Čtení na tyto dny

Když na řeku

padne tma

člověk nahmatá
její puls
vnořením ruky
pod hladinu

Studená krev
studená rybí krev
a chladné oko

To vše umí rozehřát
dokáže-li usnout
po jejím boku

(Otakar Štěpánek) 

Doporučujeme ke čtení

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5, pro předplatitele

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12, pro předplatitele

Populace versus druhy

Mojmír Vlašín, č. 4/2024, s. 29, pro předplatitele

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37, pro předplatitele

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Aktuální číslo

Není všechno ochrana přírody, co se třpytí


Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 1
Téma paradoxů v tomto čísle ne zcela navazuje na stejnojmenné číslo z roku 2017. Oproti „jedničce“ je tentokrát cílem prohloubit problematiku a zkusit se zanořit i do teoretické hladiny neznámých ochranářských vod. Od...

Tragikomedie ochrany přírody


Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5, pro předplatitele
Smutno je mi. Navzdory nutellovým báchorkám o šlechetných divoších, kteří respektují Matičku Zemi, začíná ochrana přírody například v tropické Asii přesně tam, kde je svah příliš strmý na to, aby udržel rýžoviště. Zdrojem mého...
Městská idylka? Naopak, obraz ekologické katastrofy dotažené ad absurdum – na fotce z Austrálie totiž není vůbec nic z Austrálie. Kos černý je tu invazní (tedy cíleně člověkem zavlečen), místními nenáviděn, nechráněn a někdy přímo huben. Ulovil nepůvodní žížalu, zavlečenou (necíleně) též z Evropy. Postává na trávníku stejného původu. Proti této skrytě apokalyptické scéně je třeba taková brazilská kávovníková plantáž na místě deštného lesa bez nadsázky ekologická idylka – původní druhy podobné sekundární biotopy často „skousnou“ a někdy je, paradoxně, dokonce preferují. Melbourne, Victoria, Austrálie.
Městská idylka? Naopak, obraz ekologické katastrofy dotažené ad absurdum – na fotce z Austrálie totiž není vůbec nic z Austrálie. Kos černý je tu invazní (tedy cíleně člověkem zavlečen), místními nenáviděn, nechráněn a někdy přímo huben. Ulovil nepůvodní žížalu, zavlečenou (necíleně) též z Evropy. Postává na trávníku stejného původu. Proti této skrytě apokalyptické scéně je třeba taková brazilská kávovníková plantáž na místě deštného lesa bez nadsázky ekologická idylka – původní druhy podobné sekundární biotopy často „skousnou“ a někdy je, paradoxně, dokonce preferují. Melbourne, Victoria, Austrálie. Foto Tomáš Grim

Ochrana přírody v době křovinné


Robert Stejskal, č. 4/2024, s. 6-9, pro předplatitele
Významným předmětem ochrany národního parku Podyjí jsou otevřená bezlesá stanoviště. Jedná se o starobylé údolní louky, bezpočet stepních lokalit, zbytky původně rozsáhlých obecních pastvin a další, menší či větší ostrůvky...

Dostat pořádný kartáč není na škodu


Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12, pro předplatitele
Mnoho druhů, ba i celé biotopy jsou závislé na narušování půdního krytu. To kdysi dokonale zajišťovala pastva, často i orba. V dnešní době se už tolik nepase, a to je špatně. Pasoucí se zvířata narušovala kopýtky drn i zapojené...
O zachování fialově kvetoucí, kriticky ohrožené květiny, hořečku mnohotvarého českého, musí ochránci přírody bojovat. A zdá se, že se jim to daří. Na jedenáct lokalit především na Šumavě dřív jezdili vybaveni sekačkami a hráběmi, teď ale přišli s inovací, která zaujala i odborníky ze severských zemí. S údržbou jim pomáhá motorový kartáč.
O zachování fialově kvetoucí, kriticky ohrožené květiny, hořečku mnohotvarého českého, musí ochránci přírody bojovat. A zdá se, že se jim to daří. Na jedenáct lokalit především na Šumavě dřív jezdili vybaveni sekačkami a hráběmi, teď ale přišli s inovací, která zaujala i odborníky ze severských zemí. S údržbou jim pomáhá motorový kartáč. Foto Pavel Pechoušek

Plochy pod dráty – alternativa ÚSES?


Martin Trávníček, č. 4/2024, s. 13-15, pro předplatitele
Obnově a péči o bezlesí pod liniovým vedením vysokého napětí se spolek Pestré Polabí věnuje dlouhodobě. V současnosti aktivně udržuje tři lokality v krajině východního Polabí. Další cenná stanoviště jsou pod dozorem odboru...

Invaze, kam se jen podíváš


Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 16-17, pro předplatitele
Jestli nás v ochraně něco pálí obzvláště, jsou to invazní druhy. Rok od roku jsou jejich dopady stále větší. Mění se celkové myšlení jak v ochraně chráněných území samotných, tak i ve volné krajině. Dokonce se někteří ochránci...
Pajasan po inokulaci houby. Dlátem na dřevo se na kmínku vytvoří zářez, do kterého se nakape houba obsažená ve vodném roztoku.
Pajasan po inokulaci houby. Dlátem na dřevo se na kmínku vytvoří zářez, do kterého se nakape houba obsažená ve vodném roztoku. Foto V. Jurek

Ctnost z nouze – pluh a oheň


Helena Chytrá, č. 4/2024, s. 18-22, pro předplatitele
Úhorování a řízené vypalování jako legitimní a nenahraditelná součást ochranářského managementu suchých trávníkůHelena Chytrá, Daniel Kadaš, Martina Brodská, Tomáš Hamřík, Tomáš Vymyslický Všichni, kdo se zabývají péčí o...

Ekodukty: Přispívají k řešení fragmentace krajiny, nebo jde jen o zbytečně předražené stavby?


Veronika Šimáčková, č. 4/2024, s. 23-26, pro předplatitele
Realizace liniových staveb, zejména dálnic či vysokorychlostních železnic a čím dál hustější rozpínání lidských sídel, vedou k rozčleňování krajiny do menších nepropojených celků, tedy fragmentů, což může potrápit nejednoho...

Tucet poznámek k řízenému vypalování


Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 27-28, pro předplatitele
Před dvěma lety v čísle 4/2022 jsem se zamýšlel nad požáry v krajině, o jejich podstatě, zásadách a podobně. Článek byl delší a teoretický. Svůj text jsem doporučoval k přečtení pro lepší uvedení do problému. Nejmenovaná referentka...
Vypalování by nemělo být příliš plošné. Vhodnější je vytvořit mozaiku „vypálenek“.
Vypalování by nemělo být příliš plošné. Vhodnější je vytvořit mozaiku „vypálenek“. Foto V. Jurek

Sršeň v peřinách


David Veselý, č. 4/2024, s. 28, pro předplatitele
Mám rád naši zahrádku, na stromy věšíme budky, aby s námi žili nějací ti živáčci. Také máme na balkoně navrtaná polínka, v těch nám úspěšně hnízdí včelí samotářky. A tady mé environmentální uvědomění dostává první...

Populace versus druhy


Mojmír Vlašín, č. 4/2024, s. 29, pro předplatitele
V druhém letošním čísle Veroniky jsme se zabývali záměnou ubývání druhů a ubývání početnosti a také matením pojmů s tím souvisejícím. Mezitím čeští vědci v čele s Davidem Štorchem prozkoumali Living Planet Index (LPI), který...

Ochrana geologických fenoménů na příkladech chráněných lokalit Zlínského kraje


Pavel Šnajdara, č. 4/2024, s. 30-33, pro předplatitele
Jedním z nejvýznamnějších nástrojů ochrany přírody jsou chráněná území v podobě institutu zvláště chráněných území. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny se vyhlašují na přírodovědecky či esteticky významných nebo...
Medlovický lom (2009).
Medlovický lom (2009). Foto P. Šnajdara

Společenský bělásek ovocný


Roman Barták, č. 4/2024, s. 33
Bělásek ovocný je naším největším a současně asi nejkrásnějším běláskem. Jeho bílou barvu kontrastně dokresluje výrazná černá žilnatina křídel, samičky pak mají křídla až snově průsvitná. Když si jeho jméno zadáte do...

Reportáž opožděná o třicet pět let


Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37, pro předplatitele
Tuším od roku 1985 jezdím s přítelem Vasilem Musilem (čestným členem naší redakční rady) pravidelně kolem svátků 8. (dříve 9.) května do Karpat, kde mapujeme mizející svět rozptýleného osídlení, seníkových luk a vůbec tradiční...
Rozlehlé Žaškovské sedlo. Ne tak dávno ještě pravidelně vypásané, v současnosti jsou pestré travní porosty udržovány sečením.
Rozlehlé Žaškovské sedlo. Ne tak dávno ještě pravidelně vypásané, v současnosti jsou pestré travní porosty udržovány sečením. Foto Václav Štěpánek

Cena Josefa Vavrouška — Povolání, věk, ani známá tvář při konečném výběru nerozhodují. Důležitý je přínos nominovaného ke zlepšení životního prostředí


redakce , č. 4/2024, s. 37
Čtyři ceny byly v červnu 2024 v Senátu předány Nadací Partnerství ve spolupráci s příznivci a partnery Ceny Josefa Vavrouška. Poprvé udílel svoji cenu i ministr životního prostředí Petr Hladík. Cenu Josefa Vavrouška v kategorii...

Černá křídla nad Brnem aneb o brněnských havranech a lanovce


Jan Sychra, č. 4/2024, s. 38-39
O nocovišti havranů polních (Corvus frugilegus) a kavek obecných (Coloeus monedula) psal do časopisu Veronica v minulosti Karel Hudec. Je obecně známým fenoménem, že na území jižní Moravy včetně Brna přilétají na zimu velká hejna těchto...
Kroužení hejn havranů a kavek nad nocovištěm u Riviéry. 12. 2. 2021
Kroužení hejn havranů a kavek nad nocovištěm u Riviéry. 12. 2. 2021 Foto P. Pařil

Nebožtíci přejí recyklaci


Renata Placková, č. 4/2024, s. 41
Morbidní titulek? Možná, ale pohřbem vlastní ekostopa nemusí končit. I když je spíš v rukou jiných, totiž milých pozůstalých, kteří chodí s květinami, věnci a svíčkami na hrob. Milé a díky za to, ale zkusme se na to podívat i z...

Chráníme klima a ukazujeme ostatním, jak na to…


Jitka Datinská, č. 4/2024, s. 42-43
Chránit klima a ukazovat druhým, jak to dělat, je tvrzení, které jsme v naší organizaci přijali za své. Je naším mottem, jakýmsi pomyslným pilířem, na kterém stavíme všechny aktivity, jakkoli pestré jsou. Naším přáním je, aby se...
Z aktivit pořádaných Centrem Veronica Hostětín.
Z aktivit pořádaných Centrem Veronica Hostětín. Foto archiv CVH

Plán na rychlé zvýšení vodní hladiny na VD Nové Mlýny se bortí


Děti Země , č. 4/2024, s. 43, pro předplatitele
Krajský soud v Brně na základě žaloby Dětí Země z 2. ledna 2023 svým rozsudkem z 23. října 2024, spis. zn. 31 A 1/2023 zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí z října 2022 o povolení škodlivého zásahu do biotopů deseti...

Sběrač klestí, hub a grafického materiálu


Josef Kroutvor, č. 4/2024, s. 44, pro předplatitele
Ani umělec se neobejde bez lesa a vyhledává ho dnes možná ještě intenzivněji než dřív. K tématu lesa se Vít Ondráček dopracoval bez environmentálního školení, poznával les jako poutník po české krajině dlouhá léta. Se svou ženou...

Ing. arch. Jarmila Kocourková (27. 10. 1931 – 29. 8. 2024)


redakce , č. 4/2024, s. 45-46
Paní architektka Jarmila Kocourková strávila svůj profesní život ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury v Brně. Z pohledu architekta se věnovala městské a hlavně venkovské krajině, střežila její estetické kvality, její zeleň. A...
– duben 2016
– duben 2016 Foto Ivo Dostál

Lepší stavět byty, než mít pole…


Miroslav Patrik, č. 4/2024, s. 47
Děti Země v pátek 28. června 2024 na základě hlasování osmdesáti členek a členů odborné komise z celkových devadesáti dvou zveřejnily výsledky 29. ročníku ankety o antiekologický výrok Zelená perla. Veřejnost zaslala třicet výroků od...

Prof. RNDr. Milena Rychnovská, DrSc. (17. října 1928 Brno – 3. října 2024 Brno)


Jan Květ, č. 4/2024, s. 48
V měsíci říjnu nás opustila česká ekoložka, botanička a univerzitní profesorka Milena Rychnovská, jen několik dnů před svými 96. narozeninami. Mileně Rychnovské může jistě mnoho z nás s vděčností poděkovat za všechno, čím ho či...
–
–
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu