Čtení na tyto dny

Ocúny

Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat

Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách

Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny

(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984) 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Aktuální číslo

(Editorial)


Roman Barták, č. 2/2022, s. 1
Vážení a milí čtenáři, ačkoli dům pod masivem Ondřejníku obývám již patnáct let a snad stokrát jsem stanul na jeho nejvyšším kopci Skalce, dnes poprvé byl mnou dobyt protilehlý nižší vrchol, po němž je celý masiv pojmenován....

Rudolf Janda, fotograf, jenž první objevil truchlivé kouzlo ostravských hald


Václav Štěpánek, č. 2/2022, s. 2-3
V čísle Veroniky věnovaném těžební činnosti a jejím důsledkům nelze nevzpomenout jednu z legend československé fotografie, frenštátského rodáka JUDr. Rudolfa Jandu (1907-2000). Většina těch, kteří se zajímají o fotografii, jej znají...
Halda dolu Trojice, 1961.
Halda dolu Trojice, 1961. Foto Rudolf Janda, ze sbírky Moravské galerie v Brně

Karviná – stopy zaniklého města a paměť jeho krajiny


Miloš Matěj, Tomáš Nitra, Michal Zezula, č. 2/2022, s. 4-8, pro předplatitele
Zaniklé město a jeho pozůstatky Ostravsko a Karvinsko náleží k těm evropským regionům, které v důsledku těžby uhlí a návazného rozvoje průmyslové výroby prošly v 19. a 20. století rozsáhlými strukturálními změnami. Původní...
Karviná: spořitelna, radnice a kostel sv. Jindřicha, 20. léta 20. stol.
Karviná: spořitelna, radnice a kostel sv. Jindřicha, 20. léta 20. stol. Foto Státní okresní archiv Karviná

(Po)hornická krajina – jen negativa, anebo i příležitost?


Radovan Kukutsch, č. 2/2022, s. 4-8
V současné době začíná být slovo pohornická krajina skloňováno v mnoha ohledech, nicméně odpověď na otázku, jak k této problematice přistupovat, není jednoduchá. Co zde dělat, jaká volit řešení, aby byla nejlepší, není, nebude a...

Svět, který končí


Ladislav Vavřík, Tomáš Vítek, Tomáš Hudeček, Dalibor Kvita, Pavel Dvořák, č. 2/2022, s. 9-11, pro předplatitele
Rozhovor s fotografy krajiny Karvinska Ladislavem Vavříkem (LV), Tomášem Vítkem (TV), Tomášem Hudečkem (TH) a Daliborem Kvitou (DK) vedl Pavel Dvořák (PD). Nejde o typický sled otázek a odpovědí, spíše o rozmluvu několika kolegů nad...

Vzácná fauna na Karvinsku – ekologické fenomény a paradoxy pohornické krajiny


Aleš Dolný, Petr Kočárek, č. 2/2022, s. 12-17, pro předplatitele
Recentní výzkumy biologů a ekologů dokládají, že některá stanoviště tradičně vnímaná jako symbol degradace přírodního prostředí (opuštěné lomy, deponie popílku nebo dálniční náspy a retenční nádrže aj.) obývají unikátní...

Záchrana odrůd ovocných stromů na Karvinsku


Radim Lokoč, Jan Bartusek, č. 2/2022, s. 12-17, pro předplatitele
Postindustriální krajina Karvinska na první pohled působí jako mozaika původních a revitalizovaných hald a odkališť, sečených i ruderalizovaných luk a zejména pak všech lesních vývojových stupňů sukcese. Dovnitř těchto porostů se dá...

Čundr v POHO


Martin Petrásek, č. 2/2022, s. 18-19, pro předplatitele
Nejsem z Karvinska. Jsem z Opavy. Mládí jsem trávil v horách, hlavně těch slovenských. Inspirován Mílou Nevrlým jsem se až do své pozdní dospělosti toulal Karpaty a opovrhoval městy, natož průmyslovými aglomeracemi. Ale krajinu Karvinska si...

Pojďme naplňovat potřeby krajiny Karvinska. Nejen ona si to totiž zaslouží!


Jiří Kupka, č. 2/2022, s. 20-22, pro předplatitele
V souvislosti se současným stavem krajiny obecně často slýcháváme, že má nesmírně mnoho problémů. Snížená schopnost zadržovat vodu, ztráta (bio)diverzity nebo problémy týkající se kontaminace krajinných složek potenciálně toxickými...

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921


Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele
Vypravěčkou je Žofie, obyvatelka původní Karviné (zde Karwiné), která se narodila v samotných začátcích uhelné těžby. Zažila všechny změny, které to provázely, a v tomto úryvku shrnuje své pocity z nadcházejících uhelných časů. V...

Druhý dech Gabriely


Petr Birklen, č. 2/2022, s. 26-28, pro předplatitele
Důl Gabriela stojí na nevelkém návrší nad kostelem svatého Petra z Alkantary (dnes katastrální území Karviná-Doly) a již 166 let je jeho nerozlučným souputníkem. Není to jen tak ledajaký důl. Jeho vznik ve své době znamenal ztrátu...

Transformace krajiny po těžbě má být spravedlivá především pro její obyvatele


Mikuláš Černík, Yvonna Gaillyová, č. 2/2022, s. 29-32
Rozhovor s Mikulášem Černíkem o možných i nemožných proměnách krajin po těžbě uhlí v Ústeckém a Karlovarském kraji vedla Yvonna Gaillyová. Transformace uhelných regionů souvisí s definitivním ukončením těžby, což je nutné, abychom...

Štolo, štolko, kdo v tobě přebývá?


Mojmír Vlašín, Blanka Mikátová, č. 2/2022, s. 33-35, pro předplatitele
Netopýři a vrápenci z řádu letouni (Chiroptera) patří u nás mezi velmi ohrožené skupiny obratlovců. Svým životním cyklem se přizpůsobili střídání čtyř ročních období. Od konce října a během listopadu se začínají netopýři i...

Mají lesnické rekultivace po těžbě nerostných surovin ještě smysl?


Vilém Jurek, č. 2/2022, s. 36-37, pro předplatitele
Lesnické rekultivace jsou dnes nejvíce využívaným typem obnovy krajiny po těžbě nerostných surovin. V praxi se jedná o projekty, které spočívají v zalesňování různých výsypek, navážek, hald, deponií a odvalů. Výhodou lesnických...

Nemáme-li neolitické umění, uděláme si ho sami


Ivo Dostál, Mojmír Vlašín, č. 2/2022, s. 38-39
Nejen skalní bloky, jeskyně, ale i různé výsledky lidské činnosti, např. důlní díla, lákala od pradávna některé jedince, aby zanechali stopu pro uspokojování rituálních potřeb nebo i jako poselství pro budoucí generace. Jednou z...
Ptáček kroužící kolem stříbrnických geoglyfů.
Ptáček kroužící kolem stříbrnických geoglyfů. Foto archiv I. Dostála

Málo známý klenot východního Slovenska: lom Skrabské


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 40-41, pro předplatitele
Východní Slovensko. Pod tímto pojmem si obvykle představíme zalesněné hřbety Polonin nebo Zemplínskou Šíravu. Málo známá je oblast Ondavských vrchů mezi řekami Topľou a Ondavou včetně okolí vesnic Skrabské a Petkovce. První stopy po...
Jezero v lomu Skrabské.
Jezero v lomu Skrabské. Foto M. Hrešová

Na projevy klimatické změny chceme správně reagovat


Pavla Sokolovská, č. 2/2022, s. 42-43, pro předplatitele
Hrne se to na nás ze všech stran - ochlazování přehřátých center měst, využívání srážkové vody, zelené střechy a fasády, ochrana půdy před erozí, modro-zelená infrastruktura, zadržení vody v krajině, úspora energií na budovách,...

Skalická Morávka


Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45
Shodou okolností je to letos 20 let, co mě oslovil František Mana (tehdy vedoucí ostravské AOPK) s nabídkou spolupráce na návrhu plánu péče pro chystané vyhlášení Skalické Morávky národní přírodní památkou. Neměl jsem tehdy ani...

Greenwashing 2.0, nebo opravdová změna? O současných trendech k marketingu a udržitelnosti


Miroslav Kundrata, č. 2/2022, s. 46-47, pro předplatitele
Co je to greenwashing? Oxfordský slovník greenwashing definuje jako dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe. Greenwashingem označuje sdílení dezinformací o ekologické...

Mám rád věci, ty mlčenlivé soudruhy


David Veselý, č. 2/2022, s. 47, pro předplatitele
Jako malý kluk jsem na polní cestě našel půl krejcaru. Nenechte se mýlit, ale už i v mém dětství musela ta mince na cestě ležet alespoň padesát let. Jak to, že ji za tu dobu nikdo nenašel? Tedy, pokud ji z kapsy ztratil krajánek, který se...

Asturie


Šimon Birklen, Roman Barták, č. 2/2022, s. 48-49, pro předplatitele
Podle čeho se to vlastně Asturie jmenuje? Jestli to původně nebyla spíše Eustarie nebo Lasturie. To první podle zde typických nálevkovitých ústí řek do moře, která se nazývají eustary nebo eustária. To druhé ani není třeba vysvětlovat,...

Význam simulovaných záplav pre obojživelníky vnútrozemskej delty Dunaja


Katarína Goffová, Mira Rakovská, Katarína Holubová, Peter Mikulíček, č. 2/2022, s. 50-53
Oblasť vnútrozemskej delty Dunaja medzi Bratislavou a Sapom kedysi prekypovala životom. Unikátny systém riečnych ramien, periodické záplavy a zdravé lužné biotopy ponúkali optimálne prostredie pre rozmnožovanie rýb a obojživelníkov. Tie...
Istragovské rameno Dunaja pred simulovanou záplavou a po nej.
Istragovské rameno Dunaja pred simulovanou záplavou a po nej. Fotá Peter Mikulíček

Švédské valy – zánik další významné brněnské lokality


Jan Sychra, č. 2/2022, s. 53-54, pro předplatitele
Hády, Stránská skála, Bílá hora, Švédské valy - významné a notoricky známé lokality vápencových výchozů v městě Brně. Nebo vám posledně jmenovaná lokalita nic neříká? Měla by, jde totiž o lokalitu významnou z mnoha ohledů -...

Hacienda na Stříbrné řece aneb Co se přihodilo ve Vlašském Meziřití a co ukázaly vzorky z Hustotečí nad Bečkou


Jiří Guth, č. 2/2022, s. 55
Mojmír Vlašín a spol. se nenechávají stavem životního prostředí a společnosti frustrovat, ale promítají ho do divadelních komedií, insitních, ale nikoliv neumětelských. Společenská sezona ochránců přírody má už tradičně, a to více...

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57
S Vítkem jsem se seznámila na táboře Natura semper viva ve Stráži nad Nežárkou těsně po maturitě (tábor účastníků celostátní biologické olympiády, samostatných juvenilních vědeckých prací středoškoláků). Sešli jsme se tam čtyři...

Foto Milan Chytrý

Obrazy a krajiny Josefa Jambora


Jiří Poláček, č. 2/2022, s. 57
V roce 2013 se ve čtvrtém čísle Veroniky objevil článek Jana Laciny Vcházení do obrazů, věnovaný konfrontaci krajinomaleb Josefa Jambora s fotografiemi míst, kde Jamborovy obrazy vznikaly. Postupně k němu přibyly další čtyři články, v...

Tisy v tísni


Renata Placková, č. 2/2022, s. 58
Dřevokazné houby se do nich nepustí, ale zvěř mladým rostlinám nedá vyrůst. Nikdy jich nebylo moc, ale jsou s námi už od třetihor. Spojené úsilí výrobců luků, truhlářů, pěstitelů hustých kulturních lesů a srnek zahnalo tisy do míst...

O kráse naší vlasti aneb Všechny krásy světa na necelých 80 000 km2


Pavel Švec, č. 2/2022, s. 59, pro předplatitele
„Tohle není země, to je zahrádka!“ jsou slova doktora Skružného pronesená ústy pana Rudolfa Hrušínského ze známého filmu Vesničko má středisková. A mě nezbývá než souhlasit. Často totiž slyším nářky, že je naše...

O strnadích nářečích


Petr Procházka, č. 2/2022, 60
Strnad obecný (Emberiza citrinella) odjakživa vyzpěvoval lidem na venkově při práci v polích a lukách. Je to neúnavný zpěvák, který svoji jednoduchou písničku přednáší z vhodného vyvýšeného místa od února až do pozdního léta....
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu