Čtení na tyto dny

Životy

A víčka se vzněcovala
a slétali se klovající ptáci

Vcházíme bez ustání
do bran a do průsmysků
opouštíme neustále
životy s labyrinty budoucích kroků

A vzněcují
a slétají se

Z listů jsem vydrolil poslední krůpěj
z vlasů jsem sklepnul oblohy
praskaly suché trávy
víčka se vzněcovala
za hudby tuhnoucích skřivanů

(Ludvík Kundera) 

Doporučujeme ke čtení

Všechno, co potřebuješ, je láska

David Veselý, č. 3/2022, s. 7-9

O migraci ryb a životě „po řecku“

Tomáš Lotocki, č. 3/2022, s. 28

Nemýtit! Zde žijí staré lesy

Jeňýk Hofmeistr, Miroslav Svoboda, č. 3/2022, s. 42-45, pro předplatitele

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2021

redakce , Aleš Máchal, Blanka Mikátová, č. 3/2022, s. 48-50

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Veronica č. 3/2022 právě vyšla

více informací zde ...

Jablečná slavnost 2022. Viz poslední článek dole

Aktuální číslo

Vážení a milí čtenáři, ...


Tomáš Růžička, č. 3/2022, s. 1
Vážení a milí čtenáři, toto pozdně letní a brzké podzimní číslo Veroniky vám přináší několik článků k tématu našich řek. O řekách jsme v našem časopisu psali již mnohokrát a píšeme o nich vlastně často. Je to pochopitelné....

Strategie pro snižování fragmentace říční sítě v České republice


Pavel Marek, Zdeněk Vogl, Milan Hladík, č. 3/2022, s. 2-6
Vodní toky jako živé tepny naší krajiny zajišťují od pradávna mimo svých přirozených funkcí i mnoho dalších výhodných vnějších efektů pro potřeby člověka. Od začátku průmyslové revoluce však tlak na vodní toky ze strany člověka...
Přírodě blízký typ rybího přechodu (RP) na Smědé.
Přírodě blízký typ rybího přechodu (RP) na Smědé. Foto Pavel Marek

Všechno, co potřebuješ, je láska


David Veselý, č. 3/2022, s. 7-9
„All You Need is Love“, zpívají Beatles ve své známé písni. Ale já jsem si tento slogan nevypůjčil od dvojice Lennon/McCartney. Tuhletu parafrázi jsem totiž vzal z přednášky na migrační konferenci v Holandském Groningenu....
Vsetínská Bečva pod lesem nad obcí Poličná, 2009.
Vsetínská Bečva pod lesem nad obcí Poličná, 2009. Foto Jan Doné, sportovní rybář

Odstraňování migračních překážek v povodí Ohře


Martin Cidlinský, č. 3/2022, s. 10-11, pro předplatitele
Úplný aktivní počátek odstraňování migračních překážek formou odstranění vodního díla na území ve správě Povodí Ohře, tak ho alespoň vidím, se datuje ještě před společenskou změnou v roce 1989. Tehdy, přesně 24. srpna 1989,...

Říční sedimenty – ohrožení nebo fluviální nezbytnost?


Jan Hradecký, č. 3/2022, s. 12-14, pro předplatitele
Otázkami říční spojitosti, nebo chceme-li fluviálního kontinua, se hydrobiologové zabývají již několik desítek let. Nikdo asi nepochybuje o tom, že celá škála různých typů příčných staveb na vodních tocích vedla k omezení migrační...

Perlorodka říční, známka kvality vodního toku


Jana Slezáková, č. 3/2022, s. 15-17, pro předplatitele
Pojďme se podívat na jihočeské řeky, kde dosud perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) přežívají. Charakteristické pro všechny je, že jsou součástí oligotrofního povodí a voda v nich dosahuje na poměry povrchových vod těch...

Bariéra proti migraci nežádoucích druhů ryb na Vltavě nad Lipnem jako opatření na podporu populace pstruha a perlorodky


Milan Muška, Milan Hladík, č. 3/2022, s. 15-18, pro předplatitele
Populace ryb v říčních ekosystémech jsou významně negativně ovlivněny fragmentací toků díky četným bariérám zabraňujícím volné migraci. Jen v České republice se jedná minimálně o 8 000 staveb. Nápravu tohoto špatného stavu si klade...

Migračné bariéry a ochrana prírody na Slovensku


Juraj Hajdú, č. 3/2022, s. 19-20, pro předplatitele
Migračné bariéry sú hrozbou aj pre slovenské rieky Migračná priechodnosť vodných tokov je jedným zo základných aspektov hodnotenia ich ekologického stavu, ako i významným ukazovateľom kvality prírodného prostredia riečnych ekosystémov....

Říční kontinuum


Miroslav Kubín, Roman Barták, č. 3/2022, s. 21-22, pro předplatitele
Miro, určitě máš teď jako odborník na řeky hlavní sezonu. Čím se právě teď zabýváš? Právě teď kontroluji, jestli funguje jeden rybochod na řece Úpě, kousek od Trutnova. Takže jsi v terénu? Ne, kontroluji to z domu. V Bohuslavicích...

Nečekané objevy


David Veselý, č. 3/2022, s. 22
Jednou jsem slyšel o vodopádu, který byl tak dlouhou dobu pohřbený pod hladinou vodní nádrže, že už si ani nejstarší pamětníci nepamatovali, že tu kdy byl. Ale jednou tu přehradu strhli, a aniž to kdo očekával, objevil se zázračně v...

Aktuality v řešení migrační prostupnosti vodních toků v působnosti Povodí Labe


Michal Vávra, č. 3/2022, 23-27, pro předplatitele
Ryby a další vodní živočichové potřebují při svých životních aktivitách migrovat ve vodním prostředí. Migrace je pro ně důležitá pro úspěšné rozmnožování, udržování životaschopnosti populací, zajištění potravy a při...

Podpora výskytu lososovitých ryb v České republice


Markéta Křesinová, č. 3/2022, 23-27, pro předplatitele
Informace o tom, že losos obecný je náš původní rybí druh, který se až do 20. století běžně vyskytoval nejen v českých řekách, ale i na talířích, se k mnohým lidem již dostala. Méně lidí zná důvody, proč k vymizení lososa z...

O migraci ryb a životě „po řecku“


Tomáš Lotocki, č. 3/2022, s. 28
Ve starořeckých městských státech existovala místa zvaná shromaždiště neboli agory. Kolem nich se soustředil život svobodných řeckých občanů (svobodnějších než jakýkoli člověk své doby byl a než bude ještě dlouho potom). Řešil se...

Záhadná migrační pouť úhoře ze Sargasového moře do České republiky a zpět za reprodukcí


Tereza Barteková, č. 3/2022, s. 29-30, pro předplatitele
Dopis z Polska Během druhého monitoringu katadromní migrace (ze sladké vody do moře) dospělých úhořů říčních (Anguilla anguilla) zpět za reprodukcí do Sargasového moře, který byl na našem území v uplynulých letech realizován díky...

Výzkumný projekt Centrum Voda


Ondřej Bartoš, č. 3/2022, s. 31-32, pro předplatitele
Předmětem následujícího textu je výzkumný projekt Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (zkráceně Centrum Voda), jehož realizaci spolu s dalšími partnery zahájila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR....

Stavby rybích přechodů v povodí Vltavy


Jiří Vait, Jan Šimůnek, č. 3/2022, s. 33-35, pro předplatitele
Území, kde zajišťuje správu vodních toků státní podnik Povodí Vltavy, je možné zjednodušeně definovat hlavním tokem Vltavy a všech jejích přítoků. Jedná se o území o celkové rozloze 28 708 km2 s téměř 22 000 km vodních toků, z...

Viac vody a nové kolmé brehy vo Veľkolélskom ramene


Karolína Sobeková, Katarína Goffová, č. 3/2022, s. 36-39, pro předplatitele
Rieka Dunaj, po vstupe na Slovensko cez tzv. Devínsku bránu, vteká do Podunajskej nížiny, kde mení svoj charakter a začína ukladať množstvo sedimentov. Takto sa v minulosti vytvorili niekoľko desiatok až stoviek metrov hrubé vrstvy štrkov a...

Duše a její krajina


Jiří Trávníček, č. 3/2022, s. 41
Skládají se na ni dvě věci - dětství, a že už není. Vyrůstal jsem u prarodičů v Křečkovicích, dnes části Vyškova, kousek od kapličky. Děda byl hanácký sedlák, typický pantáta, sousedy ctěný a k sobě přísný. Komunisti ho sice...
Tady bydlí moje duše. Je to duše kluka z dědiny.
Tady bydlí moje duše. Je to duše kluka z dědiny. Foto rodinný archiv autora

Nemýtit! Zde žijí staré lesy


Jeňýk Hofmeistr, Miroslav Svoboda, č. 3/2022, s. 42-45, pro předplatitele
O ochraně starých lesů, biodiverzity, ukládání uhlíku a jak to všechno jde dohromady.Lesy pokrývají třetinu rozlohy České republiky a jejich rozloha v posledních desetiletích mírně roste. To není tak málo. Většinu této rozlohy ovšem...

Krajina se stále proměňuje


Alena Vršanská, Petr Čermáček, č. 3/2022, s. 46-47, pro předplatitele
Zajímá mě krajina bez horizontu, začátku a konce. Krajinné struktury a rytmus povrchu země. (Alena Vršanská v listu ke své v ýstavě v Galerii Jiřího Jílka v Šumperku v roce 2020) Listuji na webu Vašimi kresbami a grafikami. Spleti drobných...

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2021


redakce , Aleš Máchal, Blanka Mikátová, č. 3/2022, s. 48-50
Nadace Partnerství vyhlásila 26. vítěze environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Prestižní ocenění spolu s plastikou od skláře Vladimíra Kleina a peněžitým šekem si odnesli zoolog Mojmír Vlašín, ekolog a aktivista Jiří Malík a žákyně...

Foto Pavel Klvač

Historický úspěch klimatické žaloby v ČR


Jiří Jeřábek, č. 3/2022, s. 54-52
Soudní místnost městského soudu v Praze je plná. Na veřejném přelíčení klimatické žaloby zaplnilo sál několik desítek podporovatelů a pár novinářů. Novinář z respektovaného celostátního týdeníku dává na sociální sítě fotku z...

Modrá, pro krále dobrá


Renata Placková, č. 3/2022, s. 52-53, pro předplatitele
Kobalt nese jméno po zlomyslných důlních skřítcích koboldech. Je totiž také trochu zlomyslný - jeho rudy vypadají jako kov, ale nedají se jako kov zpracovat. V Krušných horách z české i německé strany doprovází ložiska stříbra, cínu a...

Nová Sedlica. Zpráva nejen o knize


Ivo Dostál, č. 3/2022, s. 54-55
Nová Sedlica je nejvýchodnější obec bývalé Československé republiky obydlená Rusíny a najdeme ji na trojmezí zemských hranic nynějšího Slovenska, Polska a Ukrajiny. Pro nás milovníky přírody je snad nejznámější tím, že od obce je to...

Vzpomínka na Sedlicu


Bohdana Fabiánová, č. 3/2022, s. 55
V roce 1978 jsme s kamarádkami odjely na východní Slovensko na „puťák“. Z dnešního pohledu věc zcela nepředstavitelná, dvě dospělé dívky a čtyři šestnáctileté odjedou vlakem do Sniny a pak putují krajinou Vihorlatu a...

Jablečná slavnost 2022. Viz poslední článek dole.


č. 3/2022, s. 56

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu