Čtení na tyto dny

Ocúny

Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat

Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách

Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny

(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984) 

Doporučujeme ke čtení

E pericoloso sporgersi

Šárka Mazánková, č. 2/2023, s. 15-16

Staré dobré Rakousko-Uhersko

Roman Barták, č. 2/2023, s. 26-27, pro předplatitele

Úzkokolejka v Maramureši

Mojmír Vlašín, č. 2/2023, s. 36-38, pro předplatitele

Nationalparks Austria – Asociace národních parků Rakouska aneb Jak to dělají jinde?

Christian Übl, č. 1/2023, s. 2-5, pro předplatitele

Vzácný biotop na okraji velkoměsta. 70. výročí založ. brněnské zoo – I

Eduard Stuchlík, č. 1/2023, s. 10-12, pro předplatitele

Fér Kaffé Veronica jako zpracovna ovoce plus jeden speciální recept

Josef Zimola, Irena Stehlíková, č. 1/2023, s. 23-24

Jak na Nový rok…

Renata Placková, č. 1/2023, s. 26-27

Ferdinand Bučina: Hospodaření na javornických loukách

Václav Štěpánek, č. 1/2023, s. I-XVI, pro předplatitele

ad Veronica č. 2/2023

více informací zde ...

Aktuální číslo

Vážení čtenáři, ...


Bohdana Fabiánová, č. 1/2023, s. 1
Vážení čtenáři, dovolte, abych se s Vámi přivítala v roce 2023 nabídkou z čísla, které nepřináší žádné vyhraněné téma, ale je velmi pestré. Ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl nás hned v prvním textu...

Nationalparks Austria – Asociace národních parků Rakouska aneb Jak to dělají jinde?


Christian Übl, č. 1/2023, s. 2-5, pro předplatitele
Rozhovor s ředitelem národního parku Thayatal a prezidentem Asociace národních parků Rakouska Christianem Üblem vede Tomáš Rothröckl, ředitel NP Podyjí. Můžeš se nám krátce představit? Rád. Jsem doma v Podyjí, v oblasti...
Národní park Kalkalpen.
Národní park Kalkalpen. Foto wikimedia commons, volné dílo

Stanovisko Českého svazu ochránců přírody k rozvoji obnovitelných zdrojů energie v ČR


č. 1/2023, s. 6, pro předplatitele
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) si je vědom nutnosti rychlého přechodu výroby energie od zdrojů neobnovitelných, zejména fosilních paliv, k obnovitelným zdrojům energie (OZE) a tento přechod plně podporuje. ČSOP zároveň konstatuje,...

Vzácný biotop na okraji velkoměsta. 70. výročí založ. brněnské zoo – I


Eduard Stuchlík, č. 1/2023, s. 10-12, pro předplatitele
Podle biogeografického členění krajiny České republiky je Mniší hora součástí Panonské pánve, jejíž centrum leží na území Maďarska. Severozápadním výběžkem pánev zasahuje až na jižní Moravu. Charakteristickým rostlinným pokryvem...
Mandloňové sady, které na Mniší hoře v 50. letech vysadila univerzitní botanická zahrada. V pozadí role komínských sedláků. Ornou půdu, která byla v roce 1949 přičleněna ke znárodněnému polesí Mniší hora, zahradníci botanické zahrady a brigádníci oddělili plotem od rolí komínských sedláků. Kůly v plotě si vyrobili z kmenů nepůvodních trnovníků akátů, vytěžených na Mniší hoře.
Mandloňové sady, které na Mniší hoře v 50. letech vysadila univerzitní botanická zahrada. V pozadí role komínských sedláků. Ornou půdu, která byla v roce 1949 přičleněna ke znárodněnému polesí Mniší hora, zahradníci botanické zahrady a brigádníci oddělili plotem od rolí komínských sedláků. Kůly v plotě si vyrobili z kmenů nepůvodních trnovníků akátů, vytěžených na Mniší hoře. Foto archiv Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Lidé, po nichž zůstávají stromy


Antonín Martiník, č. 1/2023, s. 13
Je známo, že nás a náš „přínos“ zhodnotí až ti, co přijdou po nás. Myslím, že to platí především v dnešní „tekuté“ době. Letos je tomu pět let, co nás navždy opustil lesník a krajinný ekolog...
V krajině s několika desítkami hektarů jedné plodiny (zde kukuřice) se i v rané fázi po založení stává biokoridor funkčním krajinným prvkem.
V krajině s několika desítkami hektarů jedné plodiny (zde kukuřice) se i v rané fázi po založení stává biokoridor funkčním krajinným prvkem. Foto Antonín Martiník

Mnoho povyku pro...


Jaromír M. Kvasnica, č. 1/2023, s. 7-9, pro předplatitele
V poslední době ke mně z mysliveckých periodik dolehly dva kodifikované příspěvky, ke kterým cítím potřebu se vyjádřit, poněvadž jsou esencí demagogie, která koluje (nejen) v mysliveckých kruzích. Myslivecký bard Spisovatel, myslivec,...

Geologický vývoj na území Zlínského kraje – I


Pavel Šnajdara, č. 1/2023, s. 14-17, pro předplatitele
Pro letošní ročník Veroniky jsme pro vás připravili malý seriál o geologii Zlínského kraje. Texty vychází z publikace Geologické lokality Zlínského kraje, kterou editoval a z velké části napsal autor tohoto textu. V úvodním článku vás...

Dvě tváře malé části Rakouska


Roman Barták, č. 1/2023, s. 18-19, pro předplatitele
Když se řekne Rakousko, tak většině lidí přijdou na mysl jako první Alpy. Ač Alpy pokrývají většinu plochy této země, tak se přiznám, že mně osobně se víc líbí hory v jiných zemích a v Rakousku mne zaujalo něco docela jiného....
Kvetoucí hrušně v oblasti Mostviertel.
Kvetoucí hrušně v oblasti Mostviertel. Foto wikimedia commons, volné dílo

Ptačí parky České společnosti ornitologické


Eliška Valinová, č. 1/2023, s. 20-21, pro předplatitele
Kromě státem chráněných území existují stále častěji i soukromé rezervace, ať již vlastněné organizacemi nebo jednotlivci. Jedním z příkladů jsou ptačí parky, které s pomocí dárců a podporovatelů od roku 2008 budujeme v České...
Mnišské louky, na kterých můžete potkat jeřáby popelavé.
Mnišské louky, na kterých můžete potkat jeřáby popelavé. Foto T. Bělka

Jména šumavské vody


Renata Placková, č. 1/2023, s. 22, pro předplatitele
Voda si ze svých jmen málo dělá, plyne si. Leč jména vodě daná mění naše vnímání, naše postoje, činy. Močálu je třeba se bát (a nejlépe jej ovládnout, vysušením zabít). Pramen je milý na pohled i na poslech, dostane spíše korýtko...

Fér Kaffé Veronica jako zpracovna ovoce plus jeden speciální recept


Josef Zimola, Irena Stehlíková, č. 1/2023, s. 23-24
Kavárna Fér Kaffé ve Slavičíně svým sušením jablek a pečením čajů navazuje na dlouholeté tradice kraje a zkušenosti našich prapředků. Jak to vlastně dříve bylo a jaké jsou hlavní zásady sušení ovoce? Sušení je nejjednodušší a...

Kanál je mrtev, co vyplave teď?


Mojmír Vlašín, č. 1/2023, s. 25, pro předplatitele
„Tak nám zabili kanál,“ řekla paní Müllerová. „A kterej, já znal tři,“ otázal se Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena. „Jeden byl Čuba kanál, jeden kanál DOL a jeden Zemanův...

Jak na Nový rok…


Renata Placková, č. 1/2023, s. 26-27
Bez prachu a chemie ve vzduchu, od černého prachu k barevné obloze Černý střelný prach - směs ledku, síry a dřevěného uhlí - kdysi poháněl všechny střelné zbraně. Pro velké množství spalin, které tak vznikají (vzpomeňte na kouřící...

Mojmír Vlašín: Podivné příhody ochránce přírody. „To není normální člověk, to je ekolog…“


Ivo Dostál, č. 1/2023, s. 28-29
Charakteristikou uvedenou jako podtitul poctil Mojmíra Vlašína nejmenovaný úředník ze svého pohledu pejorativně, a to po jednom z jeho četných střetů s úřední mašinerií vedených ve prospěch přírody. V úředníkově pohledu byl ekolog...

Zajíci, utíkej


David Veselý, č. 1/2023, s. 29, pro předplatitele
Za našich mladých let býval zajíc zajícem obecným. Teď je zajícem polním a pěkně na to nové jméno doplácí. Z našich polí si totiž vyžírá jen to nejhorší a v tomto směru skutečně hladem netrpí. K ničení posledních zbytků mezí...

Pohyblové svátky s Janem Lacinou


Pavel Klvač, č. 1/2023, s. 30
Jak říkával Antonín Buček, životní přítel Jana Laciny: „psaní knihy je věc trvalé hodnoty, které chvat neprospívá“. Dalo by se cosi podobného uplatnit i na knižní recenzi? Tolik k omluvě za prodlení tohoto textu....

Jiří Mahen v množném čísle


Jiří Poláček, č. 1/2023, s. 31
Ve dnech 21. a 22. května 2019 se v brněnské Knihovně Jiřího Mahena konala konference s názvem Jiří Mahen v množném čísle, věnovaná osmdesátému výročí spisovatelova úmrtí. Z většiny přednesených referátů se postupně staly kapitoly...

Ornitologická vycházka životem Jiřího Bartla


Pavel Klvač, č. 1/2023, s. 32
20. 5. 1935 - 11. 12. 2022Krajina Vyškovska nepůsobí ve srovnání se známějšími krajinami okázalou nádherou. Její krásu je třeba objevovat trpělivým poznáváním. Při osobním vhledu do místních ekologických vztahů však objevíme její...

Ferdinand Bučina: Hospodaření na javornických loukách


Václav Štěpánek, č. 1/2023, s. I-XVI, pro předplatitele
Psát ve Veronice o květnatých orchidejových loukách v Bílých Karpatech by se mohlo zdát nošením dříví do lesa. Zabýváme se jimi již od prvních čísel našeho časopisu, a vlastně není, co bychom o nich nenapsali. Lze snad jen konstatovat,...
Pro odvoz sena je fůra zpevněna tzv. paúzem, dlouhou dřevěnou tyčí připevněnou řetězem k dolním okrajům vozu. ...
Pro odvoz sena je fůra zpevněna tzv. paúzem, dlouhou dřevěnou tyčí připevněnou řetězem k dolním okrajům vozu. ... Foto F. Bučina (výřez)
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu