Čtení na tyto dny

Podzim na Petrůvce

Na strakaté hoře
větrný zámek

děravé zdi
střecha zalátaná
a zlatých nití ubývá
jen aby vůně neutekla
když písně odlétají
a teplo usíná
stočené do klubíčka na samém prahu zimy

Na strakatém dvoře
větrný zámek
a v zámku hudba

brouzdám se spadaným listím

(Jan Tluka) 

Archivované články z čísla 6/2011

Hlídáme Šumavu


Jaroslav Valůch, č. 6/2011, str. 15
Vyrazili jste na Šumavu jako turisté a stali se svědky něčeho podezřelého? Vidělijste kácení či svoz dřeva, nebo nečekanou stavební aktivitu? Nemusí se nutně jednat o nelegální jednání, nicméně po zkušenostech z minulosti nelze tuto...

Ohlédnutí úlehlovské


Miroslav Kundrata, č. 6/2011, str.1-2
Bilancujeme čtvrtstoletí brněnského časopisu Veronica. V jakém prostředí vznikal a jak se změnil náš přístup k životnímu prostředí od osmdesátých let minulého století? Občanská společnost osmdesátých let v Brně, jak jsem ji zažil...

Akce Dno


Antonín Buček, č. 6/2011, str. 2-3
Letošní Evropský rok dobrovolnictví je vhodnou příležitostí k zamyšlení nad vznikem, průběhem a výsledky rozsáhlé dobrovolnické akce na záchranu vzácných rostlin ze dna třetí nádrže vodního díla Nové Mlýny na řece Dyji....

Čtvrtstoletí časopisu Veronica


Václav Štěpánek, č. 6/2011, str. 4-5
Letos na podzim tomu bylo přesně dvacet pět let, co spatřilo světlo světa první číslo časopisu Veronica. Tehdy, v roce 1986, to bylo pouze číslo „zkušební a náborové“, jak v úvodníku napsal Miroslav Kundrata. Od dalšího...

Brno je zelená loď


Gabriela Hájková, č. 6/2011, str. 6-7
Od druhé poloviny 80. let pozvolna docházelo k probouzení aktivit občanské angažovanosti, v rámci kterých se začala zdůrazňovat i dříve vyprofilovaná témata ekologie a ochrany přírody.

Jaké environmentální téma považujete v současnosti v Česku za zásadní?


Hana Librová, Bedřich Moldan, Václav Cílek, Anton Markoš, František Pelc, č. 6/2011, str. 8-9
V druhé půlce listopadu 2011 zahalil Českou republiku obtížný smog. Situace je tak vážná, že byly vyhlášeny různé signály upozorňující na akutní zdravotní ohrožení a byla přijata (nepříliš účinná) regulační opatření. Jako by...

SVR zvažuje odstoupení od jednání s ministerstvem


č. 6/2011, str. 9
Stínová vědecká rada NP Šumava (SVR) zvažuje odstoupení od jednání u kulatého stolu Ministerstva životního prostředí k zákonu o národním parku Šumava. „Návrh zákona se ubírá směrem, který bude ohrožovat samotnou podstatu...

Vzpomínky na budoucnost klimatu


Yvonna Gaillyová, Jan Hollan, č. 6/2011, str. 12
Na Konferenci o životním prostředí a rozvoji v roce 1992 v Riu de Janeiru či záhy po ní přijaly všechny státy světa Rámcovou úmluvu OSN o ochraně klimatu. Její ústřední část zní: „Konečným cílem této úmluvy … je...

Zahrady s plaketou


Veronika Fišerová, č. 6/2011, str. 13
V Ekologické poradně Veronica se už dvacet let setkáváme s lidmi nejrůznějšího druhu. Chodí sem studenti pro materiály na referát, maminky s kočárky pro mošty i naštvaní místní lidé pro rady k (ne)kácení stromů. Každé druhé úterý v...

Čelem vzad, pochodem v chod


Hana Chalupská, č. 6/2011, str. 14-15
Zapojování veřejnosti Titulek ukazuje, jakým směrem se zapojování veřejnosti do plánování a rozhodování v ČR vyvíjí. A stejně tak říká, jaký postoj developeři v tandemu se samotným státem zaujímají k čím dál většímu zájmu...

Stanovisko Botanického ústavu AV ČR k asanačním zásahům v národním parku Šumava


Jan Kirschner, č. 6/2011, str. 16-17
Genetika nedává argumenty pro asanační zásahy v horských smrčinách Dlouhotrvající spor o šumavskou přírodu dostává v poslední době zcela nové dimenze. Vedle mnoha argumentů týkajících se managementu šumavských smrčin se objevují další, zcela nové, které obhajují asanační zásahy v jádrových územích NP Šumava z genetického hlediska. Genetikou se v tomto případě operuje jako disciplínou, jež může odpovědět na doposud nevyřešené otázky. Diskutuje se o vymizení původní genetické diverzity, o genetické původnosti šumavských smrků či o ztrátě původní genetické struktury. Genetika může skutečně velmi spolehlivě zodpovědět mnohé z našich otázek, avšak pouze je-li splněna jedna důležitá podmínka. Musíme o genetice smrků na Šumavě něco vědět a musíme je z hlediska genetického skutečně studovat. Nic takového se neděje a v současnosti nejsou k dispozici kvalitní, vědecky podložené údaje (k dispozici jsou pouze nekvalitně zpracované útržky, z nichž mnoho nevyplývá), které by nás opravňovaly činit jakékoli závěry týkající se genetické rozmanitosti šumavských smrků a dávat tyto výsledky do vztahu s managementem šumavských populací. Argumentace dosud použitá spočívá ve spekulacích a demagogických tvrzeních, která by neměla být podkladem pro rozhodování o zásazích v jádrových územích NP.

Bitva o národní park Šumava pokračuje


Václav Zemek, č. 6/2011, str. 17
Po horkém šumavském létu, kdy proběhla řada protestů proti neoprávněnému kácení na území národního parku, a po následných mediálních tahanicích, se na podzim boj o jeho další podobu přesunul především do oblasti legislativní. V...

Šumava v měnícím se klimatu


Jan Hollan, č. 6/2011, str. 18
Při diskusích o tom, jak si počínat v národním parku Šumava, nevycházejí účastníci z nové reality antropocénu, tedy období, v němž se hlavním geologickým činitelem stalo lidstvo. Jaká vegetace může existovat v podmínkách, kdy lidé...

Krajina po potopě


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 6/2011, str. 18-19
Až do července roku 1997 jsme žili v klamném domnění, že obýváme krajinu klidnou a bezpečnou, v nivách řek dostatečně zabezpečenou vodohospodářskými úpravami včetně přehrad. Stačilo však pár dní extrémně vysokých srážek,...

Příběh Zámecké Moravy


Lukáš Krejčí, č. 6/2011, str. 20-21
Řeka mnoha ramen Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je unikátním územím, kde se řeka Morava podílela a stále podílí na utváření krajiny i lidské společnosti. Během staletí se zde vytvořil říční systém, v němž se...

Valašský kýč a realita


Lubor Kysučan, č. 6/2011, str. 22-23
Věnováno tátovi, díky němuž do tohoto kraje patřím a který mě učí poznávat jeho duši Krajina našeho srdce může být pouze ta, kde jsme bezpodmínečně šťastni. Šťastni z pouhého faktu, že tam jsme, aniž bychom k tomu potřebovali...

Stav lesů ve světě. Fakta, omyly, polopravdy a emoce


Jan Plesník, č. 6/2011, str. 24-25
Mezinárodní rok lesů, který na rok 2011 vyhlásilo Valné shromáždění OSN, se stal víc než vhodnou příležitostí zamyslet se nad stavem lesních ekosystémů na Zemi, nad jejich změnami, k nimž došlo v posledním desetiletí, i nad...

Prameny, Priessnitz a brontosauři


Jiří Glabazňa, č. 6/2011, str. 26-27
Jesenicko, dříve Frývaldovsko, je území bývalého okresu Jeseník v české části západního Slezska. O přírodní bohatství a kulturní dědictví příhraničního venkovského regionu pečuje už deset let největší regionální centrum Hnutí Brontosaurus.

Bohdalovsko


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 6/2011, str. 28-29
Rozlehlá Českomoravská vrchovina má rozmanitý reliéf - kromě typických vrchovinných částí sem patří i členitější hornatiny, ale také jen mírně zvlněné pahorkatiny a ploché sníženiny. Krajina, připomínající spíše rybniční...

Střípky odhodlanosti


Jan Kotecký, č. 6/2011, str. 30
Jarušková, R.: Angažujete se? V Brně? ANO! aneb Rozhovory s členy a členkami brněnských občanských iniciativ. Nesehnutí, Brno 2011, 59 s. Letos v dubnu vyšla péčí brněnského Nesehnutí nenápadná brožurka mapující osobní vklady obyvatel...

Cesty za vesnickým (ne)vkusem


Pavel Klvač, č. 6/2011, str. 30
Kocourková, J., Kruml, J.: Vesničko má přestavovaná… DVD. Obec Lužice 2010, 40 min. Zástavba současného venkova je panoptikem nejrůznějších architektonických stylů a individuálního živelného stavitelství. Můžeme v ní číst...

Lidé na venkově


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 6/2011, str. 30
Klvač, P. (ed.): Lidé na venkově. Rural dwellers. Drnka, Drnovice 2011, 73 s. Čtvrtý svazek prací posluchačů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity mapuje současný život vesnic v malebném prostředí okrajů Drahanské vrchoviny. Má...

Mysli, než ho koupíš


Jan Kyselý, č. 6/2011, str. 31
Pomalu se blíží další vánoční svátky. Pokud bychom měli doplnit větu „Vánoce jsou …“, naprostá většina by nejspíš řekla „svátky klidu, míru, lásky a pohody“. Jenže ne všichni mají z...

Ochrana krajiny i ekologické poradenství. Nad tématy dvaceti pěti let časopisu Veronica


Václav Štěpánek, č. 6/2011, rejstř. s.11 (vlož. v č. 1/12)
S rejstříkem 25. ročníku časopisu Veronica se sluší alespoň přehledově připomenout, čím se časopis během uplynulého čtvrtstoletí zabýval. Od počátku bylo pro Veroniku typické, že se pokoušela velice pružně, jak jen to její...

Cena Josefa Vavrouška 2011


Jiří Dlouhý, č. 6/2011, s. 10
V letošním patnáctém ročníku se sešlo více než 42 nominací na 21 různých osobností. Cenu nakonec obdržel architekt a odborník na územní plánování Martin Říha.

K jubileu paní Kocourkové


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 6/2011, s. 11
Nebylo obtížné si rychle a trvale vrýt do paměti paní Jarmilu Kocourkovou. Pamatuji si dokonce přesně, kde jsem ji potkal poprvé - na seminářích nepravidelně pořádaných v bývalé kapli na tehdejším Krajském středisku Státní památkové...

Stále při dechu


Miroslav Patrik, č. 6/2011, s. 11
Když jsem v polovině 80. let minulého století studoval v Brně geologii, mým oblíbeným ekologickým časopisem byla Nika,  kterou od roku 1979 vydával Městský výbor ČSOP v Praze. Nějak se mi při cestách přes Prahu za studiem dostala...

Odešel Aleš Tinka


Aleš Máchal, č. 6/2011, s. 32
K nejsmutnějším patří zprávy o nečekaném odchodu šikovných mladých lidí z tohoto světa. A jedná-li se navíc o kamarády či oblíbené kolegy, zmocní se adresáta takové zvěsti hluboký zármutek, se kterým si předlouho neví rady. Pro...

Austrálie naznačuje cestu


Jan Labohý, č. 6/2011, s. 32
Na více než čtyři sta miliard dolarů se podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) v minulém roce zvýšila částka, kterou státy každoročně dotují využívání fosilních paliv. Vlády na rozvoj neobnovitelných zdrojů energie vydávají...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu