Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

Vyhledávání v archivu článků

hledaný výraz: nové heřminovy

Jiný pohled na Nové Heřminovy


Lukáš Krejčí, č. 4/2010, str. 5-6
Chceme-li zhodnotit současnou situaci ohledně výstavby vodní nádrže Nové Heřminovy, musíme se na celou situaci dívat v širších souvislostech. Je tedy varianta malé vodní nádrže skutečně dobré řešení? Přehrada je podávána jako...

Přehrada nebo vesnice? Stavba nádrže ohrožuje obec Nové Heřminovy


Václav Čermák, č. 3/2002, s. 5-6
V roce 1997 bylo povodí řeky Opavy těžce postiženo katastrofální povodní. Poškozen byl majetek. Došlo i k utonutí několika lidí. Po povodni se hledalo řešení, jak zajistit protipovodňovou ochranu obcí v údolní nivě řeky Opavy. Na...

Diskuse: Vypustíme Nové Mlýny?


Jitka Pellantová, Jaroslav Ungerman, Karel Hudec († 10. 11. 2017), Zbyněk Nečas, Jiří Zejda, Jiří Heteša, Petr Marvan, Jaromír Vaňhara, Ivo Sukop, Jaroslav Pelikán, Štěpán Husák, č. 2/1990, str. 25 - 31
V minulém čísle jsme otištěním dvou názorů zahájili diskusi k iniciativě občanů žijících pod Pálavou, která směřuje k obnově krajinného biotopu. Protože jde o problém z mnoha hledisek velmi složitý, požádali jsme o vyjádření...

Nové štítky pro zdroje tepla


Michal Staša, č. 3/2016, s. 42-43
Léto již skončilo, a tak je na čase opět zapnout systémy ústředního topení. Před rokem nabyla účinnosti nová evropská směrnice o energetickém štítkování a požadavcích na ekodesign zdrojů tepla pro vytápění vnitřních prostorů a...

Čeští zemědělci a/vs. agroenvironmentální opatření. Nový rozměr zemědělské politiky - nové výzvy


Radim Lokoč, č. 5/2006, s. 24-25
Současné české zemědělství, i když v mnoha ohledech navazuje na předešlá období, je v porovnání s vývojem v minulosti v mnoha ohledech odlišné. Jeden z největších rozdílů je možné najít již ve formulaci cílů současné evropské...

Měli bychom v ČR stavět nové přehrady (velké údolní nádrže) a proč?


Anna Čarková, Jiří Löw, Jiří Švancara, Mojmír Vlašín, č. 3/2017, s. 2-4
Záměrem ankety je podnítit čtenáře ke snaze o chápání a respektu k různým názorům na existenci a stavbu přehrad v ČR.Otázka byla pro všechny čtyři oslovené stejná a stala se nadpisem celé ankety.Odpovídá Anna Čarková, předsedkyně...

Vodní dílo Nové Mlýny: bilance funkcí po 25 letech


Tomáš Havlíček, č. 3/2017, s. 10-12
Novomlýnské nádrže (VDNM) zůstávají pro ochranu přírody jedním z nejbolavějších míst. Jejich realizace způsobila katastrofální destrukci velmi významných a cenných lužních ekosystémů a v širším kontextu i další škody. V roce 1992...

Německá stopa v nové divočině Sudet. Příběh bývalé kulturní krajiny na okrajích čtyř sudetských měst


Jan Šturma, č. 2/2018, s. 11-14
Sudety si většinou každý představí jako romantickou krajinku, sem tam se zříceninou, starým dubem, obřím rododendronem a prvorepublikovou školou nebo hospodou, kam naposled chodili hajlovat místní henleinovci, a od té doby je zamčená a...

Nové Mlýny. Předmět mnohaletých svárů


Petr Starý, č. 2/2021, s. 12-15
Podstatnou část své pracovní kariéry jsem strávil jako zaměstnanec Povodí Moravy. Kromě jiného jsem byl ve dvou obdobích pověřen řešením problematiky Vodního díla Nové Mlýny (VDNM), sestávajícího z kaskády tří vodních nádrží:...

Polemika - K vypuštění dolní nádrže Nové Mlýny


Vladimír Vlček, č. 1/1990, str. 33
Návrh na radikální řešení ekologické situace v prostoru nádrží Nové Mlýny vypustěním dolní nádrže a samovolným vytvořením původních společenstev údolního dna je třeba posuzovat z více hledisek, a to jak koncepčních, tak...

Útržky orální historie vodního díla Nové Mlýny


Antonín Buček, č. 3/2017, s. 11
Kumpoštovo jihomoravské moře V létě roku 1964 jsme se s přítelem Janem Lacinou jako studenti tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně zúčastnili tábora mladých ochránců přírody, který v Dolních Věstonicích vedl...

Vzniknou nové biotopy


Pavla Hobstová, č. 4/2007, s. 6-8
Otázky pro Pavla Punčocháře(ředitele sekce lesního a vodního hospodářství MZe) MZe plánuje nová opatření k omezení dopadu změny klimatu na vodní hospodářství. O jaká opatření jde? Kde by měly být nové přehrady a kolik a jaký je...

Plán na rychlé zvýšení vodní hladiny na VD Nové Mlýny se bortí


Děti Země , č. 4/2024, s. 43, pro předplatitele
Krajský soud v Brně na základě žaloby Dětí Země z 2. ledna 2023 svým rozsudkem z 23. října 2024, spis. zn. 31 A 1/2023 zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí z října 2022 o povolení škodlivého zásahu do biotopů deseti...

Nové nepůvodní škodlivé organismy ovocných dřevin – pokračování*


Jan Juroch, č. 4/2017, s. 44-45
Mezi poslední škodlivé organismy zavlečené na naše území patří bejlomorka klikvová Dasineura oxycoccana (syn. D. vaccinii). Živnou rostlinou je brusnice chocholičnatá spíše známá pod názvem „kanadská borůvka“ (Vaccinium...

Názorová východiska nové divočiny


Radoslava Krylová, Vilém Jurek, č. 2/2018, s. 1
Nová, chcete-li městská divočina je relativně nový pojem, a to jak v přírodních, tak společenských vědách nebo urbanismu. Bývá nazývána také nepořádkem, brajglem, chaosem či bincem a aktuálně se s ní setkáváme v opuštěných...

Nové Mlýny. Dva ze sta


David Veselý, č. 2/2021, s. 10
Když můžu, tak se nádržím Nové Mlýny vyhnu. Tedy ne geograficky, na kole se tam projíždím docela rád, a to nemluvím o báječných návštěvách strachotínských vinných sklípků. Myslím metafyzicky, v úvahách, studiích nebo projektech....

Nové ostrovy


Ivo Dostál, č. 2/2025, str. 48
Václav Cílek, Amar Ibrahim a kol., nakladatelství Dokořán, 2024, 392 stran Na podzim minulého roku vyšla tato velice zajímavá kniha, editorsky uspořádaná Václavem Cílkem, jenž je také jedním z 16 odborníků, kteří se na ní...

Povodí Moravy je bez druhého povolení pro vodní dílo Nové Mlýny


Miroslav Patrik, č. 3/2025, str. 46
V časopise Veronica č. 4/2024 vyšel článek Plán na rychlé zvýšení vodní hladiny na VD Nové Mlýny se bortí, který upozorňuje, že Krajský soud v Brně rozsudkem z 23. října 2024, spis. zn. 31 A 1/2023 zrušil rozhodnutí Ministerstva...

Nové nálezy užovky stromové na Moravě


Mojmír Vlašín, č. 4/2025, str. 46
Užovka stromová (Zamenis longissimus) je druh hada, který se v posledních letech těší značnému zájmu jak ze strany odborné, tak i laické veřejnosti. Jedná se o druh, který u nás dosahuje severní hranice svého areálu, a proto se stává...

Stanovisko Botanického ústavu AV ČR k asanačním zásahům v národním parku Šumava


Jan Kirschner, č. 6/2011, str. 16-17
Genetika nedává argumenty pro asanační zásahy v horských smrčinách Dlouhotrvající spor o šumavskou přírodu dostává v poslední době zcela nové dimenze. Vedle mnoha argumentů týkajících se managementu šumavských smrčin se objevují další, zcela nové, které obhajují asanační zásahy v jádrových územích NP Šumava z genetického hlediska. Genetikou se v tomto případě operuje jako disciplínou, jež může odpovědět na doposud nevyřešené otázky. Diskutuje se o vymizení původní genetické diverzity, o genetické původnosti šumavských smrků či o ztrátě původní genetické struktury. Genetika může skutečně velmi spolehlivě zodpovědět mnohé z našich otázek, avšak pouze je-li splněna jedna důležitá podmínka. Musíme o genetice smrků na Šumavě něco vědět a musíme je z hlediska genetického skutečně studovat. Nic takového se neděje a v současnosti nejsou k dispozici kvalitní, vědecky podložené údaje (k dispozici jsou pouze nekvalitně zpracované útržky, z nichž mnoho nevyplývá), které by nás opravňovaly činit jakékoli závěry týkající se genetické rozmanitosti šumavských smrků a dávat tyto výsledky do vztahu s managementem šumavských populací. Argumentace dosud použitá spočívá ve spekulacích a demagogických tvrzeních, která by neměla být podkladem pro rozhodování o zásazích v jádrových územích NP.

Mezi městem a krajinou


Tomáš Chuman, Dušan Romportl, č. 3/2012, str. 1-2
Zástavba v zázemí velkých měst a podél významných dopravních spojnic způsobuje jednu z nejvýraznějších proměn české krajiny v minulých dvou desetiletích. Rychlost, rozsah a zejména dopady prudkého rozvoje suburbanizace často překvapují nejen původní starousedlíky a zastupitele dotčených obcí, ale i zkušené urbanisty, krajinné plánovače, či dokonce samotné nové obyvatele.

Některé dlouhodobé změny a nové objevy v hmyzí fauně Pálavy


Dalibor Povolný, č. 3/1987, str. 16-18
Při dlouhodobém sledování složení a hustot živočišných populací a společenstev je jen otázkou času, než zjistíme jejich více či méně nápadné změny. Ačkoliv je nemožné studovat je na hmyzu jako celku pro obrovský počet druhů a...

Nové nepůvodní škodlivé organismy ovocných dřevin


Jan Juroch, č. 2/2017, s. 42-43
Stručný popis nejvýznamnějších škodlivých organismů ovocných dřevin byl zveřejněn v článku publikovaném v časopisu Veronica, číslo 1/2015, s. 10-13. V posledních letech však bylo na území ČR zjištěno několik zcela nových,...

Viac vody a nové kolmé brehy vo Veľkolélskom ramene


Karolína Sobeková, Katarína Goffová, č. 3/2022, s. 36-39
Rieka Dunaj, po vstupe na Slovensko cez tzv. Devínsku bránu, vteká do Podunajskej nížiny, kde mení svoj charakter a začína ukladať množstvo sedimentov. Takto sa v minulosti vytvorili niekoľko desiatok až stoviek metrov hrubé vrstvy štrkov a...

Mokřady na zemědělské půdě v nové Společné zemědělské politice


Klára Čámská, č. 3/2023, s. 26-28
Historie ochrany krajinných prvků včetně mokřadů Součástí zemědělské krajiny v našem členitém prostředí byly meze, remízy a mokřádky, ať už přirozené nebo člověkem vytvořené kvůli vyznačení hranic pozemků, poskytování stínu...

Nové začátky lososů v Česku


Tomáš Salov, č. 1/2011, str. 28
„Losos? A co je na něm tak zvláštního?“ reagoval by možná před sto lety na dotaz zvídavého návštěvníka Českého Švýcarska rybář. O půl století později by patrně jen smutně pokrčil rameny. Je až zarážející, jak rychle...

Polemika - Vypustíme Nové Mlýny?


Jan Hošek, č. 1/1990, str. 33
Vážení přátelé,řadu let sleduji budování soustavy Novomlýnských nádrží na jižní Moravě a s tím související zkázu komplexu lužních lesů a dalších unikátních objektů živé přírody. Začátkem roku 1989 byla dokončena a uvedena...

Nové lokality užovky stromové na Moravě


Vojtěch Mrlík, Mojmír Vlašín, č. 4/2014, s. 42-43
Užovka stromová (Zamenis longissimus) se v Česku vyskytuje vzácně a životaschopná populace je doložena pouze ve třech oblastech. Moravské populace v Podyjí a v Bílých Karpatech jsou okrajovými výběžky souvislého areálu v sousedních...

Dva nové regiony zavedly značku pro místní výrobky


č. 6/2007, s. 32
Górolsko Swoboda a Moravské Kravařsko, to jsou dva regiony, které v říjnu zahájily na svém území systém značení místních výrobků. Řemeslníci, zemědělci a firmy v těchto regionech mohou už nyní žádat o udělení značky...

Nové Mlýny jako nekonečná telenovela


Mojmír Vlašín, č. 6/2006, s. 31-32
Ústavní soud vydal 12. září 2006 závažné rozhodnutí v kauze Nových Mlýnů. O co šlo? Šlo o to, zda měla nebo neměla být snížena hladina Nových Mlýnů o 65 cm po výstavbě umělých ostrovů za miliony, které se po zvýšení hladiny...

Neznámé nové nemoci přenášené klíšťaty


Alena Žákovská, č. 2/2006, s. 22
Abychom pochopili, jak vznikají onemocnění, jak se šíří, musíme začít jako ve škole - poučkou. Patogenní organismus, v našem případě bakterie či prvok, přechází z obratlovce - tzv. donora - procesem sání hematofágního (krevsajícího)...

Nové Mlýny. Hladina kompromisu


Stanislav Koukal, č. 2/2021, s. 11
Věstonická nádrž je místem různých zájmů - a během dlouhých let byla také místem vášnivých sporů. Dohadování o nejlepším či nejméně špatném využívání nádrže z pohledu různých zájmů se postupem času změnilo v debatu o...

Horní Opava dva roky od schválení


Petr Birklen, č. 4/2010, str. 5-7
Před dvěma lety vláda svým usnesením (č. 444 ze dne 21. 4. 2008) schválila přípravu realizace rozsáhlého komplexu protipovodňových opatření v povodí horní Opavy. Jeho unikátnost spočívá zejména v rozsahu a kombinaci přírodě blízkých...

Budeme stavět přehradu v Nových Heřminovech!?


Michal Krejčí, č. 4/2008, s. 1-5
O nás bez nás Ministr zemědělství Petr Gandalovič dorazil 11. dubna 2008 do obce Nové Heřminovy, kde přítomným starostům a občanům představil řešení proti povodňové ochrany (PPO) obcí na horním toku řeky Opavy. Spočívá ve výstavbě...

Velká nebo malá nádrž? Žádná! Aneb kde hledat klíč k řešení problému sucha (i povodní)


Petr Pařil, Světlana Zahrádková, č. 1/2016, s. 29-32
O tom, že v roce 2015 bylo opravdu velké sucho, jaké v mnoha oblastech ČR za období historických přístrojových měření neznáme, dnes už pochybuje málokdo (snad kromě think-tanku našeho bývalého prezidenta). Příčin byla zřejmě celá...

Jaké zbývá poučení z povodně 1997 po deseti letech?


Jaroslav Ungerman, č. 4/2007, s. 9
Za posledních deset let nás po dvou katastrofických povodních v letech 1997 a 2002 zasáhla výrazně také třetí povodňová situace v roce 2006. A právě po ní byly vyvolané reakce na různých stupních odpovědnosti a názory prezentované...

Natura 2006


Mojmír Vlašín, č. 4/2006, s. 2-4
V Bruselu asi museli dělat nějakou soutěž o nejhorší název pro evropskou soustavu chráněných území. A zřejmě to vyhrál název Natura 2000. Natura totiž evokuje bezolovnatý benzin, letopočet zase navozuje myšlenku, že jde o záležitost...

Každá povodeň je jiná


Ivo Dostál, č. 2/2025, str. 2, pro předplatitele
O povodních toho bylo napsáno už mnoho, a to i na stránkách našeho časopisu. Schází snad už jen něco z osobních postřehů, když už jsem se v letech 1974 až 2009 profesně zabýval měřením a vyhodnocováním průtoků povrchových toků,...

Malá nádrž není kompromisem


Antonín Buček, č. 4/2008, s. 1-2
Již po povodních na Moravě v roce 1997 jsme psali o tom, že je třeba změnit vodohospodářské paradigma, tedy soubor metodologických koncepcí, určující způsob hospodaření s vodou v krajině (Veronica 4/1997, s. 16-18). Po celé 20. století...

A co suchá nádrž?


Michal Krejčí, č. 4/2008, s. 3
Návrh strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření v povodí horní Opavy. Souhrnná zpráva, Ekotoxa s.r.o., září 2007: „Studie prokázala, že navržená opatření jsou z hlediska regionálních povodní...

Varianty po česku


Miroslav Kundrata, č. 4/2008, s. 4-5
Michal Krejčí v článku o Nových Heřminovech správně poukazuje, že nebyly dostatečně posouzeny všechny varianty ochrany Krnova a obcí v povodí Opavy. Bohužel je to velmi typické pro mnoho českých investic placených z veřejných...

Co je LAPV


Tomáš Havlíček, č. 3/2017, s. 5
Zkratka LAPV znamená „Lokality akumulace povrchových vod“. Systém LAPV nahradil původně územně hájené plochy, které byly vymezeny ve Směrném vodohospodářském plánu. Těch bylo několik set. V současnosti se tak označují plochy,...

Řeka života Heleny Králové


Yvonna Gaillyová, č. 4/2019, s. 44-45
30. 6. 1955 - 7. 11. 2019 Jedinečná profesionální cesta Heleny Králové institucemi zaměřenými na péči o vodu a o řeky vedla od sektoru veřejného (pokud se tak tehdy daly nazvat Jihomoravské vodovody a kanalizace) přes neziskové organizace -...

Krajina a povodně


David Veselý, č. 2/2025, str. 1
Když jsme na konci loňského roku plánovali témata jednotlivých čísel na další rok, bylo zrovna po zářijových povodních. Zdálo se, že pro číslo, které vyjde za víc než půl roku, bude již zpracována spousta podkladů, zajímavostí a...

Hlídáme Šumavu


Jaroslav Valůch, č. 6/2011, str. 15
Vyrazili jste na Šumavu jako turisté a stali se svědky něčeho podezřelého? Vidělijste kácení či svoz dřeva, nebo nečekanou stavební aktivitu? Nemusí se nutně jednat o nelegální jednání, nicméně po zkušenostech z minulosti nelze tuto...

Pět let akce Dno


Antonín Buček, č. 1/1986, str. 15
Od roku 1981 se každé jaro setkávají dobrovolní ochránci přírody na dně budoucí dolní nádrže vodního díla Nové Mlýny na řece Dyji. Pod siluetou vápencových bradel Pavlovských vrchů zde probíhá akce Dno - přesazování vzácných...

Zamyšlení nad ochranou


Antonín Buček, Eva Smejkalová, č. 1/1987, str.1-6
„Přírodní rezervace zřizujeme z důvodů vědeckých, estetických a národohospodářských. Snažíme se zachovat v nich kus nedotčené přírody nebo se spokojujeme ochranou některé význačné přírodniny, ať rostliny, živočicha,...

Československo a mezinárodní ochrana přírody


Jan Čeřovský, č. 2/1987, str. 1-4
Na přednáškách a besedách o ochraně přírody ve světě je mi často kladena otázka, jak tomu je s naší ochranou přírody z mezinárodního hlediska: jsme lepší nebo horší než ti ostatní, jsme „nej“ v tom či onom smyslu, jsme...

Stačí jen dodržovat úmluvy?


Antonín Hladík, č. 3/1987, str. 31-34
Motto:Industrialismus - tato nová éra lidského vývoje - zasáhl prudce do hospodářského, sociálního a posléze i do politického života, že nejsou ani ještě známy všechny důsledky tohoto jevu. Industrialismus představuje takovou přeměnu...

Chránit (i) netopýry!


Jiří Gaisler, Mojmír Vlašín, Zdeňka Bauerová, č. 3/1987, str. 43-46
Podle Slovníku spisovné češtiny je zvíře „větší živočich, zvl. savec“. Tahle zvířata jsou předmětem zájmu mnoha lidí, jsou hýčkána rozhlasem, televizí, redakcemi knih a časopisů. Menší živočichy člověk...

Sýkornice


Lenka Šoltysová, č. 2/2012, str. 28-29
Z rozlehlé jičínské kotliny zvedají se na severu táhlá zalesněná návrší, skrývající ve svém klínu romantické až bizarní pískovcové útvary a skalní města Českého ráje a nesoucí na svých vrcholech zříceniny...

Kam se ubírají naše zahrady


Veronika Fišerová, č. 2/2012, str. 1-3
Když psal Karel Čapek knížku Zahradníkův rok, popisoval v ní především lidi, kterým je zahrada životním koníčkem. Zahrádkář – prototyp člověka vášnivě obdělávajícího svůj malý pozemek, navštěvujícího veletrhy a výstavy, s plnou policí zahrádkářských kalendářů a knih. Budiž, někoho jiného zase zajímají třeba motorky. Ale ve chvíli, kdy čelíme různým ekologickým problémům a napadne nás, že plochy všech českých zahrad jsou větší než plochy chráněných území, stane se ze zahrady něco víc než jen záliba.

Jak vytvořit přírodní zahradu sobě na míru


č. 2/2012, str. 4-7
Marianna (1978) a Čestmír (1974) Holušovi se věnují navrhování a realizaci přírodních zahrad pro soukromníky, školy i organizace. Marianna studovala zahradní architekturu v Nitře, Čestmír čerpal zkušenosti pobytem na ekologických farmách v Česku, na Slovensku i Novém Zélandu. Společně vedou kurzy permakulturního designu pro veřejnost.

...waldorfskou školní zahradu smyslů


Dana Václavíková, č. 2/2012, str. 24-25
Rodiče věnovali školní zahradě tisíce hodin dobrovolné práce a za málo peněz dokázali řadu věcí – vytvořit společný prostor pro lidi i přírodu, otevřít myšlení lidí a proměnit zaběhané stereotypy.

Velkovýroba a genofond


František Burian, č. 3/1987, str. 57
V současné době nebývalého a v důsledcích nezvládnutého technického rozvoje, kořistnického využívání přírodních zdrojů a neustále sílícího civilizačního tlaku, přihlížíme i k tomu, jak v živočišné výrobě mizí...

Pro radost z krajiny, jež ukrývá dějiny


Martina Pásková, č. 1/2012, str. 10-12
Jak sdělit příběh Země Krajina kolem nás je výsledkem fascinujícího, až miliardy let trvajícího příběhu s otevřeným koncem. Jak se chovat, abychom tento příběh neukončili tragicky za pár desítek let nechtěně my sami a abychom...

Ohrožuje kůrovec šumavské ptáky?


Jan Hora, č. 1/2012, str. 22-23
V mrtvém lese po žíru kůrovce dochází k značnému úbytku velkého počtu ptačích druhů. Dnes při prohlídce mrtvého lesa po kůrovci se s ptáky nepotkáte. Kůrovec zničil prostředí tetřeva. Velkoplošná a drastická změna biotopu...

Doubrava


Lenka Šoltysová, č. 1/2012, str. 26-27
„Břehy spadají namnoze kolmo k řečišti, zvyšují se, rostou, sestupují se tísníce řeku, opět prchají od ní, odkloňují se, aby ji zakrátko znova stěsnaly v úzké koryto. Řečiště má všudy značný spád, místy vrývá se voda...

Ohlédnutí úlehlovské


Miroslav Kundrata, č. 6/2011, str.1-2
Bilancujeme čtvrtstoletí brněnského časopisu Veronica. V jakém prostředí vznikal a jak se změnil náš přístup k životnímu prostředí od osmdesátých let minulého století? Občanská společnost osmdesátých let v Brně, jak jsem ji zažil...

Luční porosty - významné složky krajiny budoucnosti


Milena Rychnovská, č. 3/1988, str. 1-8
V mírném pásmu Eurasie doprovázejí louky a pastviny lidstvo od úsvitu dějin. Již neolitický člověk mýtil lesy, aby získal pastviny pro svůj dobytek. Člověk doby bronzové již potřeboval navíc žár dřevěného uhlí pro výrobu svých...

Proč by je to mělo zajímat? Interpretace a ochrana přírody


Ladislav Ptáček, č. 4/2011, str. 1-3
Jak vysvětlit Bavorský les Při nedávné prohlídce informačního centra národního parku Bavorský les v Neuschönau jsem se zájmem pozoroval reakce návštěvníků. Zaujala mě především žena, která se rozčílila u jednoho z videí, v...

Kouzlo zapomenutého dědictví na Slavonicku


Michal Medek, č. 4/2011, str. 4-5
Svedly nás Slavonice Slavonice k turistice lákají. Jsou perlou renesanční architektury obklopenou krásnou přírodou. Není divu, když byly 40 let nepřístupným hraničním pásmem. Otevření hranic po roce 1989 přineslo městu a okolí nový...

Čtvrtstoletí časopisu Veronica


Václav Štěpánek, č. 6/2011, str. 4-5
Letos na podzim tomu bylo přesně dvacet pět let, co spatřilo světlo světa první číslo časopisu Veronica. Tehdy, v roce 1986, to bylo pouze číslo „zkušební a náborové“, jak v úvodníku napsal Miroslav Kundrata. Od dalšího roku...

Na obranu kopřiv


Helena Vlašínová, č. 1/1988, str. 16-17
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) není zatím předmětem zájmu ochránců přírody; k zamyšlení nad ní mne přivedl dopis inženýra F. U., uveřejněný v úvodu článku „Causa vlk“ v časopise Naší přírodou č. 12/1987. Autor dopisu...

Proč říci ne břidličným plynům


Jan Labohý, č. 2/2012, str. 36
Svět se opět na hodinu ponořil do tmy. Tisíce měst a firem a miliony jednotlivců se připojily ke kampani Hodina Země (Earth Hour), aby společně upozornili na probíhající změnu klimatu a nutnost jí urychleně čelit. Kdo všechno se přidal ke...

Informace pro životní prostředí


Josef Vavroušek, č. 3/1988, str. 9-11
Základním předpokladem každého účelového chování jsou informace charakterizující všechny faktory významné pro rozhodování v dané situaci. Platí to pro adaptivní robot vykonávající určitý okruh činností spojených třeba se...

Jak dál v zemědělské výrobě?


Emil Hadač, č. 3/1988, str. 17-20
Přestavba národního hospodářství by měla přispět ke zlepšení životního prostředí racionálnějším čerpáním zdrojů včetně energie. Je naděje, že se sníží spotřeba energie na výrobek a že se zvýší podíl jaderné energie....

Maloskalsko


Pavel Klvač, č. 4/2011, str. 18-19
Skály přezdívané České Dolomity, zříceniny hradů nad údolím řeky Jizery a roubenky - atraktivní přírodní park na hranici CHKO Český ráj.

Naše anketa: Městská zeleň - postřehy, nápady, kritika…


Jana Tupá, David Mikolášek, Miroslav Pospíšil , č. 1/1988, str. 25
PhDr. Miroslav Pospíšil, učitel angličtiny: Jak získat zeleň pro město? V některých zemích na to mají tento recept: Chce-li si někdo ve městě postavit veřejnou budovu, ať už je to kino, výrobní objekt nebo administrativní blok, město...

Freony - nebezpečí ekologické katastrofy


Václav Somol, č. 3/1988, str. 55
Freony (chlórfluoruhlovodíky) jsou syntetické sloučeniny, které byly poprvé připraveny na začátku tohoto století. Nějaký čas zůstávaly prakticky nepovšimnuty, většího uplatnění došly až po druhé světové válce. Současná...

Jak veřejnosti navracet místa a zákoutí


Martin Nawrath, č. 3/2011, str. 4-5
Jak veřejnosti navracet místa a zákoutí Nadace Partnerství se tématu veřejných prostranství věnuje již přes patnáct let. Důvodů je několik. Ten klíčový zůstává nezměněn, spíše nabývá na významu. Chceme-li uchovávat v dobrém...

Podyjí - Thayatal aneb národní park místo železné opony


Antonín Buček, č. 1/1991, str. 1-6
Národní parky jako vrcholná kategorie územní ochrany přírody vznikají proto, aby byly zachovány rozsáhlejší prostory s přírodou neporušenou, v nichž je zajištěna trvalá existence všech druhů organismů a jejich společenstev. První z...

Prameny, Priessnitz a brontosauři


Jiří Glabazňa, č. 6/2011, str. 26-27
Jesenicko, dříve Frývaldovsko, je území bývalého okresu Jeseník v české části západního Slezska. O přírodní bohatství a kulturní dědictví příhraničního venkovského regionu pečuje už deset let největší regionální centrum Hnutí Brontosaurus.

Rozrůstání města do krajiny. Co s tím?


Luděk Sýkora, č. 3/2012, str. 4-5
Město za městem V městském regionu Prahy narostl v posledních deseti letech (2001-2011) počet obyvatel o 188 tisíc, tj. o 14 %. Praha je pólem růstu v Česku a chová se jako magnet přitahující lidi z jiných regionů a zahraničí. Nejvíce se...

Co se v Evropě dělá pro rozhraní města a krajiny


Štěpán Špoula, č. 3/2012, str. 14-15
Město je součástí krajiny. Měli bychom se tedy ptát, zda město dokáže využít, co mu krajina nabízí. Evropa postupně začíná sdílet způsob, jak s jejich rozhraním pracovat a s krajinou kolem počítat.

Jakou zkušenost máte s péčí o přírodu a krajinu na rozhraní s městem?


Štěpán Špoula, č. 3/2012, str. 16-17
Trojská kotlina je příkladem historické příměstské krajiny - půl hodiny chůze od Pražského hradu, s královskou oborou, vinicemi s letohrádky a viničními domky, které později vystřídaly zahradní restaurace v ovocných sadech a rybí...

Sovinecko


Hynek Skořepa, č. 1/2010, str. 14-15
Sovinecko spolu s dalšími zapomenutými kouty Nízkého Jeseníku jsem objevil při svých putováních během studií na olomoucké univerzitě. Prošel jsem ho tenkrát pěšky doslova křížem krážem. Ten kraj lesů, roklí a pastvin mě zaujal svou...

Kodaňská dohoda je zklamáním, ale i výzvou


Kateřina Husová, č. 1/2010, str. 22-23
Celý rok 2009 byl ve znamení konferencí a velkých i malých politických i veřejných akcí ke klimatu. Největší jednání skončila v sobotu 19. prosince 2009 ráno přijetím Kodaňské dohody (Copenhagen Accord) a sady menších, víceméně...

Praktické cvičení z krajinného plánování aneb Jak sázet stromky na Hané


Tamara Faberová, č. 1/2010, str. 24-25
Bydlím nedaleko Olomouce v poměrně malé vesnici obklopené poli. Hlušovice vlastně malé bývaly - za posledních 15 let se počet obyvatel zvýšil ze 100 na 710. S trochou nadsázky by se dalo říci, že na 90 % extravilánu vytvářejí krajinu...

Obnovení paměti krajiny na samém severu Čech aneb Návrat do Štastné země


Jan Heinzl, č. 2/2010, str. 16-17
Stoupal jsem k vrcholu Paličníku za krásného jarního dne. Nad hlavou modré nebe a teplý vítr vířil vůni smaragdového bukového lesa. Po zdolání vrcholové stezky ke kříži jsem usedl na ještě chladnou skálu a rozhlédl se. Frýdlantsko,...

Princ Charles je mostem mezi ojedinělými projekty


Miroslav Kundrata, Zuzana Kostřicová, Lukáš Kala, č. 2/2010, str. 20-23
V pondělí 22. března 2010 navštívil Veroniku princ Charles a během dvou odpoledních hodin si prohlédl ekologické projekty realizované v Hostětíně. Během prohlídky vyjádřil, že svoji úlohu vidí v tom, být mostem mezi zatím ojedinělými projekty trvale udržitelného života v různých zemích. Jak hluboký má vhled do environmentálních problémů, ukázal i během následné debaty s doktorandy Masarykovy univerzity v Brně, kde se zastavil po cestě mezi Hostětínem a Prahou. Jak těch pár hodin s princem prožili přímí účastníci?

Hýčkej si svého sedláka


Veronika Fišerová, č. 2/2012, str. 12-13
Před třemi lety zažilo Česko malou renesanci přímého prodeje potravin: vzniklo několik desítek farmářských trhů a také několik desítek tzv. bedýnkových systémů, kdy si lidé objednávají do města bedýnku různorodé úrody z konkrétní farmy. Pro většinu Čechů je tohle ale totální potravinový underground. A co teprve komunitou podporované zemědělství, které jde ještě o krok dál.

Nový iPod? Ne, raději domácí marmeládu


Kateřina Pařízková, č. 2/2012, str. 8
Počátkem února se v rakouském Langenlois konala česko-rakouská konference Veřejná zeleň, kterou spolupořádal Ekologický institut Veronica. Hlavním poselstvím bylo nové chápání města a urbanismu - město už nemá být jen místem, odkud...

Ohlédnutí za letními zážitky


Olga Skácelová, č. 1/2012, str. 25
Loňská TOPka ve Vysokých Tatrách nám umožnila poznat TANAP z pohledu pracovníků správy a muzeí a uvést si věci do souvislostí na základě vlastní zkušenosti. Samoobnovu i regulovanou obnovu ploch odlesněných vichřicí, divoký...

O významu obytné krajiny


Štěpán Špoula, č. 3/2011, str. 10
Města se rozrůstají. Dnes spíš mluvíme o městském regionu, který je tvořen mozaikou ploch. Nezastavěné plochy jsou z velké míry fragmenty původní kulturní krajiny zarůstající náletovou vegetací, nebo i nově ozeleněné plochy, které...

Revitalizace pražských potoků


Jiří Karnecki, č. 3/2011, str. 14-15
Když se řekne potoky v Praze, mnozí si vybaví Botič nebo Rokytku. Málokdo ale ví, že kromě Berounky a Vltavy v Praze teče 300 km potoků, z čehož 250 km má ve správě hl. m. Praha. A jak už to ve městech bývá, dlouhá léta urbanizace a...

Rozhovor se sochařem, který vystavoval na kompostu


Kurt Gebauer, č. 3/2011, str. 16-19
V květnu v Galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze končila retrospektivní výstava Kurta Gebauera Zveřejnění. Představovala návrhy, modely a fotografie realizací ve veřejném prostoru z let 1976–2010.

Komunitní kompost – jde to i na sídlišti


Jan Šarapatka, č. 3/2011, str. 22-23
V rámci legislativy a odpadové politiky EU i ČR jsou bioodpady velice specifické odpady, které z jedné strany způsobují dosti silné negativní dopady na kvalitu životního prostředí a na druhé straně jsou potenciální záchranou pro kvalitu...

Ještě jednou ke smyslu národních parků ve střední Evropě


Tomáš Vrška, č. 3/2011, str. 27-29
Ve Veronice č. 1/2011 prezentovali Martin Svátek a Radim Hédl svoje názory na smysl národních parků (NP) ve střední Evropě. Autoři se vrací k jedné ze zásadních otázek současné ochrany přírody - jak a kde chránit biodiverzitu, často...

Botanické putování po bydlišti Hliníka


Barbora Obstová, č. 6/2009, str.6-9
Studium vegetace měst Studium světové synantropní (člověka doprovázející) flóry sahá k počátkům 19. století, z jehož konce pocházejí i první údaje o synantropní vegetaci Čech. Obecně se tyto výzkumy zaměřují spíše na velká...

Krajinou (ne)úmyslu. O vegetační identitě velkoměsta


Jan Šturma, č. 6/2009, str. 10-11
Je velkoměsto vyhraněnou vegetační entitou? Rozdíl mezi městskou a venkovní krajinou je velmi nápadný: zatímco „venku“ lze s trochou zkušenosti odhadnout, co se bude nacházet „za rohem“ (například gradient hory -...

Náves pod Macochou. Komunitní projekt obce Vilémovice


Lukáš Kala, č. 6/2009, str. 18-19
Obec Vilémovice leží na území chráněné krajinné oblasti Moravský kras, 2 km severozápadně od Jedovnic, 7 km východně od Blanska. Vedou tudy dvě turistické trasy k nedaleké propasti Macocha a Punkevním jeskyním. Touto malou obcí o 280...

Pozoruhodné dřeviny Pohanska VII


Petr Maděra, č. 6/2009, str. 24-25
K charakteristickým dřevinám rostoucím v říčních nivách patří topoly. Jejich život je úzce vázán na písčité náplavy, jedině zde mohou totiž vyklíčit jejich drobná semena. Bohužel tyto biotopy jsou dnes kvůli regulacím řek velmi...

Aktuální stanovisko k odsunu nádraží v Brně


Miroslav Patrik, č. 6/2009, str. 26
Projekt modernizace železničního uzlu Brno (ŽUB) s odsunutou polohou hlavního osobního nádraží nedoznal od svého zveřejnění žádných zásadních technických změn, a proto i stanovisko občanské koalice Nádraží v centru, jehož členy jsou...

Reálný vývoj pralesa a badatelův domeček z karet


č. 4/2009, str. 6-9
Výzkum dynamiky přirozených lesů se zabývá zejména popisem prostorové struktury vegetace; hledáním procesů, které vytvářejí tuto strukturu; hledáním vztahů mezi strukturou a vývojem vegetace. V posledních letech se v našem...

NPR Božídarské rašeliniště aneb Lesnickým managementem k bezzásahovosti


Pavel Kolibáč, č. 4/2009, str. 14-15
Při řešení otázek spojených s lesopěstebními opatřeními v maloplošných chráněných územích máme většinou za cíl se různými zásahy co nejvíce přiblížit přírodnímu stavu s jeho autoregulačními mechanismy. Příkladem takového...

Zahrádkář – milovník chemie?


Eva Hrazdírová, č. 2/2012, str. 10-11
Odpověď na tuto otázku jsem hledala u třiceti zahrádkářů ve dvou jihomoravských obcích. Dříve než jsem se za nimi vydala, prostudovala jsem dostupnou zahrádkářskou literaturu a zjistila, že doporučený způsob boje se škůdci se opakuje:...

Novohradské hory


Tomáš Görner, č. 4/2009, str. 22-23
V blízkosti Šumavy, kterou svým charakterem, uspořádáním, řídkým osídlením a hlubokými lesy připomínají, vyplňují druhý nejjižnější výběžek Čech Novohradské hory. Jeden podstatný rozdíl bychom mezi těmito pohořími našli....

Cena Josefa Vavrouška za rok 2008


Antonín Buček, Yvonna Gaillyová, č. 4/2009, str. 28-29
Již po třinácté Nadace Partnerství spolu s Nadací Charty 77 ocenily aktivity ve prospěch životního prostředí, které se mohou stát příkladem pro ostatní. Cenu Josefa Vavrouška v rezidenci pražského primátora 4. června 2009 obdrželi doc....

Divoká zahrada pod Chřiby


Jiří Vácha, č. 2/2012, str. 16-17
Jako obdivovatel a milovník hmyzu jsem se v přírodě naučil vyhledávat místa, kde se vyskytují vzácné druhy denních motýlů. Dříve jich bylo mnohem víc a v předchozí generaci ještě víc. Už já jsem totiž v dospělém věku zažil krajinu...

Zahradu prohlásil za vzornou


Pavel Klvač, č. 2/2012, str. 23
Když vykonal 18. května 1905 nový školní instruktor pan nadučitel Josef Horáček z Hrušek prohlídku školní zahrady v Drnovicích, prohlásil ji s potěšením za vzornou. Tutéž radost nad úpravou zahrady mohl projevit i při vizitaci začátkem...

Kdo seje horskou smrčinu, sklízí vítr


Pavel Šamonil, č. 5/2011, str. 1-3
Oře, oře Jan, přiletělo k němu sedm vran. První praví: „Dobře oře.“ Druhá praví: „Nedobře oře.“ Třetí praví: „Dobře oře.“ Čtvrtá praví: „Nedobře oře.“ … Sedmá praví: „Dobře oře Jan, mnoho červů mám.“ Jako tato lidová říkanka vypadá současná debata nad jednáním Jana Stráského a jeho týmu v národním parku Šumava.

Začarované ostrovy


Miroslav Šebela, č. 3/2009, str. 4-6
Tlak člověka na galapážské souostroví neprobíhal tak, jak tomu bylo na mnoha jiných místech naší planety, ale specifickým způsobem, v jehož důsledku zde byly nastartovány zcela výjimečné ekologické problémy, které přetrvávají do...

Rok 1969 v ochraně přírody a krajiny


Dana Zajoncová, č. 3/2009, str. 11
Zákon č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích znamenal definitivní konec tradičních forem spolkové činnosti a občanského sdružování. Stávající spolky se mohly včlenit do některého z povolených svazů, většinou však svou činnost...

Prokopské a Dalejské údolí


Lubomír Bartoš, č. 3/2009, str. 24-25
Prokopské a Dalejské údolí je jedním z 11 pražských přírodních parků, vyhlášen byl v roce 1993. Park se nachází v jihozápadní části hlavního města Prahy na území čtyř městských částí: Praha 5, Praha 13, Praha-Řeporyje a...

Zatracovaný liečiteľ lesa. Lykožrút smrekový


Rastislav Jakuš, č. 5/2011, str. 4-5
Z hľadiska klasického lesníctva 20. storočia je lykožrút smrekový najvýznamnejší biotický škodca smrekových lesov. Celé generácie lesníkov s ním bojovali všetkými možnými prostriedkami. Napriek tomuto úsiliu tu máme, aj mimo prísne...

Rašelinné smrčiny a jejich ochrana


Ivana Bufková, č. 5/2011, str. 6-7
Rašelinné smrčiny jsou v mnoha ohledech zvláštním typem lesního ekosystému. Jsou kombinací lesa a mokřadu a to se odráží nejen v jejich fungování, ale i v tom, jakým způsobem reagují na nejrůznější vlivy a zásahy člověka. Ve střední...

Divočina – okno do přírody


Mojmír Vlašín, č. 5/2011, str. 10-11
V České republice jsou čtyři národní parky. Podle definice v zákoně o ochraně přírody a krajiny jsou to rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou...

Podivná politika


Dana Zajoncová, č. 5/2011, str. 12-13
Spor o zasahování či nezasahování v národním parku Šumava (NPŠ) probíhá v podstatě od začátku jeho existence. Vedle názorové neshody mezi lesníky a přírodovědci, kteří se už v 90. letech přeli o způsob managementu a jeho pravidla, se...

Karel Hynek Mácha a umění krajiny


Martin Tomášek, č. 6/2010, str. 1-3
Máte „svou krajinu“, v níž je vám dobře? Je to místo, kde jste se narodili a vyrostli, objevili jste ji náhodou, někým zasvěceni nebo zaujati jejím obrazem? A jak vysvětlit druhému člověku, čím vlastně ona krajina je, pro vás i...

K historii jednoho vodního díla


Jaroslav Horák, č. 1/1991, str. 33-37
Podnětem k napsání těchto řádků byl rozhovor Nové Mlýny po dvaceti letech uveřejněný v časopise Věda a život v květnovém a červnovém čísle minulého roku. Patřím také mezi pamětníky. Byl jsem přímým účastníkem jednání, která...

Rybníky, řasy a biodiverzita


Olga Skácelová, č. 6/2010, str. 12-13
Sinice a řasy - skupina pro nezasvěceného pozorovatele nenápadná, jejíž taje může odhalit až pohled do mikroskopu. Ne tak zcela. Zkušený terénní algolog (odborník na tyto organismy) vytuší bohatost drobnohledného života již v terénu, i...

Všechna energie z krajiny. Energeticky soběstačné město Güssing


Yvonna Gaillyová, Jan Hollan, č. 3/2007, str. 1-5
Güssing je správním centrem okresu, který leží při maďarské hranici na jihu rakouské spolkové země Burgenland (Hradisko). Podle statistiky z roku 1988 to byl nejchudší rakouský region. Proč? Z analýzy území vyplynuly příčiny, které...

Plánování v oblasti vod a zapojení veřejnosti


Lukáš Krejčí, č. 4/2007, str. 1-4
Je tomu již deset let, co Českou republiku a zejména Moravu postihly katastrofální povodně v červenci 1997. Před pěti lety v srpnu byly velice silně zasaženy povodní zejména Čechy. Menších či lokálních povodní proběhlo nespočet. Ti,...

Lze využít přirozenou sukcesi při rekultivaci výsypek?


Vladimír Bejček, Petr Sklenička, Karel Šťastný, č. 1/2006, str. 1-4
Hlavním pilířem naší energetiky jsou stále tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí. Naprostá většina této strategické suroviny je dobývána povrchově, lomovým způsobem. Těžební společnosti jsou k němu vedeny především...

Moravské krajiny Miloše Spurného


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 3/1991, str. 25-29
Vždycky mi trochu vadilo, když jsem se o Miloši Spurném dočetl, že „inspirací mu je krajina“. Připadalo mi to stejně zbytečné, jako říci, že pekařovi je inspirací mouka, mlynáři zrní, rolníkovi kousek země. Přírodovědec a...

Globální oteplení


Jan Hollan, č. 1/1992, str. 1-7
Je to u nás dosud málo známé sousloví. Přesto se zřejmě stane žhavým politickým problémem, jako se jím již stává ve vyspělých zemích. Jde totiž o patrně největší problém, který před lidstvem doposud vyvstal. Všechny ostatní...

Diskuze


David Částek, Libor Musil, Hana Librová, č. 1/1992, str. 17-21
Diskuse Vyřešíme ekologický problém útěkem ze západní kultury? Polemickým článkem Davida Částka, studenta prvního ročníku sociologie na MU v Brně, chceme obohatit diskusi, která je v ekologických časopisech permanentně vedena pouze...

Punkva je taky mokřad


Miroslav Kovařík, č. 1/2012, str. 6-7
Úmluva o mezinárodní ochraně mokřadů vznikla v íránském městě Ramsar v roce 1971 a v roce 1990 k ní přistoupila i Česká republika. Zavázala se tím k ochraně a rozumnému využívání všech typů mokřadů. V souladu s tímto požadavkem...

Zpráva o objevení vratičky


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 3/1987, str. 42
V prázdninové krajině dětských let, rozezvučené větrem a křepelkami, jsem míval svoji mez. Skláněla se do vývozové cesty, kterou vytloukala stovky let kola žebřiňáků do rulových balvanů. Tatínek tam vždy zastavil, aby si kravky...

Východoslovenský TOP


Kristína Voralová, č. 1/2012, str. 24-25
TOP poznajú mnohí ľudia ako slovo z anglického jazyka označujúce vrchol, špičku, alebo aj časť oblečenia. V našom prípade sa však jedná o skratku označujúcu tábor ochrancov prírody. No a ten náš TOP s prívlastkom...

Jsou u nás pralesy?


Igor Míchal, č. 2/2002, str. 1-5
Zdánlivě zbytečná otázka. Vždyť se stačí podívat do turistických map a průvodců - najdeme tam Žofínský, Boubínský, Lanžhotský prales, prales na Žákově hoře a Javořině, prales Mionší a Polom. Mnoho dalších je vysloveně uvedeno...

Údolní niva Moravy u Strážnice a její ochrana


Karel Kirchner, Vítězslav Nováček, č. 1/1992, str. 46-48
Mezi krajiny ekologicky nejcennější, přírodně nejrozmanitější a nejdynamičtěji se vyvíjející v našich podmínkách patří údolní nivy. Zároveň však jsou současné široké údolní nivy hluboce ovlivňovány hospodářskou činností,...

Rychlíkem napříč Moravou


Zbyněk Ulčák, č. 5/2010, str. 12-13
Krajinu mého srdce znám z vlaku. Sedím na dvou židlích - bydlím a pracuji v Brně, zahradu mám v Orlové, tedy vlastně už ani ne na Moravě, ale v těšínském Slezsku. A tak se železniční tratě č. 270 a 300 Bohumín-Brno a jejich okolí staly...

Cena Josefa Vavrouška za rok 2009


Daniel Vondrouš, Jiří Urban, č. 5/2010, str. 18-19
7. června 2010, dva dny po Světovém dni životního prostředí, byly na britském velvyslanectví předány Ceny Josefa Vavrouška za rok 2009. Cena je udělována každoročně od roku 1996 za přínos k trvale udržitelnému rozvoji a aktivity ve prospěch životního prostředí, které mohou být příkladem pro ostatní. Uděluje ji Nadace Partnerství společně s Nadací Charty 77. Laureáty vybírá jedenáctičlenná porota složená z odborníků v oblasti životního prostředí, osobností veřejného života a zástupců obou nadací. Letos se laureáty stali Vladimír Buřt, místostarosta Horního Jiřetína, a Raymond Aendekerk s manželkou Adri van Westerop (in memoriam).

Opožděně k výročí (K osmdesátinám spisovatele Jaroslava Foglara)


Štěpán Vlašín, č. 2/1988, str. 10-11
Přijetí Jaroslava Foglara (nar. 6. 7. 1907) za člena Svazu českých Spisovatelů, nové, už dvanácté vydání Hochů od Bobří řeky (v nakladatelství Olympia) a rozsáhlý rozhovor Karla Sýse s Foglarem v Kmeni učinily tečku za jednou etapou...

Z Lucemburska na Moravu a zpět


Marco Schank, Raymond Aendekerk, č. 5/2010, str. 20-21
Začátkem září, právě v době, kdy si Praha připomínala svatbu Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, navštívil Moravu lucemburský ministr životního prostředí Marco Schank. Doprovodil ho prezident lucemburské nadace Hëllef fir d’Natur Frantz Ch. Muller, jeho kolega Raymond Aendekerk (který letos obdržel Cenu Josefa Vavrouška), lucemburský velvyslanec Jean Faltz a zástupce ministerstva životního prostředí ČR Tomáš Kažmierski. Delegace navštívila modelové projekty udržitelného rozvoje a Centrum Veronica v Hostětíně, energeticky úsporné rekonstrukce panelových domů v Brně – Novém Lískovci a Nadaci Partnerství v Brně. Cílem návštěvy bylo zhodnocení dosavadní i budoucí možné spolupráce v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje mezi oběma zeměmi. V letech 1996 až 2010 poskytlo Lucembursko ze své zahraniční pomoci prostřednictvím Nadace Partnerství a ZO ČSOP Veronica téměř 30 milionů korun na podporu projektů v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany klimatu. Podpořeno tak mohlo být přibližně 150 projektů neziskových organizací, obcí nebo škol po celé ČR.

Hřebeny


Lubomír Bartoš, č. 5/2010, str. 22-23
Přírodní park Hřebeny je nejmladším (vyhlášen na podzim 2009) a zároveň největším ze čtyř existujících brdských přírodních parků. Svou rozlohou 184 km2 překonává PP Třemšín (112 km2), PP Brdy (67 km2) i PP Trhoň (45 km2). Krajina...

Příklad hodný následování?


Vladimíra Galová, č. 3/1990, str. 15-16
Kanál Rýn-Dunaj-Mohan má šanci dostat se do dějin jako jeden z nejnesmyslnějších zásahů do přírody. Právě nyní vstupuje do své rozhodující fáze: budovatelé kanálu v údolí Altmühlu stojí před okamžikem, kdy se prokopou ekologicky...

Vracejí se savci do naší krajiny?


Jan Zejda, č. 1/2008, str. 2-5
Otázka návratu kteréhokoliv z druhů savců na naše území musí být nutně spojena s otázkou jeho předchozího vymizení, kterou je však pro většinu našich savců obtížné zodpovědět. U většiny druhů jsme odkázáni na výsledky...

Byla to epocha nádherných alejí


Jarmila Kocourková, č. 2/2008, str. 1-4
V roce 1904 vyšla příručka Obce, právo a moc, která pod heslem "Silnice" shrnuje do té doby praktikované tereziánské předpisy týkající se alejí a stromořadí. Po 15 letech od jejich zveřejnění ve Veronice si dovolím je zopakovat (viz s....

Pod 350!


Jan Hollan, č. 5/2009, str. 1-3
V roce 2008 byly publikovány práce, které dokázaly, že koncentrace skleníkových plynů uměle přidávaných do atmosféry již dávno přesáhly úroveň, která znamená nebezpečný zásah do klimatického systému Země. CO2, který do ovzduší...

Biouhel, naše stéblo naděje


Jan Hollan, Vojtěch Klusák, č. 5/2009, str. 9
Změny klimatu a jejich dopady probíhají tempem na horní hranici odhadů z minulých let. Totéž lze očekávat i nadále. Koncentrace CO2 v ovzduší se stala neslučitelná s klimatem, jaké panovalo od konce doby ledové do konce devatenáctého...

Perspektivy losa evropského v naší krajině


Miloslav Homolka, č. 4/1993, str. 12-14
V minulých staletích člověk v civilizovaných zemích vyhubil řadu velkých druhů savců. Šelmy proto, že se jich bál, a navíc ohrožovaly jeho domácí zvířata. Kopytníky proto, že mu spásali úrodu na polích a působili škody v lesním...

Na pomoc památkám i životu. O ekomuzejích (nejen) s Peterem Davisem


Hana Havlůjová, č. 4/2011, str. 6
Kulturní dědictví, komunita a udržitelnost „Demokratizace kultury a kulturního dědictví patří mezi důležité odpovědi na výzvy, které ve 21. století přináší proces globalizace. Jsme svědky toho, že místní komunity vědomě...

Klimatické změny jako rozvojový problém


Marek Vaculík, č. 5/2009, str. 12-13
Klimatické změny představují vysoce komplexní, v mnoha ohledech rozvojový, problém 21. století. Důkazy, které potvrzují, že se zemské podnebí otepluje, jsou podle Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) „nesporné“. Za...

Revitalizace na území přírodního parku Niva Dyje


Miloš Kloupar, č. 5/2009, str. 28-29
Velkou část území přírodního parku Niva Dyje ovlivňují revitalizace, které byly prováděny v lužním lese mezi Břeclaví a Lednicí v letech 1991-1995. Přirozený vodní režim Do roku 1972 zde bylo aktivní aluvium, řeka Dyje se pravidelně...

Národní parky a CHKO v ČR


Pavel Pešout, č. 4/2010, str. 2-4
Národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) patří mezi kategorie zvláště chráněných území (CHÚ), jejichž společnou charakteristikou je jejich rozsáhlost, proto se občas souhrnně označují jako „velkoplošná chráněná...

Bude Olomouc první vlaštovkou? Revitalizace řeky Moravy v Olomouci


Michal Krejčí, č. 4/2010, str. 8-9
V rámci protipovodňových úprav na řece Moravě v Olomouci dojde k revitalizaci jejího koryta. Jedná se o úsek toku mezi mosty Velkomoravská a U Dětského domova o délce 700 m. Odhad nákladů na realizaci stavby je vyčíslen na cca 350 milionů...

Akce Dno


Antonín Buček, č. 6/2011, str. 2-3
Letošní Evropský rok dobrovolnictví je vhodnou příležitostí k zamyšlení nad vznikem, průběhem a výsledky rozsáhlé dobrovolnické akce na záchranu vzácných rostlin ze dna třetí nádrže vodního díla Nové Mlýny na řece Dyji....

Akce Dno naposledy


Antonín Buček, č. 3/1988, str. 47
Výstavba dolní nádrže vodního díla Nové Mlýny se blíží k závěru. Blíží se čas, kdy bude možné hodnotit to, jak tato nákladná investice splňuje původní představy techniků a ekonomů a jaké změny nastaly v krajině údolních niv...

Rajnochovická lesní dráha nabídne alternativní k přírodě šetrnou rekreaci


Jiří Junek, č. 4/2010, str. 20-21
Bývalé lesní železnice na několika místech na Slovensku jsou již několik let oblíbeným cílem výletů, projížděk úzkorozchodnými vlaky, rekreace v lesích slovenských hor. Také v českých zemích se v několika případech objevily a...

Plačkův les: poslední zbytek Moravské Brazílie


Jiří Chalupa, č. 4/2010, str. 24-25
Krajina pod horou Venušinou Lužní lesy jižní Moravy byly odjakživa ukázkou ekosystémů s mimořádnou druhovou rozmanitostí, která nebyla nikde v Evropě v takové podobě známa. Jejich vývoj byl však v důsledku rozsáhlých...

Příliš drahá energie z Vranova


Jan Dušek, č. 3/2010, str. 6-7
V České republice je přibližně 137 přehrad (přesné číslo závisí na definici pojmu „přehrada“). Na většině z nich je vodní elektrárna, které bývá přizpůsoben také režim odpouštění vody. Největším instalovaným...

Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod


Linda Franková, č. 3/2010, str. 10-12
Jedním z adaptačních opatření na klimatickou změnu v oblasti vodního hospodářství by měl být připravovaný generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Zpracování generelu ukládá zákon č. 254/2001 Sb., o vodách,...

Bečva pro život


Michal Krejčí, č. 3/2010, str. 14-15
Bečva je štěrkonosná řeka, největší levostranný přítok Moravy. Vzniká soutokem Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy, bývá proto nazývána také Spojenou Bečvou. Délka toku Spojené Bečvy činí 61,5 km a celý úsek je vodohospodářsky...

Pane doktore, mělo by se vyrazit, slavíci už zpívají


Miroslav Šebela, č. 3/2010, str. 22-23
Otakar Motejl (10. 9. 1932 – 9. 5. 2010)

Lanžhotský prales


Igor Míchal, č. 2/1989, str. 3-8
I když tok Dyje je o celých 40 km delší než Morava a i když má povodí o čtvrtinu rozlehlejší, přivádí k soutoku daleko méně vody, neboť pramenná oblast Moravy je srážkově bohatší. Také převaha zrnitostně lehkých půd, nivních...

Komercionalizace sportu


Jan Keller, č. 1/2000, str. 1-3
Sportování patřilo už v antice k nejúctyhodnějším lidským činnostem. Nikoliv náhodou bylo obestřeno tajemností posvátného a plnilo přímo kultovní úlohu. Nešlo tehdy zdaleka jen o výkony, které byly při sportování podávány. V jistém...

Žalozpěv nejen na šumavské téma


Igor Míchal, č. 3/1999, str. 25
Po patnáct let žere šumavské smrkové lesy kůrovec, přemnožený v důsledku větrných kalamit. Po osmi letech existence národního parku a po pěti letech působení jeho současného vedení rozhodl ministr životního prostředí dne 16. dubna -...

Osud vlků v Beskydech je nejistý


Dana Bartošová, č. 1/1998, str. 1-7
Šelmy jsou lidmi odedávna krutě pronásledovány, ale snad žádná z nich nevyvolává takovou averzi a není spojována s takovým nebezpečím pro člověka, jako vlk. Zdá se, že vztah veřejnosti ke kontroverzním živočišným druhům, např....

Památná hora Leskoun


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 2/1998, str. 1-4
Jižně od Moravského Krumlova a Ivančic se nad rozlehlou nížinou Dyjskosvrateckého úvalu zvedá široký hřbet Krumlovského lesa. Na jeho nejjižnějším cípu se tyčí Leskoun, kdysi třívrcholový kopec, dosahující nadmořské výšky 388 m....

Vzpomínky na budoucnost klimatu


Yvonna Gaillyová, Jan Hollan, č. 6/2011, str. 12
Na Konferenci o životním prostředí a rozvoji v roce 1992 v Riu de Janeiru či záhy po ní přijaly všechny státy světa Rámcovou úmluvu OSN o ochraně klimatu. Její ústřední část zní: „Konečným cílem této úmluvy … je...

Zahrady s plaketou


Veronika Fišerová, č. 6/2011, str. 13
V Ekologické poradně Veronica se už dvacet let setkáváme s lidmi nejrůznějšího druhu. Chodí sem studenti pro materiály na referát, maminky s kočárky pro mošty i naštvaní místní lidé pro rady k (ne)kácení stromů. Každé druhé úterý v...

K trvale udržitelnému rozvoji společnosti


Igor Míchal, č. 4/1996, str. 1-5
Hrubý půdorys situace Pod pojmem nesporného zlepšení některých parametrů životního prostředí České republiky po listopadu 1989 může vzniknout mylný dojem, že se podařilo odvrátit možnost globální klimatické změny, rozpad ozonové...

Řeka Morava - opět rybářský ráj?


Milan Peňáz, Pavel Jurajda, č. 1/1995, str. 1-5
Řeka Morava patřila v minulosti, pokud jde o biomasu a produkci rybích společenstev, mezi naše nejbohatší řeky, a to především v celé své mimořádně rozlehlé záplavové (aluviální) části, sahající od soutoku s Dunajem až po...

Nestát se institucí


Theid Faber, č. 1/1994, str. 14-16
Interview s THEIDEM FABEREM, prezidentem lucemburské asociace MOUVEMENT ÉCOLOGIQUE, jsme získali při příležitosti 3. evropského semináře ekologických poradců a ekologického veletrhu v Lucemburku. Za Veroniku vedli rozhovor Yvonna Gaillyová a Miroslav Kundrata.

Miléniové hodnocení ekosystémů po šesti letech


Bedřich Moldan, č. 2/2011, str. 1-3
Projekt Miléniového hodnocení ekosystémů (Millennium Ecosystem Assessment) iniciovali biologové, jako inspirace sloužila publikace editovaná Gretchen Daily z r. 1997 „Služby přírody“ (Nature’s Services), která podala stručný...

Chceme se posunout od sporu k dialogu. O Šumavě s Hanou Šantrůčkovou


Hana Šantrůčková, č. 2/2011, str. 16-19
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., (1955) působí na katedře ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde přednáší ekologii půdy a biogeochemické cykly. Na Šumavě studuje přeměnu živin v...

Zástupce veřejnosti aneb Bylo nás pět? Nikoliv, nejméně třicet šest


Hana Chalupská, č. 2/2011, str. 20-21
Copak já se mohu zapojit? Není vzácností, že ekologické poradny osloví občan zděšený kácením dřevin či obrovskou skrývkou zeminy, které zpravidla předcházejí velkým stavbám. Vzácností však je možnost projektům, které mohou...

Žádné barvě se nevyhýbám. O kořenech s Alešem Lamrem


Aleš Lamr, č. 2/2011, str. 22-23
Aleš Lamr (1943) pochází z rodiny usazené po několik generací v Litovli, z rodu kamnářů a keramiků, kteří jsou v tomto oboru dodnes činní. V letech 1960-64 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu, oddělení prostorového...

Kam směřují české národní parky


Vladimír Dolejský, Martin Bílý, č. 1/2011, str. 1-3
Národním parkům je v současné době věnována mimořádná pozornost, i když většinou pouze z důvodů kůrovce na Šumavě či opakovaných povodní a řícení skal v Českém Švýcarsku. Velká část lidí si přesto stále více uvědomuje, že...

Celistvé Krkonoše a jejich ochrana


Jan Jeník, č. 1/2011, str. 10-11
Slezský hřeben Krkonoš tvoří po staletí státní hranici v Evropě a rozděluje celistvý horský masiv na dvě nepřirozené části. Z hlediska geopolitického se hřbetnice může jevit jako bezpečné vymezení sídel a majetků lidí; z hlediska...

Za přáteli na Kvildu


Leoš Oliva, č. 1/2011, str. 18-19
Tajuplnost Šumavy mě - od narození trvale bydlícího ve vsi u Brna - přitahovala od dětství. Vstupní branou se stal Český Krumlov, kam jsem 1. září 1975 nastoupil na vojnu a odkud jsem byl po krátké době převelen do Prachatic. Tam jsem se po...

Novomlýnský konsensus?


Miroslav Kundrata, Libor Musil, č. 2/1992, str. 1-5
Na začátku dubna byla ministru Dejmalovi předána klíčová, předposlední etapa studií k osudu novomlýnských nádrží, jejímž garantem byla firma Löw a spol. I když je k závěrům ještě daleko a teprve před prázdninami bude ukončeno...

Nepochopená federace


Miroslav Kundrata, č. 2/1992, str. 12-15
Rozhovor s Josefem Vavrouškem

Raci zpět do našich řek


Miloš Zelinka, č. 2/1992, str. 25-28
Není mnoho mladších lidí, kteří viděli v přírodě živého raka. Přitom nejen z odborných publikací, ale i z vyprávění pamětníků a dokonce z románů se můžeme ubezpečit, že raků bylo ve většině našich vod velmi mnoho. Sám to...

Co přinesl Summit Země


Miroslav Kundrata, č. 3/1992, str. 1-7
O ohlédnutí za světovým summitem o životním prostředí v Rio de Janeiru požádala Veronica v rozhovoru účastníka čs. vládní delegace RNDr. Jana Káru, CSc. V: Přišlo Československo do Ria s vlastními iniciativami nebo se jen...

Aby už příště nekáceli stoletý jilm za vsí


Jan Moravec, č. 4/2011, str. 7
Aby už příště nekáceli stoletý jilm za vsí Je to už skoro 20 let, kdy u nás začaly vznikat první pozemkové spolky - neziskové organizace věnující se systematicky dlouhodobé péči o zajímavé přírodní (i historické) lokality na...

Způsobilost lesníků - pohled do historie


Gustav Novotný, č. 3/1992, str. 44-45
Od samého počátku potřeboval vlastník lesa zaměstnance, aby získával a hájil užitky z tohoto majetku. Jako zástupci ve výkonu vlastnického práva působili lovčí, což byl důležitý úřad, lesní (hajní), reprezentující buď velmi...

Ohrožené dědictví


Miroslav Kundrata, č. 1/1994, str. 7-13
Beseda v Zeleném domě Rok 1995 má být evropským rokem biodiverzity. Česká republika podepsala v červnu 1993 po ročním váhání mezinárodní konvenci o ochraně biodiverzity, která byla většinou účastníků světového summitu v Rio de...

Rub a líc útlumových programů v zemědělství


Jaroslav Ungerman, č. 1/1994, str. 39-44
Rizika útlumových programů Útlumové programy v zemědělství, které začínají dostávat konkrétní podobu směrnic a ministerských vyhlášek, by měly být tím receptem, jak snížit zemědělskou produkci v jejím celostátním objemu. Cestu...

Proč goebiologický plán krajiny?


Jan Šmarda, Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 1/1995, str. 20-21
ZAPOMENUTÉ TEXTY Je často velmi zajímavé listovat ve starých odborných časopisech, sbornících a knihách. I v našem oboru - ochraně přírody a krajiny - narazíme občas na texty, které - byť desítky let staré - nás překvapí svou...

Kultura jako ekologická kategorie


Josef Šmajs, č. 4/1989, str. 1-3
Pojem přírody se i v materialistické linii filozofického uvažování zbavoval svých původních kvalitativních určení, postupně se znehodnocoval, až se víceméně rozplynul v abstraktním pojmu hmoty. Přestože v přírodních vědách již...

Ekologické důsledky dolování na Karvinsku


Jan Kostruch, Česlav Valošek, č. 4/1989, str. 4-9
Rozsáhlá a dlouhodobá průmyslová činnost, zejména těžba uhlí, přetvořily krajinu Karvinska natolik, že antropogenní formy reliéfu v krajině převládají a odlišují ji od ostatních průmyslových oblastí v republice. Karvinsko je téměř...

Jak dál v ochraně přírody?


Igor Míchal, č. 1/1990, str. 1-7
S novým rokem 1990 začalo v ČSR svou činnost i nově zřízené samostatné ministerstvo životního prostředí, do něhož je mj. začleněna státní ochrana přírody. Optimisté mezi dobrovolnými ochranáři očekávají, že tím začalo období...

Proměny fauny na Hádech u Brna


Rudolf Rozkošný, Tomáš Pavlíček, č. 1/1990, str. 13-16
Hády s nejvyšším místem 423 m n. m. leží severně od Brna a představují nejjižnější výběžek Moravského krasu. Jižně orientovanou hádeckou strání začíná vlastně jedna z bariér, která brání v poledovém období volné migraci...

Co s naším děravým vesmírným korábem? (Etika ve vztahu k přírodě)


Igor Míchal, č. 4/1990, str. 1-5
Dnes již málokdo pochybuje o tom, že pokračující ignorování ekologických zákonitostí by nás přivedlo ke zkáze. Respektování ekologických zákonitostí je tím teoreticky uznáno za jeden z životně důležitých společenských problémů....

Máme nový zákon


Milan Damohorský, č. 4/1992, str. 1-8
Dlouho očekávaný zákon o ochraně přírody se stal v druhé polovině února letošního roku skutečností. Po téměř dvou letech projednávání, přepracovávání, úprav i kompromisů byl těsně před 18. hodinou ve středu 19. února přijat...

Voda pro Brno


Helena Králová (Podroužková), č. 2/1994, str. 1-5
(Autor: Helena Podroužková a kol.) V cyklu Ekologický program pro Brno se 3. března 1994 uskutečnil v Domě ochránců přírody v Brně diskusní večer o brněnské vodě. Diskutovalo se na téma, jak lze zajistit zásobování Brna vodou bez...

O útěše z filosofie a o antropocentrismu


Hana Librová, č. 2/1993, str. 7-12
(zkrácená verze přednášky, pronesené při příležitosti otevření Zeleného domu v Brně 26. února 1993) V 10. čísle časopisu Nika vyšel článek Tomáše Justa nazvaný „Choroba jalové informmánie mezi ochranářskými...

Energetické perspektívy


Zdeno Kadlčík, č. 2/1993, str. 35-40
Frekvencia článkov na tému energia, Temelín, jadro, odsírenie niekoho irituje, iného nudí. Ten prvý pocit je správnejší: energia a jej premeny sú základom vývoja života a navyše príčinou vrások na čelách ekológov a prognostikov. Lebo k...

Kořeny vztahů ke krajině


Ivan Dejmal, č. 7/1994, s. 1-4
Veronica, 4. zvláštní vydání, 1994

Obnova vesnice - spontánní proces a progam


Libor Musil, č. 2/1993, str. 35-40
Vědomí, že růst průmyslu a měst odvedl statisíce obyvatel vesnic do panelákových sídlišť, a trpké poznání, že tzv. „socialistická industrializace“ zanechala hluboké a nevábné rýhy ve tváři vesnic a venkovské krajiny, dávno...

Obnova ekologické stability venkovské krajiny


Antonín Buček, č. 2/1993, str. 44-45
V publikaci o územních systémech ekologické stability krajiny (zvláštní vydání - Veronica 1993) jsme v úvodu kapitoly o koncepci územního zajištění ekologické stability použili následující citát: „Jest nám vytvořit krajinu, která...

Americké peníze pro neziskový sektor


Miroslav Kundrata, Tomáš Růžička, č. 3/1994, str. 7-13
Environmental Partnership - zdroj financování a partner nevládních ekologických organizací Cílem nadace Environmental Partnership je přispívat k formování občanské společnosti tím, že podporuje nevládní „ekologické“ aktivity s...

Přírodní park jménem Evropa


Jan Čeřovský, č. 4/1994, str. 1-5
Když jsme při zahájení prvního Evropského roku ochrany přírody ve Štrasburku v únoru 1970 připíjeli šampaňským s princi Philipem a Charlesem na zdar evropské ochrany přírody, nikdo tehdy netušil, že druhý Evropský rok ochrany přírody...

Evropská ekologická síť - Lesk a bída dunajské delty


Miroslav Šebela, č. 4/1995, str. 5-8
Opožděná reportáž z roku čtyři po revoluci

Podporují naučné stezky cestovní ruch?


Vítek Urban, č. 4/2011, str. 12
V Jihomoravském kraji je už více než 130 naučných stezek, ale asi to stále není dost, neboť tempo jejich budování neustále vzrůstá. Letos na jaře jich bylo otevřeno osm (NS Hodonínská Doubrava, Brněnská, Deblínská a Lipůvecká lesnická...

Domovní čistírny odpadních vod


Miloš Rozkošný, č. 3/2010, str. 30
Pokud není náš dům napojen na kanalizaci, je nutné odpadní vodu (z koupelny, kuchyně, WC) před vypuštěním čistit… (Desatero domácí ekologie. STEP, 2009). V tomto článku je pozornost věnována zneškodňování odpadních vod z malých...

Polemika: Ekologizace spotřeby - hledá se praktické řešení


Libor Musil, č. 2/1990, str. 24
Pokud se na veřejném fóru nebo v neformální diskusi setkáme s návrhem na omezení spotřeby v zájmu zachování rovnováhy přírodního prostředí, zaujímáme často obranný postoj. Aniž si to příliš uvědomujeme, etický ideál ekologicky...

Zdráv buď, ctihodný kmete. Les, krajina a člověk Igor Míchal


Tomáš Vrška, č. 4/2012, str. 1-4
Úvodní pozdrav, převzatý z dopisu Erazima Koháka Igoru Míchalovi (23. 11. 2000), můžeme použít obrazně i letos, kdy si připomínáme 10 let od náhlého úmrtí a 80 let od narození našeho bývalého kolegy a pro moji generaci čtyřicátníků také učitele. Nejenom ve smyslu profesním, ale také lidském a občanském. S ubíhajícím časem se stále zřetelněji ukazuje, jak moc podobné osobnosti v naší společnosti chybí. Máme-li co nejjednodušeji vyjádřit myšlenkové dědictví Igora Míchala, můžeme použít spojení les–krajina–člověk. Ostatně po těchto stupních se ubíral i jeho profesní život.

Birdwatching znamená ptákošmír


Josef Chytil, č. 4/2011, str. 29
Hned zpočátku se čtenářům omlouvám za poněkud nejasný název svého krátkého příspěvku k šetrné turistice. Bohužel, pro anglický termín birdwatching neexistuje v českém jazyce odpovídající slovo, a spojení „pozorování...

Dělám věci, které mne obklopují. Rozhovor s Tomášem Hlavenkou


Dana Zajoncová, č. 4/2012, str. 16-19
Sochař a malíř Tomáš Hlavenka nás pozval do ateliéru ve funkcionalistické vile v Brně-Pisárkách. Pohostil nás šťávou z višní, které se urodily v zahrádce pod okny. Na dvoře, kde parkuje svoje stará kola, jsme jeho objekty – houby nafotili na obálku letního čísla. Houby zná dobře, když mu bylo 9 let a byl nemocný, naučil se nazpaměť celý atlas hub i s latinskými názvy. Říká, že to, co děláte – ať je to umění, sport nebo ekologie – Vám musí něco dávat.

Kde domov můj


Markéta Korečková, č. 4/2012, str. 22-23
Nabídku napsat o krajině svého srdce jsem dostala už loni, to jsem ale nevěděla přesně, kterou krajinu zvolit, protože každá krajina, ve které jsem strávila nějaký čas, měla své kouzlo. Mezitím přišlo na svět moje první dítě. V tomto...

Lesní mateřské školy. Nový rozměr občanské iniciativy


Václav Uzel, č. 4/2012, str. 24-25
V posledních letech zaznamenáváme nebývale rychlý rozvoj lesních mateřských škol. Zatímco v roce 2009 se u nás otevřely tři (celkem tak byly v republice čtyři), v letošním roce Asociace lesních mateřských škol zaznamenala na čtyřicet podobných občanských iniciativ.

Rokytka


Lubomír Bartoš, č. 4/2012, str. 28-29
Údolí Rokytky v jihovýchodním cípu Prahy představuje jiný svět. Při průchodu okolní, po staletí zemědělsky využívanou plochou krajinou, bychom ho ani nečekali. Zvlášť když říčka zdivočí.

Víme, co nosíme?


Lenka Parkánová, č. 3/2009, str. 30
Po stopách našich oděvů Každý se chce v šatech cítit příjemně. Šaty musí padnout a slušet, pro mnohé z nás představuje oblečení osobní vizitku. Tím, co máme na sobě, sdělujeme, kdo jsme, k jaké skupině lidí patříme. Zamysleme se...

Jak můžeme chránit biodiverzitu v běžném životě


Mojmír Vlašín, č. 2/2007, str. 25
Vyvěšování budek pro sýkory a zimní přikrmování ptáků je činností mezi ochránci přírody natolik známou, že o tom psát je skoro jako nošení dříví do lesa. Pojďme se však podívat na některé netradiční způsoby ochrany druhového...

Vztah k půdě se nedá nařídit. Na návštěvě rolnického hospodářství v Branišově


Václav Štěpánek, č. 5/2012, str. 14-15
Oblast Českomoravské vrchoviny kolem moravsko-českého pomezí se na první pohled může zdát harmonickou kulturní krajinou, nepříliš dotčenou kolektivizací, následnou intenzifikací zemědělství a současným hospodařením velkých...

Šumava v měnícím se klimatu


Jan Hollan, č. 6/2011, str. 18
Při diskusích o tom, jak si počínat v národním parku Šumava, nevycházejí účastníci z nové reality antropocénu, tedy období, v němž se hlavním geologickým činitelem stalo lidstvo. Jaká vegetace může existovat v podmínkách, kdy lidé...

Příručka zahradního vědění


Zita Zapadlová, č. 2/2012, str. 33
Krčma, L., Petrová, M., Křivánková, D. (eds.): Moje přírodní zahrada. Příručka zahradního vědění. St. Pölten - Kardašova Řečice 2010, 228 s. Díky přeshraniční spolupráci na projektu Přírodní zahrady bez hranic - nový prostor...

Obchodník má být prospěšný svému regionu. S ředitelem Konzumu Miloslavem Hlavsou


Miloslava Hlavsa, č. 5/2012, str. 18-22
Vyjíždím do šestého patra věžáku v Ústí nad Orlicí. Ve výtahu mě zaujme plakát s nabídkou farmářských bedýnek místní zeleniny a biomasa. Po otevření dveří mě vítá transparent Jsme tu doma – podporujeme regionální výrobce potravin. Ne, neocitla jsem se ve snu antiglobalizačního aktivisty, nýbrž na ředitelství obchodního družstva Konzum, které prodává v desítkách okolních obcí potraviny. Od prvních slov ředitele Miloslava Hlavsy je jasné, že Konzum je „tak trochu jiná sámoška“.

Odchody a návraty


Zdeněk Šeda, č. 5/2012, str. 24-25
Když se někdy pokouším jen tak namátkou udělat rekapitulaci svých životních let a zážitků v nich, ptám se, kdy jsem začal vlastně žít. Ne ten fyziologický život, ale ten čas, ve kterém takový mrňous začíná vnímat a registrovat svůj...

Polštář pro odpočinutí - Jan Steklík in margine


č. 4/2003, s. 12-13
Pochválena budiž, čáro! Pochválena budiž, cesto! Pochválena budiž, náruči! I ty jsi z čáry rozpažených rukou... Pochválena budiž, čáro obzoru! Tušíme totiž za tebou nevyzpytatelný zítřek... Pochválen budiž, kříži náš, jenž se...

Dopady znečištění ovzduší na lesy


Petr Čermák (Čermáček), č. 3/2008, s. 9-11
O dopadech vysokých emisí oxidů síry na zdravotní stav lesů byly napsány stovky článků a knih. Přesto, či právě proto koluje mezi laickou i odbornou veřejností řada mýtů, překonaných stereotypů či účelových zjednodušení (tzv. lží...

Kladecko


Hynek Skořepa, č. 3/2008, s. 24-26
Přírodní park Kladecko byl vyhlášen ještě jako oblast klidu v roce 1992. Leží ve střední části Zábřežské vrchoviny severně od Konice na Prostějovsku. Důvodem pro jeho vyhlášení byl charakteristický a zachovalý krajinný ráz tohoto...

Včelařství v proměnách času


Bronislav Gruna, č. 2/2009, str. 8-10
Med jako přírodní produkt Med jako tradiční produkt včel vzniká z přírodní sladiny, kterou včely sbírají na živých rostlinách a přinášejí do úlu. Přírodní sladinou bývá obvykle nektar z květů rozmanitých druhů medonosné...

Z historie nevládní ochrany přírody. Tis - Svaz pro ochranu přírody, krajiny a lidí


Dana Zajoncová, č. 1/2005, str. 1-4
Zasouvání smyslu pro přirozenost Krajina, ve dvacátém století tolik poznamenaná, si vždy udržovala své příznivce, milovníky a ochránce nadané vnímavostí k její kráse. Láska ke krajině projevující se šetrným chováním k přírodnímu...

Jak levně podpořit biodiverzitu v lesích


Milan Hron, č. 6/2012, str. 1-3
Ochrana biodiverzity je často uváděna jako jeden z nejdůležitějších úkolů lesnického hospodaření. Jak se hospodaří ve státních lesích a jak na asi dvou tisících hektarech na Svitavsku?

Příběh Zámecké Moravy


Lukáš Krejčí, č. 6/2011, str. 20-21
Řeka mnoha ramen Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je unikátním územím, kde se řeka Morava podílela a stále podílí na utváření krajiny i lidské společnosti. Během staletí se zde vytvořil říční systém, v němž se...

Jak se (u nás) žije čápům černým


František Pojer, č. 6/2012, str. 18-19
Čápi černí v současnosti nejsou příliš velkou vzácností, i když teprve před 60 lety bylo nalezeno v Čechách jejich první hnízdo (1952 Krkonoše). V minulosti byli zřejmě pronásledováni a jako cenná trofej vycpáváni. V první polovině 20. století přežívalo několik posledních párů v lužních lesích na jižní Moravě a teprve po druhé světové válce se začali na naše území znovu šířit přes Moravu ze severovýchodu, pravděpodobně hlavně z Polska. Od nás pokračovali směrem na západ, jejich šíření dále postupuje do jihozápadního Německa, Belgie, Lucemburska a Francie.

Britský konzervativec o krajině a odpovědnosti


Miroslav Kundrata, č. 1/2009, str. 17-19
Rozhovor s Rogerem Scruttonem

Jak obnovit náš vztah se zemí a kosmem?


Jiří Zemánek, č. 1/2009, str. 22-23
O krajinných sochách Jana Šimka

Čmeláci jsou také včely


Vladimír Ptáček, č. 2/2009, str. 26
Kromě včel medonosných existuje ještě mnoho druhů jim příbuzných včel samotářských a čmeláků (v oblasti bývalé ČSFR bylo popsáno více než 600 druhů samotářek a 30 druhů čmeláků; všechny patří do čeledi včelovitých - Apidae)....

O horách vinohradních


Václav Štěpánek, č. 1/2013, s. 10-12
Pěstování vinné révy a výroba vína už od raného středověku ovlivňovaly nejen vzhled vinařských měst a obcí, jež vybavily a ozdobily tradičními a typickými ulicemi lisoven a sklepů, ale i podobu obecních katastrů. Jejich rozdělení do malých tratí různosměrné parcelace nedokázala většinou zničit ani necitlivá kolektivizace komunistické éry.

U nás v Němčičkách. Zpověď vinařícího biofarmáře


Richard Stávek, č. 1/2013, s. 22-23
Na stránky časopisu Veronica jsem měl v úmyslu napsat pár řádků už dávno, nikoliv však z pozice dnešní, tedy okem ekologicky hospodařícího zemědělce, ale jako jeden ze zakládajících členů občanského sdružení, které se v naší obci a okolí zabývá ochranou přírody. Nakonec seznávám, že ať píšu o našem farmaření, nebo svých snahách o zachování vlídné krajiny, má to k sobě blízko.

Melancholické procházky


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 3/2012, str. 6
Cítil jsem se být plachým venkovanem, když jsem před dávnými lety začal žít v Brně. K soužití s velkoměstem mi pomohl v první řadě brněnský román Jiřího Mahena Nejlepší dobrodružství z roku 1929. Barvitou kulisu romantického...

Když chybí periferní vidění


Michal Fišer, č. 3/2012, str. 7
Slovem periferie označujeme okrajovou, vedlejší část území, které je považováno za jádrové - tedy například střed města nebo dominantní oblast, region. Je to poměrně mladé slovo. Jedním ze slov, která tento význam zastupovala dříve,...

Hostětínská hvězda září nad stoupajícími emisemi


Jan Labohý, č. 3/2012, str. 31
Evropská environmentální agentura (EEA) na konci května oznámila, že i přes všechnu snahu v roce 2010 stouply evropské emise CO2 o 2,4 %. Důvodem bylo částečné vymanění z ekonomické recese. „Nebýt rozvoje obnovitelných zdrojů,...

Turistika v Podyjí včera a dnes


Petr Lazárek, č. 2/2013, s. 18-22
Historie Za předchůdce podyjských turistů lze s jistou nadsázkou považovat moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, jenž v roce 1358 vystavěl na nejromantičtějším místě Podyjí, přímo v jeho srdci, Nový Hrádek, který poté...

Po hranici podyjskými hvozdy


Petr Vančura, č. 2/2013, s. 26-28
Lesy jsou nejrozsáhlejším a také nejvýznamnějším společenstvem národního parku Podyjí. Zaujímají více než 84 % z celkové výměry 6 276 ha národního parku. Pro vývoj lesních ekosystémů, jejich strukturu a zejména druhovou skladbu je...

Ohrožená fauna a flóra světlých lesů


Robert Stejskal, č. 2/2013, s. 30-31
V národním parku Podyjí je velmi typický výskyt tak zvaných světlých lesů. Jedná se zejména o různé typy doubrav přecházející místy ve skalní stepi. Jako světlé lesy lze označit porosty, které mají díky porušenému zápoji korun...

V čem vidíte přínos existence národního parku Podyjí a v čem Vás naopak omezuje?


č. 2/2013, s. 46-47
S výhodou dnes již dvaadvacet let dlouhého zpětného pohledu lze snad říci, že národní park Podyjí byl a je prospěšný už jen v tom, že možná lidi ve zdejším kraji uchránil před nimi samými - a některými nápady, které by pokolikáté...

Deset šumavských nepravd


Mojmír Vlašín, č. 2/2013, s. 48-49
V parlamentu leží dva návrhy zákona o národním parku (NP) Šumava s cílem vytvořit zákonný podklad pro zasahování proti kůrovci. Jeden je iniciativou Plzeňského kraje, druhý je z dílny MŽP. O obou návrzích se nelichotivě vyjádřili...

Řeka ve městě


Václav Čermák, č. 5/2006, s. 20-21
Co je řeka? Pro někoho domov pod širým nebem, jiskření vlnek pod stropem korun věkovitých stromů, chladivé objetí v parném létě, hravé mihotání rybího plůdku na štěrkové lavici, cesta klukovských dobrodružných plaveb. Pro jiného...

Úsvit a soumrak ekologických snah dopravců v zahraničí


Maud Kotasová, č. 6/2008, str. 4-6
Německo Pokud se někdo domnívá, že je u nás příliš mnoho kamionů, je na omylu. Jsou země, které jsou na tom mnohem hůř, např. Německo (po desetiletí přezdívané motor Evropy nejen kvůli svému automobilovému průmyslu) se přes den...

Vítejte v Tejnce!


Marek Šálek, č. 3/2012, s. 8-9
Tejnka. Tak se jmenuje část starého Břevnova, kde bydlíme. Tramvaj dvaadvacítka sem vyjede z pražského centra za deset minut. Kdo sem dorazí poprvé, připadá si tady jako na vesnici. A my vlastně taky. Jakmile se oteplí, vysedáváme po večerech na zápražích. Většinou jen tak zevlujeme. A pochvalujeme si, jak je to u nás pěkné. Nebylo to tak vždycky. Zanedbávaná čtvrť z pražské periferie přežila téměř zázrakem.

Ptáci v sídelní kaši


Karel Hudec († 10. 11. 2017), Karel Šťastný, č. 3/2012, str. 10
Pro někoho může být překvapivé, že urbanizovanou krajinu v Česku obývají zhruba tři čtvrtiny u nás hnízdících ptačích druhů. Pouhá čtvrtina zůstává v málo zastavěné přírodní a zemědělsko-lesní krajině.

Tvor Bohumír Prokůpek


Antonín Dufek, Bohumír Prokůpek, č. 6/2008, str. 30-31
Prokůpkův způsob Dvě věci provázejí Bohumíra Prokůpka již od dětství: toulky a fotoaparát. Neobejde se bez přírody, a pokud jde o fotografii, periodicky se mu propojuje se školami: střední školu uměleckých řemesel vystudoval v Brně,...

Zemědělská krajina = pustina?


Vlastimil Kostkan, Alena Malíková, Jana Laciná, č. 5/2013, s. 38-41
Od období neolitu (v Evropě asi před 8000-6000 lety) je naše společnost životně závislá na zemědělství a jeho produktech. Tento nezpochybnitelný a lze říci i „primitivní“ výrok není, bohužel, obecně přijímán a správně...

Světelné znečištění: environmentální problém, který může a musí být řešen


Fabio Falchi, č. 1/2014, s. 2-5
V tomto článku prezentuji výsledky a perspektivu úsilí snížit světelné znečištění v Itálii. Mezi hlavní výsledky patří, že 18 z 20 italských regionů zavedlo zákony proti světelnému znečištění. Dvanáct z nich zakazuje instalovat...

První střetnutí


Ida Čapounová, č. 3/2012, str. 12
Z dětství mám vzpomínku na nejdůležitější místa bitev a stavění bunkrů mezi zapomenutými betonovými deskami v džungli kopřiv. Periferie sídliště pro mě znamenala svobodu mimo dohled a pozornost rodičů, naopak pro ně to bylo...

Samoopylování tořiče včelonosného


Rudolf Dundr, č. 1/2010, str. 6
Žádné pravidlo nemůže zůstat bez výjimky, a tak v případě např. našeho tořiče včelonosného dochází i k autogamii čili samoopylení, které popsal již Ch. Darwin. Probíhá za horkého počasí, kdy se brylky uvolňují z pouzder prašníku...

Srdce temnoty


Stanislav Komárek, č. 1/2014, s. 23-25
Nemoc začíná v dušičínské přísloví Samotka bez informací Počátkem roku 2013 jsem absolvoval týdenní terapii tmou v lázních Čeladná v Beskydech pod vedením A. Urbiše (zájemcům lze doporučit jeho knihu Terapie tmou, ALPRESS, 2012)....

Vliv světla na ryby


Milan Peňáz, Miroslav Prokeš, č. 1/2014, s. 28-30
Vliv světla na vodní organismy a zejména na ryby je významnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Nejde přitom jen o intenzitu osvětlení, ale i o jeho kvalitu, tedy o vlnovou délku a také o periodicitu jeho kolísání (střídání...

Podle skutků poznáte je


Jiří Sádlo, č. 2/2014, s. 2-4
Mluvíme-li o nepůvodních organismech jako o našich hostech či vetřelcích, vidíme v nich určitou paralelu k lidem. To je přístup zároveň svůdný, a zároveň nebezpečný, už proto, že formulace „nejsem rasista, ale…“ má na...

Skleník a záhon lepší lesa?


Karel Stibral, č. 3/2012, str. 20
Okraje měst jsou územím, kde město přechází více či méně ostře do krajiny, do „přírody“. Ti, kdo na takových okrajích žijí, tak často činí právě pro tuto dvojakost. Užívají si přednosti města a současně mají doslova...

Invaze ve faktech a termínech


Hana Skálová, č. 2/2014, s. 2-5
Kolektiv autorů: Hana Skálová, Kateřina Štajerová, Martin Hejda, Jan Pergl, Lenka Moravcová, Irena Perglová, Jan Čuda, Šárka Jahodová, Zuzana Marková, Jiří Sádlo & Petr Pyšek

Bolševníky mezi námi. A co s nimi?


Václav Somol, č. 2/2014, s. 13-15
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je domácím druhem Kavkazu. Nejstarší zmínka o jeho pěstování v českých zemích pochází z roku 1862, a to ze zámeckého parku v Lázních Kynžvart, kam jej jako okrasnou rostlinu přivezl...

Šíření savců v České republice


Jiří Gaisler, č. 2/2014, s. 24-28
Tento příspěvek navazuje na Zejdův článek o návratu savců do naší krajiny (Veronica č. 1/2008) a na článek Gaislera, Řeháka a Bartoničky o změnách ve složení a početnosti naší netopýří fauny (Veronica č. 3/2008). Jak bylo...

Přístup státní ochrany přírody k omezení a likvidaci invazních druhů


Tomáš Görner, č. 2/2014, s. 29-31
Problematika invazních druhů je v České republice řešena na úrovni výzkumu a managementu. Výzkumnou část zajišťují především vědecká pracoviště a univerzity. Jako příklad lze uvést Botanický ústav AV ČR, který mimo jiné vydává...

Invazní druhy hmyzu


Jakub Beránek, č. 2/2014, s. 32-34
Při pojednávání o invazních druzích hmyzu je velice těžké zvolit vhodný a zajímavý úvod. Přestože by člověk rád začal něčím čtivým a poutavým, je hned zkraje nucen se uchýlit k jasnému vymezení pojmu invazní druh, což není...

Přístup k invazním druhům v rámci EU


Jan Šíma, č. 2/2014, s. 38-39
Nepůvodní druhy organismů představují z hlediska biodiverzity závažný ohrožující faktor v celosvětovém měřítku i na úrovni EU a jednotlivých členských států. Kromě toho může šíření nepůvodních invazních druhů přinášet i...

O harmonii mezi přirozeným růstem stromu a zásahem ruky člověka


Ondřej Dovala, č. 3/2014, s. 1-5
Přírodní hospodaření… co si vlastně pod tímto dvojslovím představit? Nejsou to dvě věci, které jdou vyloženě proti sobě? V kontextu doby, kdy u nás lze už jen málokde vidět fungující symbiózu spolužití člověka a přírody, by...

Jak se žije ovocnářům v dnešní době z pohledu ovocného školkaře Radima Peška


Radim Pešek, č. 3/2014, s. 10-12
Jak se člověk stane ovocnářem? Nevím, jestli hned ovocnářem, ale školkařem se zájmem o staré ovocné odrůdy a méně známé ovoce jsem se stal vlastně z nouze. V době mých školkařských začátků (tehdy ještě okrasných) jsem si chtěl...

Ovocnářství na Třebenicku


Rudolf Dundr, č. 3/2014, s. 12-14
Třebenice jsou malé město s prastarou historií ležící na severozápadě okresu Litoměřice na jižním úpatí Českého středohoří asi 6 km jihozápadně od Lovosic. Město bylo v celé své dlouhé historii střediskem zdejšího kraje s...

Netradiční ovocné druhy, jejich vhodnost pro pěstování


Vojtěch Řezníček, č. 3/2014, s. 15-19
Netradiční ovocné druhy z hlediska využitelnosti pro drobného pěstitele přinášejí řadu pěstitelských i hospodářských možností. V převážné většině druhů se vyznačují nenáročností na pěstitelské podmínky, přinášejí ovoce s...

Jan Böhm z Blatné, tentokrát jako ovocnář a přítel I. V. Mičurina


Ivo Dostál, Zdeněk Lukeš, č. 3/2014, s. 20-22
Zahradník Jan Böhm byl za první republiky až do roku 1948 znám, a to nejen u nás a v celé Evropě, ale dokonce i v zámoří, např. v Japonsku, Indii, Číně nebo USA, kam exportoval ročně statisíce kusů výpěstků své zahradnické...

Staré ovocné odrůdy v českých vesnicích rumunského Banátu


Stanislav Boček, č. 3/2014, s. 31-35
České vesnice v rumunském Banátu se těší značné oblibě nejen turistů, ale i vědců různých oborů. Turisté navštěvují krajany nejčastěji s cílem prožít alespoň na chvíli zdejší tradiční způsob vesnického života, vdechnout...

Písek jako dar. Sádropískové cihly ze starého Egypta


Václav Cílek, Miroslav Bárta, č. 4/2014, s. 10-12
Úvod V uplynulém desetiletí jsem se účastnil, tuším, sedmi expedicí Českého egyptologického ústavu hlavně na místa české koncese v Abúsíru. Zabýval jsem se většinou říčními a jezerními sedimenty, které nesou nějakou...

Krajina/krajiny mého srdce


Ivo Dostál, č. 4/2014, s. 22-25
Léta jsem se vyhýbal psát příspěvek na toto téma. Ne, že bych nějakou krajinu v srdci neměl, ale můj problém je v tom, že jich tam mám několik, takže jsem se vůči svým předchůdcům až styděl, že mám tak široké srdce. Přemýšlel...

Voda, základ života


Jiří Cejpek, č. 4/2014, s. 28-30
Co znamená voda pro přírodu a pro lidstvo? Jaké by bylo, či spíše nebylo ze dne na den přijít o všechny zásoby vody? Celkem jednoduchá otázka, která nezamotá hlavu. Všichni bychom jistě vymysleli několik zajímavých hypotéz, které by...

Ropák má letos výročí


Miroslav Patrik, č. 3/2012, str. 21
Neuvěřitelné se v pátek 27. dubna 2012 stalo skutečností. Děti Země už po dvacáté vyhlásily v Brně za značného zájmu médií výsledky ankety o antiekologický čin Ropák roku. Jde o nejstarší ekologickou anketu, kterou si pořádá...

Harmonická kulturní krajina venkova


Antonín Buček, Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 7/1994, s. 5-15
Veronica, 4. zvláštní vydání, 1994

Ovocné stromy vyžadujú opateru po celý rok


Jozef Struhár, č. 1/2015, s. 2-5
Jozefa Struhára volajú tí, ktorí ho poznajú, „muž, ktorí sadí stromy“. Tento ovocinár a rodák zo Zabudišovej (kataster obce Bošáca) patrí k ohrozenému druhu „potulných sadárov“. A tak je aj vďaka nemu na Zabudišovej...

Proč a jak podpořit vodní a mokřadní druhy rostlin v umělých vodních ekosystémech, jako jsou nádrže? Případová studie nádrže Lipno


Monika Krolová, č. 2/2015, s. 18-21
Úvod Současný výzkum ukazuje, jak jsou dříve opomíjené vodní a mokřadní rostliny významné nejen pro vodní ekosystém, ale i pro kvalitu vody. Břehové porosty (litorální porosty) zastávají řadu významných funkcí ve vodním prostředí....

Jak to udělat, aby v rybníce byla čistá voda


Jindřich Duras, č. 2/2015, s. 22-25
Zdánlivě jednoduchá otázka, na niž by měla být i jednoduchá odpověď - nějaký stručný návod. Jednoduchou odpověď sice nemám - a stručný návod už vůbec ne, ale zase je to celé velmi zajímavé. Především, situace je komplikována...

Pastevní krajina v minulosti a současnosti


Václav Štěpánek, č. 3/2015, s. 1-7
Zjistit přesně, kolik je dnes v ČR hektarů zemědělské půdy, je dosti obtížné. Jisté však je, že její rozloha rok od roku klesá, buďto zástavbou, nebo zalesňováním. Budeme tedy vycházet z asi dva roky starých údajů, které hovořily o...

Lidová píseň, louky a krajina


Václav Štěpánek, č. 3/2015, s. 29-34
Lidová píseň, louky, jejich kosení, pastva. Řekl bych, že každý, kdo se jednou nechal okouzlit tóny lidové písně, bude jistě tvrdit, že není nic snazšího, než takovouto souvislost nalézt a doložit. Jistě, takový vztah bezesporu existuje....

Josef Fanta držitelem Ceny Josefa Vavrouška


Tomáš Růžička, č. 3/2015, s. 53-54
Letošním laureátem se stal v konkurenci dalších 20 nominovaných lesník a profesor Josef Fanta, který zásadním způsobem ovlivnil debatu o správné péči o lesy v České republice a udržitelném hospodaření v nich. Je neodmyslitelně spojen...

Krajina mého srdce


Libor Musil, č. 4/2002, s. 14
Mé srdce je klidné na cestě od naší zahrady k dubu. Zahrada, pás trávy, švestek a jabloní, se dvěma záhonky, sousedí s posledním stavením naší vesnice. Od dubu, který je majestátní výspou listnatého „Hájku“, je vidět daleko...

Odkud Češi v Banátu


Václav Štěpánek, č. 4/2015, s. 1-6
V čísle věnovaném české sídelní stopě v Banátu je bezesporu nezbytné podívat se na to, jak se vlastně Češi do oblastí, které dnes leží za třemi hranicemi, dostali (připomeňme ovšem, že poměrně zevrubně jsme se tomuto tématu...

„Je to prostě už hodně jinej svět!“


Vilda "Kudrna" Dvořák, č. 4/2015, s. 8-10
Vilda „Kudrna“ Dvořák je čímsi jako živým archetypem karpatského tuláka. Rumunské Karpaty a balkánské hory jsou jeho přirozeným biotopem a osudem. Poprvé jsme se setkali ve Svaté Heleně, snad někdy kolem roku 1998. To už se zde...

Přenesená krajina (časosběrná pouť k pastorální idyle českého venkova v rumunském Banátu)


Pavel Kovář, č. 4/2015, s. 14-17
„Omnia mea mecum porto. Všechno své si nesu s sebou.“ Marcus Tullius Cicero připisuje tento výrok jednomu z legendárních sedmi starořeckých mudrců (Cicero, Paradoxy 1,1,8). Prý tak odpověděl právník a filozof Biás, když se ho...

Střední les v biocentru Čehovice


Marián Horváth, Zdeněk Poštulka, Vlastimil Karlík, č. 4/2015, s. 30-32
Hospodářský les, tak jak ho známe dnes, vzniká většinou ze semen nebo sazenic a roste až do doby, než je pro člověka ekonomicky rentabilní. Tato doba se pohybuje v rozmezí 80-150 let a závisí na druhu dřevin a stanovištních podmínkách....

Jizerské hory po éře kyselých dešťů


Zuzana Hořická, Daniel Vondrák, Lenka Procházková, Miroslav Švátora, č. 4/2015, s. 40-45
Mnohá hraniční horstva České republiky (Šumava, Krušné a Jizerské hory, Krkonoše) i jiné oblasti u nás byly v průběhu druhé poloviny minulého století drasticky postiženy acidifikací - okyselením půd a povrchových vod. Jednalo se o...

Chomoutovské jezero u Olomouce – složitý vývoj mělkého jezera


Vlastimil Kostkan, Martin Rulík, č. 4/2015, s. 45-47
Chomoutovské jezero leží u obce Chomoutov, asi 10 km severozápadně od Olomouce. Štěrkopísek zde byl v menším rozsahu těžen již před druhou světovou válkou, přesné datum zahájení těžby štěrkopísku by dnes bylo asi obtížné zjistit....

Co a jak psaly noviny v roce 1947 o mimořádném suchu


Bohdana Fabiánová, č. 1/2016, s. 8 aj.
Když jsem hledala v tisku roku 1947 informace o tehdejším suchu, zarazily mě dvě věci - jak málo a bezvýznamně o tom psal denní tisk a jak tendenčně vyznívají tehdy psané řádky veškerého tisku s naší dnešní znalostí událostí, které...

Monitoring sucha pro současnost i budoucnost


Lenka Bartošová, č. 1/2016, s. 22-24
Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) a Mendelova univerzita v Brně od roku 2012 provozují stránky www.intersucho.cz, což je unikátní systém monitoringu zemědělského sucha pro celou oblast České republiky v aktuálním...

Co je nejdůležitější v městském plánování?


Robert Sedlák, č. 3/2012, str. 29
Gehl, J.: Města pro lidi. Partnerství, Brno 2012, 276 s. K úspěšné kariéře dánského urbanisty Jana Gehla přispěla i jeho schopnost podat složitá témata jednoduše a vtipně. Nepřekvapí proto, že bilanční kniha shrnující poznatky z...

Krysař


Rudolf Šmíd, č. 2/2010, str. 26
Jedním ze způsobů, jak hledám nové strašáky, jsou nahodilé výlety do míst, kde jsem ještě nebyl. Takhle jsem před čtyřmi lety zajel i do Slavošova u Zruče nad Sázavou. Hned před vesnicí jsem jich na bramborovém poli objevil pět. A když...

„Stratili sme schopnosť obdivovať krásu krajiny.“ Rozhovor s Mikulášom Hubom


Mikuláš Huba, č. 2/2016, s. 7-11
Keď sa hovorí o krajine na Slovensku, mnohým príde na um práve Mikuláš Huba, priateľmi prezývaný Maňo. Od detstva sa venuje oprave tradičných dreveníc, krajinou sa zaoberá ako vedec i pedagóg a posledné štyri roky pôsobil v parlamente....

Verejnosť, rieky a riečna krajina na Slovensku


Martina Paulíková, č. 2/2016, s. 12-14
Moje detstvo a dospievanie sa odohrávalo na kopčekoch s viničom pri Bratislave. Väčšinu času som pravdepodobne verila, že voda sa všade nachádza asi tak 25 metrov pod zemou. Také hlboké totiž boli studne, ktoré kopal môj dedo a jeho...

Ako oceniť a vyzdvihnúť krajinu


Iveta Bohálová, Lucia Vačoková, č. 2/2016, s. 15-17
V súčasnom vnímaní a v zmysle Európskeho dohovoru o krajine sa javí ako naliehavé zdôrazňovať význam krajiny v živote spoločnosti a zároveň význam hodnôt, ktoré krajina predstavuje. Uvedomujúc si dôležitosť krajiny v...

Poznámky k (ne)starostlivosti o krajinu a ekosystémy Tatranského národného parku


Ivan Vološčuk, č. 2/2016, s. 28-30
Podľa zákona bývalej Slovenskej národnej rady č. 11 z 18. 12. 1948 Zb. účelom zriadenia Tatranského národného parku malo byť „zachovanie prírodných útvarov v pôvodnej podobe a estetického rázu kraja, poskytnutie rastlinným a...

Mapovanie pobytových znakov – metóda zisťovania trendu vývoja početnosti veľkých šeliem na Poľane


Vladimír Vician, č. 2/2016, s. 31-33
Pri hodnotení populácií veľkých šeliem sa využívajú rôzne metódy. Sú to genetické analýzy, rádiotelemetria, mapovanie pobytových znakov (stopy, trus a pod.) a priame pozorovanie na stacionárnych stanovištiach. Kombináciou uvedených...

Přírodě blízké (nepasečné) lesnické hospodaření aneb český Dauerwald


Lumír Dobrovolný, č. 3/2016, s. 8-10
Jeden z hlavních cílů lesnického hospodaření je v dlouhodobém měřítku stabilita lesa a trvalost produkce dřevní hmoty. Soudobý vývoj klimatu s neutěšenou prognózou a eskalace kalamitních událostí v hospodářských lesích postupně nutí...

Historie mapování orchidejí v ČR


Jindřich Šmiták, č. 1/2010, str. 2-3
Mapování našich orchidejí se rozvíjelo od přelomu 70. a 80. let 20. století a je významně spojeno se třemi osobnostmi z řad botaniků- amatérů. Ing. František Procházka vystudoval lesní inženýrství, pracoval jako botanik okresního muzea v...

Terapeutické účinky pěšího putování


Lucie Veselá, č. 4/2016, s. 16-17
V posledních letech narůstá počet lidí, kteří se vydávají na poutní cesty. Někteří hledají smysl svého bytí a klid, někteří naopak společnost a uzdravení se z náročných životních okamžiků. Pěší putování může mít různé...

Biolog, ilustrátor, malíř. Rozhovor Miroslava Kundraty s Janem Dungelem


Jan Dungel , č. 4/2016, s. 23-26
Honzu Dungela jsem v teplém říjnovém podvečeru zastihl se ženou Radanou v jejich jundrovské zahradě. Vychutnávali měkké světlo a barvy podzimu u červeného vína, které si Honza přivezl z návštěvy rodného Vracova. Téma našeho rozhovoru...

Ochrana plazů – součást národního programu Ochrana biodiverzity


Blanka Mikátová, č. 4/2016, s. 27-30
V našem euroamerickém kulturním okruhu jsou plazi a zejména hadi obecně spojováni s odporem a nepříjemnými představami. Zabíjení hadů bylo dlouho považováno za činnost chvályhodnou. Tento obraz posilovalo nejen obecné povědomí, ale i...

Countdown ve Veronice


Mojmír Vlašín, Jana Tesařová, č. 5/2010, s. 30-31
ZO ČSOP Veronica přistoupila ke Countdown 2010 v roce 2008 jako zatím jediná organizace v ČR. Základní informace o této mezinárodní iniciativě poskytují naše internetové stránky www.veronica.cz/countdown. Netopýři a užovky Naším...

Pozemkové spolky


č. 4/2011, s. 8-11
PS Šumava založen v roce 2010 při ZO ČSOP Šumava působí v NP a CHKO Šumava i mimo ně v okolí Vimperka hlavní činnost: kosení a údržba luk, likvidace invazních druhů rostlin ZO ČSOP hospodaří na 10 ha, z toho v rámci PS na 1,5 ha...

Ptáci v kulturní krajině


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2008, s. 2-5
Při jakýchkoliv změnách, které v krajině nastávají, mají ptáci oproti ostatním živočišným skupinám velkou výhodu svou pohyblivostí. Kromě toho má většina ptačích druhů poměrně širokou ekologickou valenci, jak co se týká potravy,...

Podávají plazi a obojživelníci ruku na rozloučenou?


Blanka Mikátová, Mojmír Vlašín, č. 1/2008, s. 6-9
Za tichých jarních večerů, zvláště, když dusné mrtvo zvěstuje blízký déšť, rozléhá se po krajině velký sbor žab a ropuch, které zdaleka a zblízka sešly se k radovánkám lásky. (Antonín Frič 1872) Vzpomínka na žabí...

Návraty a mizení ryb


Milan Peňáz, č. 1/2008, s. 6-9
Současný stav ryb v českých vodách Společenstvo ryb a mihulí původně osídlující území našeho státu bylo relativně velmi početné. Dle historických dokladů a současného stavu znalostí taxonomie ryb se u nás vyskytovalo 59...

Náš rozhovor s Františkem Pelcem o identifikaci s krajinou a krajinných plánech


František Pelc, č. 2/2008, s. 10-11
Kácení stromořadí svým plošným rozsahem v zimě 2007 zalarmovalo občany a posléze i média. Odezva vedla od občanů přímo na ministerstvo. Nemohly to řešit nižší články státní ochrany přírody? Samozřejmě by to dokázaly řešit...

Silniční stromořadí – pavouk, o něhož nikdo nestojí


Martin Krčma, č. 2/2008, s. 12-15
Proto také nemůžeme udržovat krajinu v etapě hospodářského primitivismu. Nezbude, než aby se nynější stav překonal krajinou rovněž upravenou, ale upravenou důmyslněji, přirozeněji, odborněji. A to je úkol tak vznešený, že všechno...

Cestáři a stromořadí


Miroslav Kobera, č. 2/2008, s. 12-15
Doprovodnou zeleň pozemních komunikací tvoří travní porosty, křoviny a stromoví. Péče o tuto zeleň je jednou z povinností správce komunikace. Správcem pozemních komunikací, v tomto případě silnic II. a III. třídy, jsou jednotlivé správy...

Ovocné aleje – přežitek nebo příležitost?


Stanislav Boček, č. 2/2008, s. 18-19
Ovocné aleje podle Kamenického Stromořadí podél silnic představovala kdysi významný podíl tržních ovocných výsadeb. Daná problematika je zodpovědně zpracovaná v díle Ovocná a okrasná stromořadí (1932) od dr. Kamenického, který se...

Mapování ohrožených druhů bezobratlých


Karel Chobot, Monika Štambergová, Alena Míkovcová, č. 3/2008, s. 22-24
V minulém čísle Veroniky jsme vás na s. 32 jménem Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR požádali o spolupráci při mapování ohrožených druhů bezobratlých. Některé z tam jmenovaných druhů bychom vám dnes rádi alespoň krátce...

Cena Josefa Vavrouška za rok 2007


Aleš Máchal, Martin Říha, č. 4/2008, s. 22-23
Cenu Josefa Vavrouška uděluje Nadace Partnerství a Nadace Charty 77 jednotlivcům za aktivity ve prospěch životního prostředí, které se mohou stát příkladem pro ostatní. Do uzávěrky bylo doručeno devatenáct nominací, z nichž hodnoticí...

Objevy a nálezy orchidejí v ČR za posledních 30 let


David Průša, č. 1/2010, str. 4-5
V roce 1980 vydal František Procházka vynikající publikaci Naše orchideje, ve které velmi obsáhle popsal svět tehdy ještě československých orchidejí. Kromě podrobné obecné části kniha obsahovala i systematický přehled tehdy známých...

Brněnský strom roku 2008


Lucie Nováková, č. 4/2008, s. 26-27
Devátý ročník ankety Brněnský strom roku byl zveřejněn už na podzim 2007 ve snaze dát prostor také stromům v podzimních barvách. Kromě klasické hlavní kategorie byly vyhlášeny dvě kategorie speciální - již podruhé Strom ve vnitrobloku...

Za volantem pracují lidé


Maud Kotasová, č. 6/2008, s. 4-7
Řidič kamionu je povolání, které se stane vaším životem. Spolkne ho a zákusek má být vaše rodina. Pro někoho se stane kultem a drogou, osamělým fabulováním své vlastní osobnosti, pro jiné celoživotní nesmytelnou únavou. Již samotný...

* * *


Čestmír Klos, č. 6/2008, s. 10-12
Kolik lidí u nás tuší, jakým tempem se v Evropě rozvíjí kombinovaná přeprava silnice - železnice? Náš kontinent denně křižuje 170 přímých vlaků s naloženými kamionovými návěsy, přívěsy či cisternovými kontejnery. Z Česka...

Ekologické sítě ve Velké Británii


Tereza M. Rush, č. 6/2008, s. 17-18
Propojit oázy Velká Británie je zemí s dlouhou historií a pevně zakotvenou tradicí ochrany přírody a životního prostředí. Navzdory tomu se ale nemůže pochlubit dlouhodobou snahou o vytváření ekologických sítí v krajině. O to...

Mnoho poradců a co farmář? Diskuse


č. 6/2008, s. 26-27
S neskrývaným zájmem jsem si přečetla článek Ochrana krajiny na úrovni farmy od Karolíny Dytrtové (Veronica 4/2008, s. 8-10). Co papíru už bylo popsáno o ochraně a tvorbě naší krajiny, kolik vědeckých textů napsáno o tom, jak je třeba...

Management lokalit s výskytem orchidejí


Ivana Jongepierová, č. 1/2010, str. 8
O orchidejích je známo, že to jsou konkurenčně velmi slabé druhy vázané zejména na přírodní a polopřirozené biotopy, jako jsou lesy, lemy, louky, pastviny a mokřady. Osidlují však i mechanicky narušené biotopy druhotné - lomy, pískovny...

Chcete si pořídit ekozahradu?


Helena Vlašínová, č. 2/2010, str. 28
Svoboda, J.: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku. Smart Press, 2009, 352 s. Je to už více než deset let, co k nám ze světa prostřednictvím Karola Končka pronikly myšlenky permakultury, za které dostal Australan Bill...

Proměny


Dana Zajoncová, č. 4/2009, str. 1
Možná si toho všimnete až na druhý pohled, ale toto číslo Veroniky je plné změn. Je o pralesích, a je také o divočině. Má novou grafiku (a grafičku), nové kreslíře, novou přílohu (dokonce hned dvě). Naplňují ho jak odborné články,...

Medlánecký biokoridor


Ladislav Hanuš, č. 2/2009, s. 20-21
V Brně je vymezeno asi 200 prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES) k obnově nebo tvorbě. Do roku 2007 z nich byl realizován pouze jeden - biocentrum Na Loukách v k.ú. Mokrá Hora, o něž pečuje ZO ČSOP Veronica. Znamená to, že je...

Vliv pastevectví na krajinu a lidovou kulturu moravských Karpat


Jaroslav Štika, č. 7/2000, s. 8-14
V našem příspěvku se pokusím postihnout vazbu mezi hospodářskou praxí karpatských salaší a karpatskou krajinou. Vycházím především ze situace ve Slezsku a na Moravě, tedy ve východní karpatské části těchto území, ale povaha problému...

Pohledové znehodnocení krajiny


Václav Cílek, č. 1/2007, s. 5-9
Změny společnosti přinesly od roku 1990 do české a moravské krajiny dříve málo známé podoby „rozlézání“ se města do okolí, poničení horizontu billboardy a změtí nových stožárů nebo konstrukcí (včetně větrných...

Přesvědčení a osobní vztah člověka k přírodě


Jan Krajhanzl, č. 1/2007, s. 12-13
Environmentální výchova, ekologická etika, environmentalistika, zelená politika a vůbec související společenské dění je možné sledovat jako pronášení, šíření, provolávání a klání rozmanitých pravd. Můžeme například zaslechnout:...

Výsledky čtenářské ankety: chce to promyšlený marketing


Libor Musil, Věra Pospíšilíková, Jiří Turek, č. 1/2007, s. 16-17
Přesto, že Veronica během dvaceti let své existence doznala řady změn, v hrubých obrysech zůstává stále stejná. V čem je to dobře a co by se mělo - zejména s ohledem na potřebu získávat nové čtenáře - změnit? S touto otázkou jsme se v...

Městský prochazeč dosud žije


Karel Honzík, č. 3/2011, str. 3 (a 2)
Měli bychom si zodpovědět otázku, zdali potřeba městského obytného prostoru v nás skutečně odumřela. Nebo trvá dál a čeká jen na nové probuzení? Jestliže se obyvatel jižního města dává pomaleji vytlačovat z veřejného prostranství,...

Jaký bude další osud Národního parku Šumava?


Radomír Mrkva, č. 1/2007, s. 18-21
Spory o způsob managementu ochrany přírody v Národním parku Šumava jsou všeobecně známé a jen zkratkovitě lze snad připomenout, že zprvu, v intencích zřizovacího dokumentu (nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb.) a Plánu péče NPŠ pro...

Thomas Hylland Eriksen: Tyranie okamžiku


Jarmila Kocourková, č. 1/2007, s. 27
Thomas Hylland Eriksen: Tyranie okamžikuSpolečensko-ekologická edice. Nakladatelství Doplněk, 2005, Brno V nějakém TV přehledu knižních novinek jsem se o knížce dozvěděla a znalá paní prodavačka jakoby uznale pokývla hlavou a šla najisto...

Vojenský výcvikový prostor Libavá


Miroslav Šebela, č. 2/2007, s. 11-15
Vojenský výcvikový prostor (VVP) Libavá patří svou rozlohou, geomorfologickým uspořádáním i geografickým umístěním k nejzajímavějším územím takto specificky obhospodařované krajiny v České republice. O přírodovědných kvalitách se...

Péče o chráněná území a její vývoj ve Zlínském kraji


Jaroslav Hrabec, č. 2/2007, s. 20-21
V dubnu roku 2006 jsem byl v Havraníkách v Národním parku Podyjí na semináři, majícím za cíl nalézt cesty, jak dál v péči o chráněná území a zajímavé lokality vůbec. Aby péče nebyla jednostranně zaměřena na hlavní...

Kterak sedlák Honza ke štěstí (snad přeci jen) přišel


Iva Doležalová, č. 2/2007, s. 26-27
Příběh sedláka Jana Rajtera má na první pohled až příliš daleko k pohádkovému vyprávění. A přesto snad cosi kouzelného v něm nalezneme. Sedlák Rajter nebojoval ani se sedmihlavým drakem a pravda - nevysloužil si ani půvabnou princeznu,...

Bohatství pavoučí družiny biosférické rezervace Dolní Morava


Josef Chytil, č. 2/2007, s. 28-29
V letech 1995-2002 bylo v sedmi svazcích na celkem 1 536 stranách zpracováno pro území tehdy navrhovaného rozšíření biosférické rezervace Pálava 195 různých taxonomických skupin živočichů. Všechny tyto skupiny byly zpracovány jednotnou...

Chránit přírodu znamená chránit kulturu. Naše lesy potřebují obojí


Jiří Sádlo, Karel Boublík, č. 3/2007, s. 21-22
V ochraně lesních společenstev přetrvává tradiční představa zásadního rozdílu mezi přírodou a lidským ovlivněním: v přírodě vše běží podle ekologických pravidel, zatímco člověk působení těchto pravidel svými vnějšími zásahy...

Přírodní park Horní Střela


Jiří Hanzlík, č. 3/2007, s. 24-25
Přírodně, ale i kulturně hodnotná krajina v okolí horního toku Střely byla již v roce 1978 vyhlášena tehdejšími okresními národními výbory Plzeň-sever a Karlovy Vary jako oblast klidu a ta byla posléze novým zákonem o ochraně přírody a...

Čtyři v jednom aneb Šumava z pohledu turisty, přírodozpytce, vodáka a lyžaře


Olga Skácelová, č. 3/2011, str. 26
K Šumavě těžce zkoušené kůrovcem, hospodářskými i politickými a rekreačními tlaky se každá ze stran vyjadřuje po svém. Diskuse mě inspirovala ke čtyřjedinému vyjádření, neb se cítím být od každého (v nadpisu) kouskem a navíc...

Útěk před katastrofou. Jak předejít následkům globálního oteplení?


Pavla Hobstová, č. 4/2007, s. 5-8
Prolog Otrokovicemi projíždí obrovská mezinárodní loď plná pomerančů. Razí si cestu kvetoucí jižní Moravou, nechává za sebou úrodnou Hanou a takzvanou Moravskou Saharu a také veliký mezinárodní přístav s logistickým centrem v...

Stara planina


Václav Štěpánek, č. 4/2007, s. 10-14
Široké a do nedohledna, stovky kilometrů se táhnoucí zatravněné hřebeny. Pohoří, které již u starověkých spisovatelů vzbuzovalo úctu. Antický Haemus, slovanská Stara planina, turecký Balkan. Pohoří, jehož turecký název dal jméno...

Diverzifikace zemědělství – pěstování energetických plodin


Radim Lokoč, Dana Zajoncová, č. 4/2007, s. 15-16
Jednou z možností, jak zlepšit ekonomickou a sociální úroveň českého zemědělství, má být vedle úzké specializace farem, která však může vést k další intenzifikaci a následně k nadprodukci, především diverzifikace zemědělské...

Galerie přírodní prózy. Štěpán Neuwirth (1944)


Jiří Poláček, č. 4/2007, s. 20
Leckteří autoři přírodní beletrie adresují své knihy jak dospělým čtenářům, tak i dětem a mládeži. Patří k nim též Štěpán Neuwirth. Narodil se v Ostravě-Přívoze a své dětství i mládí strávil v Polance nad Odrou, kde také...

Náš rozhovor s Pavlem Francem


Pavel Franc, č. 4/2007, s. 23-24
Jak se stalo, že jsi se ve dvaceti jako student právnické fakulty dostal k Ekologickému právnímu servisu, tedy k ekologickému prá­vu, k obhajování občanů v kauzách proti velkým společnostem a podobně? Myslím, že v tvé generaci byla v...

Přírodní park Česká Kanada


Jana Dvořáková, Petr Hesoun, č. 4/2007, s. 26-27
Pojem Česká Kanada je v literatuře i mezi veřejností chápán jako území s mnohem větší rozlohou, než jak odpovídá Přírodnímu parku Česká Kanada. V turistických průvodcích je většinou popisován i s přilehlými oblastmi Dačicka,...

Netopieria záchranka


Blanka Lehotská, č. 6/2009, str. 5
Netopiere patria k živočíchom s nočnou aktivitou, preto sa väčšina ľudí nemá možnosť s nimi stretnúť zblízka. Častokrát ich len podvečer vidia lietať a loviť hmyz. Netopiere sú však prispôsobivé živočíchy a pri strate...

Vývoj trvalých travních porostů v podhůří Orlických hor


Zuzana Špinlerová, č. 5/2007, s. 9-11
Dlouhodobou činností člověka v podhůří Orlických hor vznikla z krajiny přírodní krajina kulturní, kde podstatná část původních lesů ustoupila lidským sídlům, loukám, pastvinám a polím. Tato pozvolná přeměna proběhla i v katastru...

Naše reportáž z kosénkovského kosení


Dana Zajoncová, č. 5/2007, s. 15-16
Ahoj Budulínku, konečně jsem utrhl kousek času, abych sedl a napsal Ti především to, co už cítím hodně dlouho - obrovsky si vážím vaší ochranářské práce, vašeho nadšení i zcela konkrétních výsledků práce pro ty naše...

Představa? Skutečnost? a další lidské příběhy. Na okraj díla a člověka Richarda Fajnora


Tomáš Mazáč, č. 5/2007, s. 17
Byl jednou jeden závěsný obraz. Visel v kterési galerii a lidé se mu obdivovali. A pak? Inu, přešli do jiného sálu k jinému obrazu… A tak prostě dál až do konce výstavy. Byl jednou jeden (a stále je) performer, šikovněji psáno...

Rok 1979. ČSOP versus TIS


Dana Zajoncová, č. 6/2009, str. 21
Letošní podzim si připomínáme 30 let od založení Českého svazu ochránců přírody. Stranou pozornosti však zůstává výročí zániku TISu - Svazu pro ochranu přírody a krajiny, ačkoliv spolu souvisejí. Charakter a možnosti obou organizací...

Významné krajinné prvky – jak doposud, jak dál


Václav Petříček, č. 6/2007, s. 10-11
Místo úvodu laudatio Před pěti lety zemřel významný odborník, ideový tvůrce institutu významného krajinného prvku (VKP) Ing. Igor Míchal, CSc. Krátce před jeho smrtí jsme se shodli, že po 10 letech od vydání zákona č. 114 o ochraně...

Knihy o ptácích měst


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 6/2009, str. 28
Ne že by se ptákům žijícím v lidských sídlištích nevěnovala pozornost již odedávna. Že však může být ptactvo ve městě a jeho vztahy k umělému prostředí objektem vědeckého zkoumání, se u nás ukázalo až v 19. století. První...

Prales a divočina


Dušan Šlosar, č. 4/2009, str. 5
jsou slova označující podle našeho povědomí jevy dávné, takřka prvotní. A přece je to jen zdání. Prales je ve skutečnosti slovo moderní, které v 18. století ještě neexistovalo. Jak to je možné? Tak, že pralesy byly ve skutečnosti...

Územní systém ekologické stability ve městech


Vilém Řiháček, Radim Vítek, č. 6/2007, s. 14-15
Už je to více než deset let, co časopis Veronica vydal speciální monotematické číslo věnované ekologickým sítím v České republice. Situace se za tu dobu v mnohém změnila - došlo k dalšímu prohloubení teorie, byla získána řada nových...

Ochrana migračnej trasy Alpy – Karpaty


Dušan Valachovič, č. 6/2007, s. 17-20
Rozvoj dopravy vedľa pozitívnych účinkov prináša so sebou aj negatívne dopady. Cena, ktorú platí ľudská spoločnosť za rozvoj dopravy, je pomerne vysoká, pritom stále dochádza k postupnému zhoršovaniu situácie. Medzi negatívne účinky...

Živá planeta. Sto omylů Václava Klause


Pavel Nováček, č. 6/2007, s. 30-31
Motto: Pokud někdo zastává názor, že na prokazatelně omezené planetě lze provozovat neomezený ekonomický růst, je to dozajista šílenec, nebo ekonom. Kenneth Boulding Václav Klaus napsal v letošním roce publikaci Modrá, nikoli zelená...

Velcí kopytníci a péče o krajinu


Dalibor Dostál, Miloslav Jirků, č. 1/2017, s. 2-6
Úbytek biodiverzity, ke kterému dochází v Evropě od druhé poloviny 20. století, v holocénní historii kontinentu, tedy v nejmladším geologickém období započatém zhruba před 12-15 tisíci lety, nemá obdoby. Příčinou je současný způsob...

Na rozhraní zimy a jari


Vladimír Vician, č. 1/2017, s. 16-18
Je neskoré popoludnie. V horách je súvislá pokrývka sypkého snehu. Slnečné lúče, ktoré ohrievali okolitú krajinu v mrazivom zimnom dni, pomaličky slabnú. Prichádza večer. Niekde tam z oblasti členitého terénu rozoklaných bočných...

O zemi, kde zítra znamenalo včera


Vladimír Buřt, č. 1/2006, s. 8-12
Již v polovině loňského roku jsme se na redakční radě domluvili, že první letošní číslo zaměříme na téma Rekultivace devastovaných území. Netušili jsme, že premiér nám nadělí vánoční "dárek" v podobě úvah o prolomení...

Těžební krajina Ostravsko-karvinského revíru


Tomáš Koutecký, č. 1/2006, s. 15-17
Chtěli byste si zajet k moři? Pokud ano, nemusíte jezdit nikam do zahraničí. Stačí jen nastoupit do vlaku, který vás zaveze do stanice Karviná-Darkov. Jestliže vystoupáte na most vedoucí přes trať, otevře se vám zajímavý pohled. Ne snad,...

Vírské skály nad Svratkou


Zdeněk Lipský, č. 1/2006, s. 22-23
Řeka Svratka vytváří u Víru nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině. Výškové rozdíly tu dosahují až horských parametrů - více než 300 metrů. Podobné najdeme ještě pod Nedvědicí u Doubravníku a Prudké. V údolí...

Invazní druhy živočichů


Zdeněk Laštůvka, č. 2/2006, s. 1-3
V souvislosti s prudkým rozvojem cestování a transportů nejrůznějších materiálů v průběhu 20. století narůstá nebezpečí zavlečení nežádoucích druhů, a proto je této problematice věnována celosvětově i regionálně značná...

Invaze u ptáků


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 2/2006, s. 16-17
Donedávna, vlastně převážně ještě dodnes, se v české ornitologické literatuře označuje jako "invaze" odlišný jev, než se pod tímto pojmem v současném biologickém definování rozumí. Totiž jako invaze, invazní druhy ptáků apod. se...

Technické památky našeho širšího regionu na kolejích


Vladimír Valda, č. 2/2006, s. 20-21
Mám-li se zhostit bohulibého úkolu a rozdělit se s vámi o nedávnou historii i současnost úzkorozchodné kolejové dopravy na Moravě, musím se nejprve přiznat k obecnějšímu názoru na věc dopravy, což nesporně vysvětlí mé postoje,...

Ze zápisníku ministra. O lidech


Libor Ambrozek, č. 2/2006, s. 23
Tentokrát jsem pro Vás z podstatných událostí posledních měsíců vybral dvě. Jedno mají společné. Ukazují, že naše životní podmínky sice do značné míry ovlivňuje veřejná správa, nakonec ale nejvíc rozhoduje to, jak se k ostatním...

Péče nebo spíše genocida? Zamyšlení nad managementem chráněných území


Zdeněk Laštůvka, č. 2/2006, s. 29-30
Je obecně známo, že většina chráněných území nezachycuje původní a nedotčený stav přírody, ale je výsledkem různě intenzivní činnosti člověka v minulosti. Je rovněž nesporné, že bez tisíce let trvajících antropogenních vlivů by...

Sport a krajina národního parku?


Jiří Flousek, č. 3/2006, s. 4-7
"Sportem ku zdraví" zní oblíbené rčení, doprovázející patrně každého z nás od útlého dětství. Jsem ochoten připustit, že někdy může být i pravdivé, ale (jako vše) má své limity. Ve vztahu ke zdraví krajiny určitě. Sport v...

Říční krajina


Milena Rychnovská, č. 6/2009, str. 29
Štěrba, O. a kol.: Říční krajina a její ekosystémy. Univerzita Palackého, Olomouc 2008, 392 s. Když jsem v roce 1990 přišla na nově založenou katedru ekologie PřF v Olomouci, upoutal mne na chodbě vyvěšený poster s názvem Mapa ekologické...

České hory a lanovky: příroda versus zlatokopové


Martin Janoška, č. 3/2006, s. 8-11
Na území ČR se nachází celkem 38 lanovek. Ty první vznikaly z ušlechtilých pohnutek usnadnit turistovi cestu za krásami hor. Dnes se však zdá, že hlavním motivem projektovaných lanových drah je rýžovat peníze z co největšího počtu...

Noční lyžování


Jan Hollan, č. 3/2006, s. 12-13
Putování či sjíždění noční krajinou je velmi působivé, obojí patří k nejhezčím zážitkům z hor. Noční horská krajina může být oproti té denní tajemnější a monumentálnější. Ne všude je ale dostupná - na většině míst jí...

Stoletá voda přišla potřetí. A není to naposled...


Pavla Hobstová, č. 3/2006, s. 18-21
Letošní tuhá a dlouhá zima s množstvím sněhu dávala tušit, že se něco provalí. Ale to neobyčejné jaro, které nakonec přišlo, překvapilo všechny: Na řekách se nejprve nahromadily kry, pak se prudce oteplilo a stoletá voda byla tady. Za...

Ze zápisníku ministra. O práci


Libor Ambrozek, č. 3/2006, s. 22-23
Tento komentář pro vás píšu ve funkci ministra životního prostředí a poslance naposledy. Tedy přinejmenším naposledy v tomto volebním období. Bude proto o něco delší, za což se předem omlouvám. Myslím, že všichni, kdo pracují v...

Přírodní park Jesenicko


Alena Škoudlínová, č. 3/2006, s. 24-25
Přírodní park Jesenicko byl vyhlášen jako klidová oblast vyhláškou Okresního národního výboru Rakovník v roce 1987 a nově vyhlášen (přehlášen) obecně závaznou vyhláškou Okresního úřadu Rakovník v roce 1994 ve stejném rozsahu....

Sídelní kaše aneb Kam vedou některé sny


Kateřina Dubská, č. 4/2006, s. 7-10
Mnozí čtenáři z vlastní či sdílené zkušenosti vědí, že před rokem 1989 bylo snem každého dospělého člověka mít vlastní byt. Vlastnictví rodinného domu bylo již z kategorie snů utopických, pokud jste jej nezdědili, nevyhráli ve...

Evropa divočí


Dana Zajoncová, č. 4/2009, str. 8-9
Ačkoliv tradiční české lesnictví i oficiální ochrana přírody se používat slovo divočina stále poněkud ostýchají, někdy přímo štítí, evropská odborná veřejnost i exekutiva si jej už osvojila. 3. února 2009 Evropský parlament 538...

Olivovník a krajinný ráz mediteránu


Hana Bernardová, č. 4/2006, s. 18-19
Olivovník (Olea europea) již po několik tisíciletí doprovází člověka, který používal olej získaný z jeho plodů nejen jako základní potravinu, ale také jako zdroj světla, v medicíně, průmyslu atd. Je to strom, který představuje...

Přírodní park Džbán


Alena Škoudlínová, č. 4/2006, s. 22-23
Na západě středních Čech, na rozhraní s Ústeckým krajem, se nachází trochu zvláštní území geomorfologického celku Džbán se svébytnou krajinou, která se poněkud liší od svého okolí. Přírodní park Džbán byl vyhlášen na území...

Několik poznámek k městské zeleni. Od záhonu zeleniny po Fifejdy


Jarmila Kocourková, č. 5/2006, s. 1-6
Napsat článek o zeleni ve městě mi připadalo jednoduché, ale jen do doby, než jsem si poznamenala, co všechno by měl obsahovat, aby poskytl alespoň povšechný obraz o této funkční složce města. Nebude to jednoduché, řekla jsem si, zejména,...

Vegetace a flóra Prahy v minulosti a současnosti


Jarmila Kubíková, Vojen Ložek, č. 5/2006, s. 15-17
Praha se podstatně liší od jiných velkých měst v Evropě. Její květena je velice bohatá, v nedávné době provedená podrobná inventarizace (Špryňar a Münzbergová 1998) zachytila více než 2 000 druhů, z nichž asi 1 500 patří k druhům...

Ptáci a města


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 5/2006, s. 18-19
Ptákům v lidských sídlištích - jako jedné z nejnápadnějších a nejznámějších živočišných skupin - byla věnována pozornost již od starověku. Zprávy jsou to ovšem spíše utilitární - o usazení skalních holubů ve starém Egyptě a z...

Zamyšlení nad Lomborgem a jeho knihou


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 5/2006, s. 28
Nejen původní dánská (1998), ale zejména pak anglická verze (2001) knihy Bjørna Lomborga "The Skeptical Environmentalist" se stala rukavicí hozenou do tváře environmentalistickým hnutím na celém světě. Nyní (2006) tuto rukavici poskytly...

Naplnit slova o udržitelnosti obsahem


Yvonna Gaillyová, Miroslav Kundrata, Radim Machů, č. 6/2006, s. 1-4
Udržitelný rozvoj venkova je velmi frekventovaným termínem v řadě strategických dokumentů - resortních, vládních, krajských a zejména evropských. Podíváme-li se však na skutečné alokace prostředků, nelze než konstatovat, že udržitelný...

Ochrana fauny ČR, Votice


Pavel Křížek, č. 6/2006, s. 5-7
Vlastní cestou Občanské sdružení Ochrana fauny ČR vzniklo počátkem roku 1998 a jeho sídlo najdete ve Voticích, městečku, které je branou do České Sibiře. Po několika letech práce v ČSOP se skupina lidí rozhodla jít vlastní cestou....

Mnoho tváří známých míst


Tomáš Růžička, č. 6/2006, s. 11-14
S panely naučné stezky se snad setkal opravdu každý. Je jich požehnaně. V poslední době se s nimi doslova roztrhl pytel. Bohužel jejich počet není zdaleka zárukou kvality. Nemám na mysli jejich grafické provedení, které se s technickými i...

Jako Fénix z popela


Irena Vágnerová, č. 6/2006, s. 17-18
Každý ví, co je to Fénix (i když ho nikdo neviděl). Co jsou to ale dřeviny? Známe je opravdu? Dřeviny jsou obecně definovány jako víceleté rostliny, jejichž nadzemní části druhotně tloustnou, dřevnatějí a postupně vytvářejí kmeny a...

Malířka Kristýna Boháčová uprostřed podzimu


Tomáš Mazáč, č. 6/2006, s. 22-23
Město Olomouc v hořkosladkých osidlech letošního podzimu. Když jsem za Kristýnou Boháčovou jel malinkatou olomouckou tramvají až na samý okraj města do jejího bytu a ateliéru zároveň, byly všude nasypány celé hrsti barevného listí. A...

Chraňme přírodu co nejefektivněji aneb Ochranářská WC výzva


David Číp, č. 2/2017, s. 2-7
Ochrana přírody byla u nás dlouho vedena v duchu konzervačním i konzervativním. Projevovala se nejčastěji péčí o jednotlivé objekty (rostliny, živočichy, geologické výtvory), a to bez ohledu na jejich vzájemné vztahy a vazby na prostředí,...

Otisky prasvěta. Fotografie Jiřího Šiguta


Antonín Dufek, č. 4/2009, str. 18-19
Fotografie je často chápána jako otisk reality. Kamera však vytváří jen iluzi světa, jak se jeví zdálky. Svět, jaký vlastně je, musíme poznávat. Jiří Šigut kameru odstranil a fotografický papír použil k přímému kontaktu s přírodou....

Rozdupej a chraň


Jiří Řehounek, č. 2/2017, s. 2-7
O významu narušovaných stanovišť pro ochranu přírody se dnes už všeobecně ví. Stejně tak je dobře známo, že těžba nerostných surovin vytváří zajímavá stanoviště s výskytem vzácných či ohrožených druhů. Hlavní potíž tzv....

Možnosti obnovy a udržení vátých písků


Ivana Jongepierová, č. 2/2017, s. 8-9
Váté písky patří mezi nejohroženější společenstva nejen v naší republice, ale i v dalších zemích Evropy, a proto jsou chráněny v rámci soustavy Natura 2000. Na tento ojedinělý biotop jsou vázány mnohé vzácné a ohrožené druhy rostlin...

Patří oheň do naší přírody?


Ondřej Sedláček, č. 2/2017, s. 10-13
Příležitost pozorovat efekty ohně v podmínkách naší přírody je dnes velmi vzácná. Oheň je všeobecně chápán jako nežádoucí a i požáry vzniklé přirozenou cestou, např. od blesku, jsou co nejrychleji likvidovány. Krajina ani společnost...

Jednou plevelem, podruhé na výsluní aneb příběh kokrhele


Jan Mládek, č. 2/2017, s. 23-25
Píše se 5. srpen 2016 a na velkokapacitní čisticí lince firmy DLF Seeds v Hladkých Životicích poskakují po sítech semena trav a kokrhelů. Tentokrát jsou však obilky trav odpadem a čisté osivo kokrhele žádaným produktem. Strojům...

Ledňáček říční v národním programu Ochrana biodiverzity


Pavel Čech, č. 2/2017, s. 31-34
Ledňáček říční (Alcedo atthis) je bezesporu jednou z ozdob našich vodních ekosystémů. Nejlépe mu vyhovují toky s čistou vodou, kde nachází dostatek potravy, lemované přirozeným vegetačním krytem, s původními břehy, v jejichž svislých...

Spútaná rieka


č. 3/2017, s. 6-9
Váh je s dĺžkou 403 km najdlhšou slovenskou riekou. Vzniká pri Kráľovej Lehote (664 m n. m.) sútokom Bieleho a Čierneho Váhu. Biely Váh pramení na svahoch Kriváňa vo Vysokých Tatrách, Čierny Váh pod Kráľovou hoľou v Nízkych Tatrách....

Znáte vodní dílo Skalička?!


Michal Krejčí, č. 3/2017, s. 14-16
Možná jste již o něm slyšeli, a pokud ne, tak o nádrži Teplice určitě ano. Vodní nádrž Teplice se totiž objevila již v roce 1955 ve Směrném vodohospodářském plánu (SVP) a počítala s grandiózním objemem 150 mil. m3 vody. Měla stát na...

Ekologické zemědělství a voda


Jiří Urban, č. 3/2017, s. 19-20
Původní zadání mého příspěvku bylo odpovědět na otázku, zda potřebuje (bio)zemědělec přehrady. Nejsem vyloženě vodohospodář a necítím se zcela kompetentní snášet argumenty či protiargumenty na toto téma. Nicméně se mě nedostatek...

Přehrady a výtvarné umění


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 3/2017, s. 28-30
Území, ve kterých bývají budovány přehradní nádrže, patří zpravidla k nejzajímavějším a nejpřitažlivějším krajinám. Údolí řek totiž vynikají nejen bohatstvím rostlinných i živočišných druhů a tvarů reliéfu včetně...

Z Ostravy na Mionší


David Janík, č. 4/2009, str. 20-21
Kapky vody se mi rozběhly po zápěstí. Když jsem ji pohladil dlaní, odstávající puchýřky staré barvy suše lupaly a skákaly na prsty jako rezaví koníci. První vjem na mé pouti krajinou. Jeden ze starých kovových plotů Ostravy. Ty pamatovaly...

Muž, se kterým sázím stromy


Eliška Bartošová, č. 3/2017, s. 38-42
Třetí nejrozsáhlejší lesní požár roku 2015 ve Španělsku se prohnal kolem jeho domu. Vzal to jako příležitost obnovit tu les s původní druhovou skladbou a změnit povahu lesního hospodaření. Příležitost, která se opakuje jednou za...

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA


Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4
Když jsem těsně po sametové revoluci začínal s ornitologií, žil jsem v jižních Čechách, uprostřed rybničnaté krajiny plné písčitých a hlinitopísčitých sedimentů. U každé druhé vesnice se nacházela malá pískovna, kterou...

Karel Hudec, nejen ornitolog


Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23
Nejvýznamnější oblast činnosti našeho jubilanta - ornitologie - je hodnocena v jiných příspěvcích, a tak na tomto místě budiž jubilující doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc., představen v několika vzpomínkových střípcích jinak než vědecký...

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem


Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34
Ochrana netopýrů, konkrétně jejich letních stanovišť na budovách, jde ruku v ruce také s ochranou těchto objektů před negativními dopady hromadícího se guána pod stávaništěm netopýrů. Možná to zní trochu paradoxně, ale opravdu při...

Mokrá Hora – louky (Na Královce) – nyní 1. lokální biocentrum v Brně „Na loukách“


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 4/2017, s. 37-38
Převážně faunistické poznámky z péra pamětníka Kadlička, néhodněšiho chlapca z Mokrý Hory (1927-1933), pak študenta Kódla Hudcovýho vod řidicovéch z hóvoza na Mokecu (1941-1946), posléze RNSt. (1946-1948), RNC. (1948-1950), RNDr. (1951)...

Průplav Dunaj-Odra-Labe: vývoj problematiky a názorů


Oldřich Vitha, č. 1/1991, s. 25-32
Jak známo, Ekotrans Moravia, a. s., (ETM) usilovně propaguje a připravuje urychlenou realizaci průplavu D-O-L a především jeho první etapy - vodní cesty Dunaj-Ostrava. Společnost slučuje nyní přes 100 akcionářů a disponuje kapitálem přes 500...

Bazální monitoring zemědělských půd jako základní systém sledování stavu a vývoje vlastností půdy


Jaroslav Staňa, č. 1/2018, s. 2-5
Zemědělství jako způsob zabezpečení potravy člověka vzniklo v období tzv. neolitické revoluce v důsledku globální změny klimatu po poslední době ledové. Tento zásadní obrat v historii lidstva stojí na počátku vzniku a rozvoje všech...

Interakce rostlin, mikroorganismů a půdy


Jaroslav Záhora, č. 1/2018, s. 6-9
Půda je jedinečná hmota zajišťující podmínky pro život na Zemi. Pouhé čtyři složky, pevná, kapalná, plynná a živá, vytvářejí nejsložitější oživený systém na planetě. Klíčová je přitom složka živá nacházející se v...

Erozní procesy v zemědělské krajině


Bořivoj Šarapatka, Miroslav Dumbrovský, Jana Podhrázská, č. 1/2018, s. 12-15
V posledních desetiletích došlo v naší zemědělské krajině ke značným změnám z pohledu ztráty krajinných prvků, snížení biodiverzity a urychlení degradačních procesů. V odborných kruzích jsou v této souvislosti intenzivně...

Ochrana přírody Galapág


Miroslav Šebela, č. 3/2009, str. 4-6
V roce 1959, tedy ke 100. výročí vydání nejslavnějšího Darwinova díla, se pod tlakem vědců z celého světa vedených E. Eibelsfeldtem a pod záštitou UNESCO podařilo zřídit Národní park Galapágy, který zaujímá 97 % plochy souostroví. V...

Městská divočina v zajetí romantismu


Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4
Stále více lidí podivně přitahují opuštěné, nepřívětivě působící plochy městské divočiny, které vznikají v místech bývalých průmyslových areálů, železničních tratí nebo v prolukách domů. Obdivují živelnou rozbujelost...

Cestičky evoluce v betonové džungli


Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6
Před 12 000 lety umožnilo zemědělství našim předkům přestat migrovat a usadit se na jednom místě. Vznikaly vsi a města. Ty nabídly nové místo k životu i pestré škále organismů od mikrobů přes rostliny a hmyz až po savce. Řada z nich...

Neznámé Boletice


Vít Grulich, č. 3/2009, str. 10
Touha objevovat nepoznané vede rozmanitými cestami. Hloubky oceánů, tajemné jeskyně nebo exotické tropy od nepaměti přitahovaly různé sorty dobrodruhů a cestovatelů. V posledním desetiletí jich narostlo - otevřené hranice umožňují i...

Odevzdat se přítomnosti plynoucí chvíle. O ornagramech Jiřího Němce


Jiří Zemánek, č. 3/2009, str. 16-17
„Život je nekonečná tvořivá hra ... V každém okamžiku spolupracujeme s univerzální tvořivostí.“Alex Grey Malířská tvorba Jiřího Němce (nar. 1960) od počátku zrcadlí a často přímo tematizuje jeho spirituální hledačství....

Dočasný urbanismus aneb Od palety ke komunitě


Martin Vyhnal, č. 2/2018, s. 15-19
Zasadit mrkev. Stlouct lavičku z palet. Vklínit někam rouru. I tyto počiny lze chápat jako urbanismus. Jejich nečekaný význam objevují Češi až poslední roky. Sama tam nejdu „Díky, že jste nás sem vytáhli, sama bych sem nikdy...

Rozmanitost rostlin na loukách: nejen estetická záležitost, ale také záruka dlouhodobé produktivity


Jan Mládek, č. 2/2018, s. 31-33
Při sklizni běžné jednosečné louky se každoročně odveze z jednoho hektaru ve 3 tunách sena zhruba 50 kg dusíku i draslíku, 20 kg vápníku, 5 kg fosforu i hořčíku. Dobrý hospodář ví, že pro udržení výnosu je potřeba louku hnojit,...

Využití citizen science při sledování losa evropského


Václav Hlaváč, č. 3/2018, s. 7-11
Los evropský je u nás původním druhem, jeho další osud je však na území České republiky nejistý. Připomeňme si v krátkosti historii jeho výskytu na našem území. Los zde byl vyhuben již ve středověku, patrně již ve 12.-14. století....

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád


Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19
Ze zoologického pohledu lze vztah mezi vlkem a člověkem charakterizovat jako konkurenční. Lidé a vlci logicky soupeří o zdroje potravy, ale i o životní prostor. Vlk měl v konkurenci převahu zejména v dávné historii, kdy bylo na našem území...

Mají se myslivci obávat návratu vlků?


Jaroslav Červený, č. 3/2018, s. 20-23
Ještě zhruba před třemi lety nikoho ani ve snu nenapadlo, že se vlk obecný může po několika staletích stát znova běžným zástupcem naší fauny, jak tomu bylo kdysi. Tato situace sice ještě zcela nenastala, ale mnoho okolností nasvědčuje...

Stav populace vlka v ČR a ve střední Evropě


Miroslav Kutal, Martin Strnad, č. 3/2018, s. 26-28
V České krajině vlk absentoval zhruba 250 let. Češi odvykli jeho přítomnosti a několik generací nemělo s vlky přímou zkušenost. Vlk přesto zůstal velmi populárním zvířetem a v našich myslích tak postupně získal vlastnosti vycházející...

Stav populace rysa v ČR a střední Evropě


Josefa Volfová, Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 31-33
Rys ostrovid, skrytě žijící a tajemná kočkovitá šelma s typickým krátkým černým ocasem a štětičkami na uších, je staronovým obyvatelem naší přírody již zhruba půl století. I přesto je jen málo šťastlivců, kteří se s ním...

1918 nalezených Stromů svobody


Magdaléna Milostná, č. 3/2018, s. 48-49
Nadace Partnerství splnila první ze svých cílů a má ve své mapě na stránkách stromysvobody.cz nalezeno přes 1918 Stromů svobody. Nových stromů stále přibývá a v posledních týdnech se navíc podařilo nalézt v Česku i na Slovensku...

Dr. Robin Böhnisch, laureát Ceny Josefa Vavrouška za počin roku 2017


Vojtěch Kotecký, č. 3/2018, s. 51
Popravdě řečeno si už nepamatuji, kdy jsem poprvé mluvil s Robinem Böhnischem. Ale naprosto přesně vím, kdy jsem se s ním poprvé seznámil. Před volbami v roce 2002 ekologické organizace sestavily své vánoční přáníčko: publikaci,...

Pozoruhodné stromy Pohanska VI


Petr Maděra, č. 3/2009, str. 21
V sušších typech lužního lesa bývá přimíšena lípa malolistá. Je to strom většinou středních rozměrů, často s křivým kmenem a košatou, nepravidelnou korunou. V zápoji dosahuje výšek 25-30 m, průměru kmene až 1 m a věku 150 let....

Podkarpatská Rus a Československo


Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 2-4
Na oslavách 100. výročí založení Československa nikde nezazněla jediná připomínka toho, že tato republika byla svazkem pěti zemí, tedy že kromě tří historických českých zemí - Čech, Moravy a Slezska - a Slovenska, vytvořeného z 11...

Návrat do země zaslíbené


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 4/2018, s. 14-17
Zemí zaslíbenou nazval Podkarpatskou Rus v jedné ze svých prvních knih přírodních próz Jaromír Tomeček. Působil tam na více místech třináct let jako notář a neméně než své profesi oddával se přírodě Potiské nížiny a hlavně...

Velký učitel


Petr Maděra, č. 4/2018, s. 22-24
Po náhlém a nečekaném úmrtí doc. Ing. Antonína Bučka, CSc., zhodnotili život a dílo tohoto mimořádného člověka, lesnického odborníka a ochránce přírody jeho dlouholetí přátelé a spolupracovníci. Jedna hustě popsaná stránka jeho...

Putující mezníky


Dana Novotná, č. 4/2018, s. 34-35
Hranice, především hranice vlastních pozemků, to je pro majitele důležitá věc. Jedna členka naší rodiny se kvůli sto třiceti milimetrům (!) šířky sporné hranice na asi třech metrech délky dohaduje se sousedem už skoro deset let....

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?


Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9
Už jsme si zvykli, že bulvární i veřejnoprávní zpravodajství musí v poslední době ukazovat nějakou živelnou katastrofu nebo aspoň výkyv počasí, při kterých jde o život nebo aspoň o velkou škodu. Výborně se na to u nás hodí povodně,...

Pasivní dům a ekologické bydlení


Miroslava Zadražilová, Josef Chybík, č. 3/2009, str. 31
Pasivní dům ≠ ekologické bydlení Postavit si nízkoenergetický dům se stává módou. Podle ankety, kterou loni v Brně zorganizovalo Centrum pasivního domu, si v něm přeje bydlet každý druhý Brňan. Zájem je tak velký, že sousloví...

Chvála kulhavého poutníka


Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22
I. Byl to Josef Čapek, který před osmdesáti lety vlastně vymezil rozdíl mezi „turistou“ a „poutníkem“ - a to svou stále platnou metaforou Kulhavého poutníka. Pro ty, kdo se dosud nepotkali se stejnojmennou knížkou,...

Sucho, smrky, kůrovec, D–O–L a…?


Ivo Dostál, č. 1/2019, s. 34-37
Sucho Loňský rok byl z posledních let opravdu velmi zvláštní. V jeho začátku to díky trošce sněhu a i nějakým dešťovým srážkám po předchozím roce 2017 vypadalo, že snad ani sucho nebude. Tedy ne, že by se doplnily zásoby spodních...

Něco obyčejného a zázračného zároveň. Rozhovor s milovníkem spontánního umění Pavlem Konečným


Pavel Konečný, Pavel Klvač, č. 1/2019, s. 38-40
Když jsem nedávno listoval krásně vyvedeným Atlasem spontánního umění (ArtMap 2016), toulal jsem se tak nejen duchovními světy neškolených tvůrců, ale pochopitelně i místy a krajinou jejich instalací. Originálně pojatý průvodce je plodem...

Sila liečivých rastlín


Lýdia Šimková, Jaroslav Vyhnička, č. 1/2019, s. 41-42
„Čo je burina? Rastlina, ktorej dobré vlastnosti ešte neboli odhalené.“Ralph Waldo Emerson[burina - česky: plevel] Teploty sa začínajú zvyšovať, topia sa posledné zvyšky snehu a príroda sa pomaly prebúdza. Určitý reset a pomoc by...

Proč chránit staré plužiny


Jakub Zdeněk Škrabal, Václav Štěpánek, č. 5/2003, s. 8-11
Ve starých sídelních oblastech - úvalech - dlouho přežíval starý způsob obhospodařování půdy, který nevyžadoval pevné vymezení katastrů a osad. Zvětšující se počet venkovského obyvatelstva si ovšem od počátku 13. století v našich...

Komu by se hodila padesátá léta?


Jaroslav Valůch, č. 5/2011, str. 18
Jste svědkem porušení zákona a cítíte, že by se s tím mělo něco dělat. Sledujete, jak je z jisté kauzy vyřazována odborná veřejnost a na síle získávají zájmy, které se podezřele vzdalují definici zájmu veřejného. Když jsou výzvy k...

Krajina, energie, klima


Yvonna Gaillyová, č. 3/2007, str. 1
Zamýšlíme se dnes nad tím, jak znovu vystačit s přírodními toky energie, tedy takovými, které díky „slunečnímu pohonu“ v krajině probíhají tak jako tak - nebo mohou probíhat i intenzivněji, když se přičiníme. Průmyslová...

Bouře


Martin Dostál, č. 5/2011, str. 25
Stejnojmenná autorova výstava se koná v Prinz Prager Gallery v Praze (7. 9. – 29. 10. 2011) a v Galerii Beseda v Ostravě (10. 11. 2011 – 5. 1. 2012). Kurátorem obou výstav je Martin Dostál.

Archeologické nálezy versus výsadba stromů ve městech


David Merta, Gabriela Stögerová, č. 2/2019, s. 25-27
Současná společnost je velmi citlivá na to, jak a kde je zakládána tzv. veřejná zeleň a jakým způsobem je o ni pečováno. A stejně jako v jiných zájmových oblastech nastává diskuse, zda do historických náměstí a ulic měst stromy...

Zahradničení v době klimatické změny aneb zkusme to jinak – I


č. 2/2019, s. 33-35
Všichni to známe. Posledních několik let nás nenechává na pochybách, že se s klimatem navzdory skeptikům přece jen něco děje. Někteří jsou rádi, že je hezky a teplo, jiní zase horko nesnáší, nadávají a nejradši by se odstěhovali...

Duel k řešení kůrovcové kalamity v CHKO Jeseníky


Petr Šaj, Ondřej Bačík, č. 3/2019, s. 12-13
Gradace kůrovce zasáhla plnou silou oblast severní Moravy a v loňském roce i části CHKO Jeseníky. V této souvislosti jsme oslovili Petra Šaje z AOPK ČR, vedoucího Správy CHKO Jeseníky a Ondřeje Bačíka ze Společnosti přátel Jeseníků....

Co nás čeká po kůrovci?


Vladimír Krchov, Libor Konvičný, Tomáš Růžička, č. 3/2019, s. 24-25
Kůrovcová kalamita zasáhla lesy v České republice v plné síle. Vlastníci lesů neměli snad nikdy tolik starostí jako v těchto dnech. Zeptali jsme se tří vlastníků lesa, jak se dívají na budoucnost našich lesů. Z důvodu zaneprázdnění se...

Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR za přínos pro ochranu přírody udělena Arcibiskupství pražskému


Bohumil Fišer, č. 3/2019, s. 31-33
Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se letos udělovala poprvé. Agentura chce upozornit na zajímavé osobnosti a počiny, které pomáhají zlepšovat stav naší přírody. V loňském roce se sešlo 21 nominací, ze kterých Agentura vybrala dva...

Konrád Lorenz potřetí


Bohdana Fabiánová, č. 3/2019, s. 35
K výběru třetí citace z Lorenzových 8 smrtelných hříchů mě inspirovaly dvě věci. Byla jimi slova brigádního generála v záloze Ing. Andora Šándora, kterými vyslovil i u nás doma často opakované zjištění. Máme sice profesionální...

Zahradničení v době klimatické změny aneb zkusme to jinak – II


Pavel Veselý, č. 4/2019, s. 11-14
Klimatická změna již není jen „strašením“ vědců, dostala se do fáze, kdy ji pozorují i běžní smrtelníci. Ponechme teď však její negativní vlivy stranou a podívejme se, jak toho můžeme využít v zahradničení. V minulém...

Záchranné pěstování rostlin v soukromých zahradách


Hana Pánková, Karel Kříž, č. 4/2019, s. 16-18
Aktivní zapojení široké veřejnosti do ochrany přírody se čím dál tím více ukazuje jako klíč k úspěchu v ochraně druhů a jejich stanovišť. Zvyšuje její povědomí o unikátnosti konkrétních druhů či lokalit, o smyslu zachování...

Tragédie překotných výsadeb ovocných stromů v krajině


Martin Lípa, č. 4/2019, s. 21-23
Následující řádky nejsou určeny těm, kteří s rozmyslem vyberou vhodný stromek pro stanoviště výsadby. Stromek pečlivě zasadí do přiměřeného sponu a dostatečně daleko od všech překážek. Dobře jej zabezpečí proti zvěři i jiným...

Tetřívek včera, dnes a zítra


Jiří Flousek, č. 4/2019, s. 28-29
Poslední dobou z různých stran docházejí stesky do ubývání zvěře tetřívčí a je tomu skutečně tak, ačkoli není ptákem kulturním, naopak spíše si libuje i v zanedbaných, málo hleděných polesích (selských) se smíšenými porosty....

S odchodem z Prahy hrdým venkovanem


Jiří Guth, č. 4/2019, s. 36-38
Krajina mého srdce leží na jih od Prahy. V dětství jsem nejvíc času kromě „rodných“ pražských Vinohrad trávil v Městečku nad řekou Sázavou, ležícím na severní výspě benešovského okresu; po převratu se k němu nechaly...

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje


David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7
Z pohledu ochrany přírody patří celé území soutoku Moravy a Dyje, dále označované jako Soutok, k nejvýznamnějším územím v rámci celé České republiky. Lokalita Soutoku je jedinečná i v celoevropském kontextu. S přírodními hodnotami...

Ohlédnutí za procesem přípravy vyhlášení NP Křivoklátsko


Petr Hůla, č. 1/2020, s. 8-11
Možnost vyhlášení národního parku Křivoklátsko je v odborných ochranářských a přírodovědných kruzích diskutována již dlouhou dobu, první návrhy se objevovaly od 80. let minulého století. Konkrétní úkol pro orgány ochrany přírody...

Potenciál rozvoje velkoplošných chráněných území


František Pelc, č. 1/2020, s. 13-15
V současnosti je prioritou ochrany přírody bezesporu podpora opatření ke zlepšení vodního režimu krajiny a biodiverzity a také ochrana dochovaných hodnot přírodního prostředí. Patří sem samozřejmě i zvýšení kvality péče o stávající...

Zapomenutý hlas Františka V. Kříže


Lukáš Holeček, č. 6/2010, str. 2-3
Pastorální příběh, sentimentální idyla, pohanská balada - to je jen několik přívlastků, kterými se literární kritici snažili ve třicátých letech vypořádat s hodnocením jen těžko zařaditelných románů dnes už zapomenutého...

Zelená páteř krajiny


Antonín Buček, č. 6/2007, str. 1
O územních systémech ekologické stability psali Jan Lacina a Jiří Löw již v prvním čísle našeho časopisu v roce 1986. O dvacet let později konstatoval student J. Trávníček ve své bakalářské práci: „Při návštěvě jednoho z...

Čtyři podoby povodňování na soutoku Moravy a Dyje


David Veselý, č. 1/2020, s. 16-21
Lužní les na soutoku Moravy a Dyje byl vždy závislý na pravidelných povodních. Stejně jako řeka Nil umožnila vznik starobylé egyptské civilizace, přinášely i řeky Dyje a Morava s každoroční jarní povodní do oblasti soutoku enormní...

Nivní louky jižní Moravy


Petr Halas, č. 1/2020, s. 22-25
Aluviální louky v nivách nížinných řek vytvářejí pozoruhodná společenstva a patří k druhově nejbohatším u nás. Společenstva těchto luk leží trochu mimo pozornost návštěvníků přírody, obvykle bývají posečeny v průběhu května,...

Nech půdu žít


Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29
Film pro Ministerstvo životního prostředí ČR vyrobil SKYFILM Prostějov v roce 2019. Scénář a průvodní slovo Ladislav Miko, kamera Ivan Stříteský. V premiéře uvedla 29. 2. 2020 Česká televize na programu...

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)


Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39
První jarní den tohoto roku nás navždy opustil kolega, kamarád, lesnický typolog, ochránce přírody a biogeograf doc. Ing. Jan Lacina, CSc. Tišnovský rodák absolvoval v roce 1966 lesnickou fakultu tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně. V...

Denní motýli v čase změn


Martin Konvička, Jiří Beneš, č. 3/2020, s. 14-16
Pro specialisty na denní motýly, na relativně malou nadčeleď řádu Lepidoptera (světově přes 18 500, u nás 162 druhů), není vymírání hmyzu ničím novým. Denní motýli jsou skupinou odnepaměti ostře sledovanou, jejich milovníci...

Říční dřevo při revitalizacích


Lukáš Krejčí, č. 5/2011, str. 22-23
Říční dřevo má jako revitalizační nástroj nesporné výhody. Dřevo je několikanásobně levnější než jiné materiály (např. beton), je přitom zcela přírodní a dostupné. Reakce prostředí na dřevo je příznivější než reakce na cizorodý materiál. Jeho rozkladem nevznikají žádné škodliviny. Dřevo nevyžaduje žádnou údržbu, v případě, že se nejedná o stavbu, není vedeno v technicko-provozní evidenci. Dojde-li k případné destrukci konstrukce, dřevo může působit v jiné části koryta.

Historie a současnost denních motýlů v Českém středohoří


Pavel Moravec, Vladislav Kopecký, č. 3/2020, s. 17-18
V rámci projektu Life+ Stepi Lounského středohoří realizovaného v letech 2011-2017 a projektu Life České středohoří započatého v roce 2017 byl od roku 2012 Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Správou CHKO České středohoří prováděn...

Dálnice a podpora motýlů


Vladimír Hula, č. 3/2020, s. 22-24
Silniční a dálniční síť - potřebujeme ji a mnohdy nadáváme, proč to či ono místo již není dávno zpřístupněné kvalitnější komunikací. Obráceně může uvažovat třeba los, když se tu dálnici snaží překonat. Obecně je síť...

Muž, ktorý nosil drevo do lesa


Juraj Lukáč, č. 5/2011, str. 26
„Strejcu, tož vítej!“ ozvalo sa vždy, keď som zaklopal na dvere veľkého dreveného baráku na beskydskej samote Muchovice, skrytej v lesoch celkom blízko rušnej cesty a mestečka Ostravice. Návšteva Muchovic bol pre mňa výlet do...

Opravdu poslední


Josef Chytil, č. 3/1989, str. 26
Za osm let trvání akce Dno bylo přesazeno přes 135 000 rostlin vzácných a ohrožených druhů, kterým hrozilo jinak zaplavení vodami třetí zdrže vodního díla Nové Mlýny. Vzhledem k neustále posunovanému termínu napuštění byly také akce v...

Nemístný „dárek“ jubilující lipové aleji


Hynek Skořepa, č. 3/2020, s. 32-34
Proč psát o jedné téměř neznámé lipové aleji? Alej kolem silnice mezi Chlumem u Letovic a Svárovem u Velkých Opatovic na Boskovicku je jednou z posledních v této podobě dochovaných silničních alejí na Boskovicku. Alej přibližně osmdesáti...

Pozdravy od vrápenců


Nikola Vávrová, č. 3/2020, s. 46-48
Znáte vrápence malého? Možná bydlí i u vás doma. O kom je řeč? O tak trochu jiném netopýrovi. Vrápenci (Rhinolophidae) jsou příbuzní netopýrů, s nimiž spadají do řádu letounů (Chiroptera). Na území České republiky žijí dva druhy...

Jak se dají houby využít k ochraně zajímavých lokalit


Jan Holec, č. 4/2020, s. 2-6
Role hub v přírodě Když se v naší zemi řekne slovo houba, většina lidí si představí košík, smaženici a nasušené plátky do bramboračky. Je nešťastné, že tento jednostranný pohled zakrývá veledůležitou roli, kterou houby hrají v...

Hlenky aneb Mykologové studují také „nehouby“


Jiří Kubásek, č. 4/2020, s. 18-22
Byl jsem požádán, zda bych pro číslo časopisu Veronica věnované houbám připravil článek o hlenkách (Myxomycetes). Pokusím se tedy čtenáři přiblížit fascinující svět organismů, které nejsou ani živočichy, ani rostlinami, ani houbami....

Ochrana biodiverzity v mestách


Katarína Goffová, č. 1/2021, s. 8-10
Klimatická zmena je vedecký fakt, ktorý pozorujeme nielen vo voľnej prírode v podobe roztápajúcich sa ľadovcov a zvyšujúcej sa hladiny oceánov. Každú chvíľu prichádzajú správy o extrémnych prejavoch počasia, ako sú uragány, nadmerné...

Přeshraniční projekt na záchranu mokřadů a obnovu vodního režimu na Šumavě


Lukáš Linhart, č. 1/2021, s. 20-23
Šumava, mokřady a rašeliniště, to jsou neodmyslitelně spjaté pojmy. Zvlášť v dnešní době, kdy se často skloňuje slovo revitalizace, se čím dál víc lidí zajímá o obnovu mokřadů na Šumavě. Pracovníci národního parku Šumava se...

Stepi Lounského středohoří


Ondřej Nitsch, č. 1/2021, s. 32-35
Na zhoršující se stav stepních trávníků a úbytek jejich druhů reagovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří cílenými zásahy v rámci maloplošných zvláště chráněných...

Péče o pět jedinečných lokalit s vojenskou historií


Lenka Dvořáková, č. 1/2021, s. 40-42
Nezisková organizace Beleco spolu s partnery již pátým rokem pracuje na projektu LIFE - Military LIFE for Nature, který je zaměřen na péči o opuštěné vojenské prostory v České republice. Jeho hlavním účelem je obnova a zachování vzácných...

Fotkou se bavím (S Daliborem Kvitou si o jeho fotografování „panoramem“ povídá Roman Barták.)


Dalibor Kvita, Roman Barták, č. 1/2021, s. 60-61
Dalibore, jelikož jsme přátelé na Facebooku, vidím v poslední době v tvých příspěvcích hodně zajímavých panoramat krajin. V jednom z předchozích čísel Veroniky jsme už vedli rozhovor o tvých fotografiích na kamenech, takže panoramata...

Živá suchá voda


Petr Pařil, Marek Polášek, č. 2/2021, s. 4-7
S nastávajícím jarem, prodlužujícími se dny a rostoucími teplotami se vlévá člověku do žil notná dávka optimismu, tolik potřebného po roce neradostných událostí a zpráv z COVIDové fronty. Kdo by se dnes obával sucha, které plnilo...

Kdo se přizpůsobí, přežije aneb Co má společného COVID 19 se změnou klimatu


Jiří Vítek, č. 2/2021, s. 8-9
Změna klimatu i COVID 19 jsou největšími problémy lidstva posledních let. Přestože oba tyto fenomény ohrožují život člověka, každý zcela jinak, charakterizují je podobné vlastnosti. Změna klimatu je pozorována několik desetiletí, nákaza...

Jak zachránit rdest dlouholistý


Romana Prausová, č. 2/2021, s. 16-21
Před více než 20 lety jsem nastoupila jako botanička na středisko Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR v Pardubicích a při jednom z prvních terénních výjezdů na východočeská chráněná území s rybníky jsem se setkala s...

Kraj, který miluji


Ivan Dorovský, č. 2/2021, s. 32-33
Motto:Jsou možná země, kde je voda modraváa nebe modravé a hory modravější,a přec mou zemí navždy bude Morava,a přec mi nejsou drahé jak ta země zdejší.(V. Nezval, Na břehu řeky Svratky)Nedávno jsem vyprávěl jednomu svému známému, jak...

Pandemická situace v chráněných územích


Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 39-41
Jedním z fenoménů loňského a letošního roku je velká návštěvnost v chráněných územích. Zvýšený zájem o významné části přírody je důsledkem anticovidových opatření. Před pandemií jsme byli v ochraně přírody zvyklí na...

Cesty ke krásnějším jeskyním


Petr Zajíček, č. 3/2021, s. 5-9
V České republice je evidováno 2 461 krasových jeskyní, které se nacházejí v 55 krasových oblastech. Téměř polovina jeskyní (1 132) je známa v největším a nejlépe vyvinutém krasovém území - Moravském krasu. Zde také můžeme najít dva...

Poznámka editora


Miroslav Kundrata, č. 2/1991, str. 3
Věříme, že náš časopis našel už značnou část čtenářů mimo okruh ekologických hnutí - to je také jeho cílem. Přesto se obracíme k Vám všem jako k sympatizujícím s prosbou o zamyšlení nad vážností dnešní situace. Všichni...

Speleologie v Moravském krasu na počátku 21. století


Tomáš Mokrý, č. 3/2021, s. 10-12
„Posláním České speleologické společnosti je objevovat, zkoumat, dokumentovat, studovat a chránit jeskyně a ostatní krasové či pseudokrasové jevy, jakož i umělé podzemní prostory.“ Tak praví první věta stanov České...

Moravský kras – známý i neznámý


Leoš Štefka, č. 3/2021, s. 16-20
Potápíme se do hlubin moře, vydáváme se do vesmíru s cílem objevovat a poznávat. Přitom i krajina nedaleko od nás mnohé ukrývá a jak naši předchůdci, tak i současníci se snaží toto neznámé objevit a prozkoumat. A právě takovou krajinou...

Leoš Štefka = Moravský kras


Pavel Pešout, č. 3/2021, s. 16-20
Výsledkem čtyřiceti let kontinuálního působení Leoše Štefky v CHKO Moravský kras je neoddělitelnost těchto dvou jmen, kterou cítí většina z nás. Dílo vytvořené Leošem v krasu je trvalé, budou se z něj těšit další generace. Proto ve...

Výzkum a objevy v propasti Macocha


Zdeněk Musil, č. 3/2021, s. 25-28
Macocha jako naše největší krasová propast láká k prozkoumání již celá staletí a zaujala generace vědců i laickou veřejnost. Toto místo bylo lákavým cílem mnohých vědců a dodnes zde podléhá tzv. „macochismu“ nejeden...

Bezobratlí jeskyní Moravského krasu


Karel Tajovský, č. 3/2021, s. 30-31
Trocha historie Biospeleologický výzkum na území České republiky má dlouhou tradici, její počátky z doby před více než 160 lety jsou spojeny právě s Moravským krasem. Spolu s prvními průzkumy jeskyní si badatelé začali všímat i...

Co a jak změnit, když se prostředí mění. Lesnické otázky pro CHKO Moravský kras


Tomáš Vrška, č. 3/2021, s. 34-36
Lesy Mendelovy univerzity v Brně, obhospodařované Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP), tvoří 60 % plochy lesů v CHKO Moravský kras. A vice versa: CHKO Moravský kras se rozkládá na 30 % výměry univerzitních lesů. Takže...

Mít úctu ke krajině


Václav Štěpánek, Tomáš Rothröckl, č. 4/2021, s. 1-2
V roce 1849 bylo zrušeno poddanství a rolníci, mající před tím půdu v dědičném nájmu (a jen těžko se mohlo stát, že by takovýto nájem byl šlechticem vypovězen), během několika let získali do svého nezcizitelného vlastnictví grunty,...

Třicet let zemědělské praxe v národním parku Podyjí – blýská se na lepší časy?


Veronika Dubovská, č. 4/2021, s. 24-25
V letošním roce oslavily národní parky Podyjí a Šumava a chráněné krajinné oblasti Broumovsko, Poodří a Železné hory 30 let své existence. Pro českou ochranu přírody a krajiny celkem významný rok. Na zemědělství a s ním související...

Josef Václav Sládek, biodiverzita a vývoj naší krajiny


Václav Štěpánek, č. 4/2021, s. 26-28
Josef Václav SládekVelké, širé, rodné lány,jak jste krásny na vše strany,od souvratě ku souvratijak vás dnes to slunko zlatí!Vlavé žito jako břehy,květná luka plná něhy,na úhoru, v žírné kráse,pokojně se stádo pase.Nad vámi se nebe...

Podrobení nebo rozdrobení krajiny?


Vilém Jurek, č. 1/2022, s. 4-6
Za poslední tři roky vidím v krajině drobné změny k lepšímu. Více jsou vysazovány dřeviny, mnohdy se dokonce výsadby dělají s rozmyslem, rozjíždí se agrolesnictví, vytváří se biopásy či průlehy, budují se mokřady a tůně, obnovují...

Novoroční vycházky (lokální zamyšlení s globálním přesahem)


David Veselý, č. 1/2022, s. 26-28
Dnešní podivná doba má snad jedinou výhodu, člověk se příliš nevzdaluje od svého bydliště, a tak má šanci podrobně prozkoumat místa, na která neměl pro samé harcování po světě po mnoho světelných roků čas. Znovu poznává vlastní...

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?


Renata Placková, č. 1/2022, 42-44
Co to je a jak vzniká rašelina? Rašelina je (v obecném smyslu) nerozložená organická hmota rostlinného původu. Když rostlina nebo živočich zemře, pustí se do jeho rozkladu velký počet menších i větších rozkladačů (od mikrobů po...

Karviná – stopy zaniklého města a paměť jeho krajiny


Miloš Matěj, Tomáš Nitra, Michal Zezula, č. 2/2022, s. 4-8
Zaniklé město a jeho pozůstatky Ostravsko a Karvinsko náleží k těm evropským regionům, které v důsledku těžby uhlí a návazného rozvoje průmyslové výroby prošly v 19. a 20. století rozsáhlými strukturálními změnami. Původní...

Vzácná fauna na Karvinsku – ekologické fenomény a paradoxy pohornické krajiny


Aleš Dolný, Petr Kočárek, č. 2/2022, s. 12-17
Recentní výzkumy biologů a ekologů dokládají, že některá stanoviště tradičně vnímaná jako symbol degradace přírodního prostředí (opuštěné lomy, deponie popílku nebo dálniční náspy a retenční nádrže aj.) obývají unikátní...

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921


Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25
Vypravěčkou je Žofie, obyvatelka původní Karviné (zde Karwiné), která se narodila v samotných začátcích uhelné těžby. Zažila všechny změny, které to provázely, a v tomto úryvku shrnuje své pocity z nadcházejících uhelných časů. V...

Klíčový Keystone


Jan Labohý, č. 5/2011, str. 32
Dobré zprávy v poslední době přicházejí z Německa. Nejnovější říká, že v první polovině roku zajistily obnovitelné zdroje přes 20 % německé energie. Největší podíl přitom pocházel z větrných elektráren, na druhém místě se...

Rozšíření ptáků se nemění jen s klimatem


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 5/2009, str. 6
Změny druhového rozšíření jsou často zobecňovány jako důsledek globálního oteplování, které způsobuje posun druhů na sever. Jistě mnohé z nich s proměnami klimatu souvisejí. Pokud se však podíváme na změny rozšíření ptáků...

Transformace krajiny po těžbě má být spravedlivá především pro její obyvatele


Mikuláš Černík, Yvonna Gaillyová, č. 2/2022, s. 29-32
Rozhovor s Mikulášem Černíkem o možných i nemožných proměnách krajin po těžbě uhlí v Ústeckém a Karlovarském kraji vedla Yvonna Gaillyová. Transformace uhelných regionů souvisí s definitivním ukončením těžby, což je nutné, abychom...

Greenwashing 2.0, nebo opravdová změna? O současných trendech k marketingu a udržitelnosti


Miroslav Kundrata, č. 2/2022, s. 46-47
Co je to greenwashing? Oxfordský slovník greenwashing definuje jako dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe. Greenwashingem označuje sdílení dezinformací o ekologické...

Strategie pro snižování fragmentace říční sítě v České republice


Pavel Marek, Zdeněk Vogl, Milan Hladík, č. 3/2022, s. 2-6
Vodní toky jako živé tepny naší krajiny zajišťují od pradávna mimo svých přirozených funkcí i mnoho dalších výhodných vnějších efektů pro potřeby člověka. Od začátku průmyslové revoluce však tlak na vodní toky ze strany člověka...

Všechno, co potřebuješ, je láska


David Veselý, č. 3/2022, s. 7-9
„All You Need is Love“, zpívají Beatles ve své známé písni. Ale já jsem si tento slogan nevypůjčil od dvojice Lennon/McCartney. Tuhletu parafrázi jsem totiž vzal z přednášky na migrační konferenci v Holandském Groningenu....

Říční sedimenty – ohrožení nebo fluviální nezbytnost?


Tomáš Galia, č. 3/2022, s. 12-14
Otázkami říční spojitosti, nebo chceme-li fluviálního kontinua, se hydrobiologové zabývají již několik desítek let. Nikdo asi nepochybuje o tom, že celá škála různých typů příčných staveb na vodních tocích vedla k omezení migrační...

Říční kontinuum


Miroslav Kubín, Roman Barták, č. 3/2022, s. 21-22
Miro, určitě máš teď jako odborník na řeky hlavní sezonu. Čím se právě teď zabýváš? Právě teď kontroluji, jestli funguje jeden rybochod na řece Úpě, kousek od Trutnova. Takže jsi v terénu? Ne, kontroluji to z domu. V Bohuslavicích...

Záhadná migrační pouť úhoře ze Sargasového moře do České republiky a zpět za reprodukcí


Tereza Barteková, č. 3/2022, s. 29-30
Dopis z Polska Během druhého monitoringu katadromní migrace (ze sladké vody do moře) dospělých úhořů říčních (Anguilla anguilla) zpět za reprodukcí do Sargasového moře, který byl na našem území v uplynulých letech realizován díky...

Stavby rybích přechodů v povodí Vltavy


Jiří Vait, Jan Šimůnek, č. 3/2022, s. 33-35
Území, kde zajišťuje správu vodních toků státní podnik Povodí Vltavy, je možné zjednodušeně definovat hlavním tokem Vltavy a všech jejích přítoků. Jedná se o území o celkové rozloze 28 708 km2 s téměř 22 000 km vodních toků, z...

K teplotám interiérů


Jan Hollan, č. 4/2022, s. 38-39
Koncem roku 2021 se začalo stále více mluvit o energetické krizi a „energetické chudobě“. Tedy o velkém vzrůstu ceny elektřiny a fosilního plynu (eufemisticky „zemního“, anglicky dokonce „natural“). O vzrůstu,...

Nationalparks Austria – Asociace národních parků Rakouska aneb Jak to dělají jinde?


Christian Übl, č. 1/2023, s. 2-5
Rozhovor s ředitelem národního parku Thayatal a prezidentem Asociace národních parků Rakouska Christianem Üblem vede Tomáš Rothröckl, ředitel NP Podyjí. Můžeš se nám krátce představit? Rád. Jsem doma v Podyjí, v oblasti...

Geologický vývoj na území Zlínského kraje – I


Pavel Šnajdara, č. 1/2023, s. 14-17
Pro letošní ročník Veroniky jsme pro vás připravili malý seriál o geologii Zlínského kraje. Texty vychází z publikace Geologické lokality Zlínského kraje, kterou editoval a z velké části napsal autor tohoto textu. V úvodním článku vás...

Jadernička moravská jako ekologická odrůda jabloně


Václav Tetera, č. 2/1991, str. 17
V blízké budoucnosti lze očekávat rozvoj ekologických a krajinářských úprav a rekonstrukce naší krajiny. Vyvolává je nutnost zlepšení životního prostředí a změněná politická a hospodářská situace v naší zemi. Je možné...

Vysokorychlostní tratě v ČR


Petr Blahník, č. 2/2023, s. 2-4
Česká republika se intenzivně připravuje začlenit mezi evropské země provozující vysokorychlostní železniční tratě (VRT). V Evropské unii (na základě Rozhodnutí Komise 2002/735/ES) jsou za VRT označovány zvláště vybudované...

Vegetační úpravy a ozelenění liniových staveb


Lenka Janošíková, č. 2/2023, s. 13-14
Obecně byly trasy propojující dva nebo více bodů vždy nedílnou součástí vývoje společnosti. Jak samotné, tak spolu s vegetačním doprovodem se zásadním způsobem podílejí na fragmentaci krajiny. V současné době dokonce i v některých...

Váté písky


Ivana Jongepierová, č. 2/2023, s. 17-19
Umíte si představit, že by se stavbou železnice mohl zachránit cenný ekosystém? Zní to neuvěřitelně, ale přesně to se stalo díky vybudování Severní Ferdinandovy dráhy, přezdívané „Ferdinandka“, která od poloviny 19. století...

Nádražka jako záhyb v časoprostoru


Matouš Hrdina, Alžběta Medková, Jiří Krejčík, č. 2/2023, s. 28-29
Mohlo by se zdát, že čas běží všude a všem pořád stejně. Fyzici ale tvrdí, že opak je pravdou. Může plynout různými směry, rychle nebo pomalu, a vždy záleží na tom, kde se jako pozorovatel dění nacházíme. Průměrný cestující na...

Fejeton železniční


Václav Štěpánek, č. 2/2023, s. 34-35
Otec se narodil na Vrútkách, na středním Slovensku, nedaleko Turčianského Svätého Martina, kde byl můj děda zaměstnán jako kovář v dílnách košicko-bohumínské železniční magistrály (ona vlastně tehdy ta magistrála vedla až do...

CHKO Soutok zajistí ochranu Mokřadů dolního Podyjí


Pavel Pešout, č. 3/2023, s. 7-11
Mokřady dolního Podyjí byly v roce 1993 zapsány na seznam mezinárodně významných mokřadů, které se zavázala Česká republika chránit jako jedna ze smluvních stran Ramsarské úmluvy. Prakticky všechny mezinárodně významné mokřady jsou u...

Labe – unikátní přírodní ekosystém bez respektu a pochopení


Petr Bauer, č. 3/2023, s. 12-16
Na téma unikátnosti řeky Labe byla napsána řada publikací a článků od vědeckých pracovníků a přírodovědců, mezi které patřili například Vojen Ložek, Karl Prinz, nebo patří Karel Kubát a Václav Cílek. V úvodu je potřebné také...

K hydromorfologickému působení bobra evropského


Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33
O situacích, kdy působení bobrů přichází nějakým lidem nevhod, se píše a mluví dost. Je čas víc upozorňovat na to, že jestli někdo bere vážně aktuální výzvy k zadržování vody v krajině a zlepšování morfologie vodních toků, tak...

Mívají vaše pěší putování krajinou charakter pouti? V jakém smyslu?


Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 15-17
Anketu na téma pěšího putování a pouti připravil a otázku pěti více či méně známým osobnostem/respondentům položil Pavel Klvač. Petr Čermáčekbásník Budu-li chápat poutí cestu, která vede na místo, mající pro mne zvláštní...

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)


Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21
I. „Za Herálcem na silnici jsou veliká Boží muka, pak rudá opona tajemství za portálem hvozdu, u Radňova mlčenlivé štěpnice.“ Konkrétní výseč krajiny s cestou, křížem, hvozdem, stromovím a tajemným obzorem… Básník a...

Někdy mě prostě obraz předejde (rozhovor s Petrem Veselým)


Petr Veselý, Petr Čermáček, č. 4/2023, s. 34-37
NOCI // Rozezvonit kovadlinu / v dílně pod sebou / přečíst Heaneyho a Cadelovu Kovárnu / Přepsat dveře dovnitř tmy / na rubu papíru zprávy z urologie // 3. 9. 2015Bydlíš v domě, ve kterém měl tvůj děda kovárnu. Skončila jen pár let po...

Otevírání Pandořiny skříňky?


Jaromír M. Kvasnica, č. 4/2023, s. 42-43
Kde najdeš lidi, najdeš problémy.Martina Skala, To je má země - Dinétah Počátek letošního máje nebyl ve znamení otvírání studánek, nýbrž ve znamení pootevření Pandořiny skříňky. Ve čtvrtek 4. května 2023 mi kamarád Roman P....

Něco pro poučení z historie výstavby Novomlýnských nádrží


Ivo Dostál, č. 1/2024, s. 7-9
Výstavby přehrad jsou vždy kontroverzní záležitostí už i proto, že jde o veliké zásahy do krajiny a o velké investice. Na příkladu stavby Novomlýnských nádrží si můžeme ukázat, jaké byly představy a jak to vypadá ve skutečnosti. V...

Možná jsou na světě zajímavější místa


Jiří Petrů, č. 1/2024, s. 10-11
Oslava je má nejoblíbenější řeka, která mě provází téměř celým mým dospělým životem. Pod Ketkovák, jak se tu říká zřícenině hradu Levnov, jezdím už od svých sedmnácti let. Tenkrát to byla parta dobrých kamarádů a kamarádek,...

Geologický vývoj na území Zlínského kraje II – Bílé Karpaty


Pavel Šnajdara, č. 1/2024, s. 28-30
Po roce se vracíme do Zlínského kraje s jeho geologií střední Evropy. V prvním příspěvku jsme se zaměřili, jak to všechno vzniklo. Nyní bychom se vydali na výlet do Bílých Karpat. Bílé Karpaty Bílé Karpaty tvoří samostatný...

Ubývá u nás ptáků?


Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6
„Za mého mládí zpívali ptáci mnohem víc!“ „Chocholouši bývali na našem sídlišti všude.“ „Kosi jsou na tom zle. Tady kolem všichni vymřeli.“ „Straky jsou přemnožené, tolik jich nikdy nebylo.“ S...

Entomologie pro pamětníky


Pavel Dedek, č. 2/2024, s. 7-8
„Svět se mění - cítím to ve vodě, cítím to v půdě, cítím to ve vzduchu. Mnohé, co kdysi bylo, je ztraceno.“ J. R. R. Tolkien V entomologii, stejně jako leckde jinde, funguje cosi, čemu se říká selektivní paměť. Dříve...

Přírodě blízké odvodnění dopravních ploch v sídlech


Jan Šálek, č. 6/2010, str. 26
Přírodě blízké odvodnění dopravních ploch v sídlech. Odvodnění v Bavorsku nepodléhající povolení. Ústav pro ekopolitiku, Praha 2006, 40 s., dostupné též na http://ekopolitika.cz/cs/ publikace/publikaceuep/ index.php Publikaci autorů E....

Ty české rybníky jsou stříbro slité… anebo smaragdy? – I


Ján Regenda, č. 2/2024, s. 8-11
Ty české rybníky jsou stříbro slité, … takto začíná známá impresionistická báseň prozaika Antonína Sovy z lyrické sbírky Z mého kraje (vyšla 1893), v níž vzdává autor hold kráse jihočeských rybníků. To „stříbro...

Ptáci Česka – současný stav, vývoj a perspektivy


Josef Chytil, č. 2/2024, s. 12-13
Ornitologie má oproti jiným biologickým disciplínám jednu nepopiratelnou výhodu - ptáci zajímali lidi zřejmě odjakživa. Důvodů by se našlo hodně, ale toto téma není náplní předkládaného článku. Faktem je, že díky nepřetržitému...

Netopýři – změna diverzity a početnosti populací v Evropě


Jan Zukal, Kateřina Zukalová, č. 2/2024, s. 14-15
Netopýři (odborně správně letouni, Chiroptera) jsou druhým nejpočetnějším řádem savců, který obývá prakticky celou zeměkouli. Díky tomu představují velmi diverzifikovanou skupinu s řadou morfologických, behaviorálních i fyziologických...

Diverzita ryb ve vodách ČR


Pavel Jurajda, č. 2/2024, s. 16-18
Když si nezasvěcený člověk přečte pár čísel některého z rybářských časopisů, tak má občas pocit, že naše vody jsou prázdné a že, co se do nich nevysadí, tak tam není, a co se vysadí, sežerou rybožraví predátoři. Ve skutečnosti...

Myslivost a zvěř versus ochrana přírody a krajiny (antagonismus, funkční vztah nebo alespoň sňatek z rozumu)


Pavel Kolibáč, č. 2/2024, s. 19-21
Pojmem ochrana přírody nijak nemyslím žádnou organizaci, ale skutečnou snahu udržet stav našeho společného životního prostředí v dobré kondici. Pro účely tohoto článku budeme označovat pojmem myslivost všechny podoby lovu a snahy o...

Nová chráněná území v Brně


Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33
V roce 2023 byla na území města Brna vyhlášena dvě nová, zvláště chráněná území. Jedno je z brusu nové, druhé území je staronové. Protože jsem se na jejich vyhlášení podílel, chtěl bych poodhalit několik zajímavostí a okolností...

Řekni, kde ty recyklované papíry jsou


Renata Placková, č. 2/2024, s. 36-37
Třídění papíru nám jde. Do sběren nebo modrých kontejnerů zamíří 70 % z celkové produkce (resp. spotřeby) papíru v Evropě. Zhruba pětinu papírových výrobků třídit nejde z povahy věci - jde o toaletní papír, pleny, tapety,...

Data v plánování péče o chráněná území


Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele
Má-li ochrana přírody efektivně dosahovat vytyčených cílů, potřebuje plán. V moderním pojetí územní ochrany tyto cíle představují příznivý stav druhů nebo biotopů, které tvoří předměty ochrany dotčeného chráněného území,...

Data o krajině a biodiverzitě v projektu DivLand


Dušan Romportl, č. 3/2024, s. 13-14, pro předplatitele
Hodnocení stavu a vývoje krajiny, resp. jejích složek se neobejde bez kvalitních dat, která v prostoru i čase zachycují dostatečně podrobně vlastnosti měnícího se prostředí. S rozvojem geografických informačních systémů a dálkového...

Metabarcoding: revoluce v ekologii prostředí?


Jan Fiedler, č. 3/2024, s. 21-22, pro předplatitele
Mikrobiální život bují téměř v každém prostředí od půdy na našich zahradách až po mikrobiální společenstva v arktickém ledu. V současné době se vědci nemusejí spoléhat pouze na mikroskop, když chtějí zmapovat diverzitu...

Monitoring návštěvnosti metodou automatických sčítačů


Ondřej Vítek, č. 3/2024, s. 23-24, pro předplatitele
Od roku 2009 sbírá Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) údaje o návštěvnosti vybraných lokalit ve své správě metodou automatických sčítačů. Jde o metodu v ČR využívanou i správami národních parků, kraji, městy,...

Ekologická síť v krajině


Antonín Buček, č. 6/2007, str. 1
Kulturní krajina nemůže být harmonická bez trvalého zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je v současné době chápána jako rozmanitost druhů živých organismů, jejich populací i jako rozmanitost celých společenstev planě...

Trnitá cesta do Kodaně


Jiří Jeřábek, č. 5/2009, str. 14
Tento rok již pátý týden strávili zástupci většiny států v Bonnu, kde se na půdě OSN připravuje nová globální klimatická dohoda, která by měla aktualizovat či nahradit Kjótský protokol. Intenzivní jednání budou vrcholit v prosinci v...

Ve svém srdci nacházím odlesky různých krajin


Radek Štěpánek, č. 3/2024, s. 26-27, pro předplatitele
Mám štěstí, že srdce má dvě komory a dvě síně, protože kdyby se uvnitř něj nacházel jen jediný prostor pro krajinu, kterou mám rád a považuju ji svým způsobem za své životní prostředí, začínalo by se vlastně hned loučením s...

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny


Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31
Odkaz Josefa Vavrouška, prvého a posledného československého federálneho ministra životného prostredia, iniciátora vzniku procesu Životné prostredia pre Európu, autora návrhu na reformu OSN, ale najmä celostného mysliteľa a vizionára,...

Řeka zázraků Vladimíra Kořena


Vladimír Kořen, č. 3/2024, s. 36-37
(Knihu přečetli a otázky pro autora společně cizelovali Bohdana Fabiánová a David Veselý. Vladimír Kořen nalezl na všechny naše úvahy odpověď a žádnou z otázek neškrtl.) B.F. Stal jste se spisovatelem. Vyznal jste se ze svého života,...

Kontroverzní přírodní rezervace Františkův rybník


Olga Lepšová-Skácelová, roz. Bauerová, č. 3/2024, s. 44-46, pro předplatitele
Co se o Františkově rybníce dozvíme z internetu? O historii Františkova rybníka se můžeme dočíst i na panelech naučné stezky stejného jména (Naučná stezka Františkův rybník | naucne-stezky.cz). O tom, že jde o přírodní rezervaci a...

Dřeviny - jejich růstové strategie a stavba


Milena Martinková, č. 1/2003, s. 6-10
Dřeviny jsou vytrvalé rostliny se zdřevnatělými stonky a kořeny. Jsou výborně adaptovány na suchozemské prostředí - půdní a atmosférické, s nímž vytvářejí pomocí vody kontinuum.Rozlišují se na holoxyly (lignidy), jejichž stonky...

Zachraňme společně biologickou rozmanitost


Liza Drius, č. 5/2010, str. 2-3
Na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 byl vyhlášen závazek zastavit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2010. Přestože byl učiněn pokrok na mezinárodní, národní a regionální úrovni, cíle pro rok 2010...

Čekejte povodně


Dana Zajoncová, č. 3/2010, str. 1
V létě prý můžeme čekat povodně, zaznělo na první redakční radě letos v únoru. Poslední úpravy čísla o přehradách a řekách se s nimi nakonec sešly s děsivou přesností. Co k nim přiléváme? Za ta desetiletí, co tu žijeme...

Ochrana přírody v době křovinné


Robert Stejskal, č. 4/2024, s. 6-9, pro předplatitele
Významným předmětem ochrany národního parku Podyjí jsou otevřená bezlesá stanoviště. Jedná se o starobylé údolní louky, bezpočet stepních lokalit, zbytky původně rozsáhlých obecních pastvin a další, menší či větší ostrůvky...

Plochy pod dráty – alternativa ÚSES?


Martin Trávníček, č. 4/2024, s. 13-15, pro předplatitele
Obnově a péči o bezlesí pod liniovým vedením vysokého napětí se spolek Pestré Polabí věnuje dlouhodobě. V současnosti aktivně udržuje tři lokality v krajině východního Polabí. Další cenná stanoviště jsou pod dozorem odboru...

Invaze, kam se jen podíváš


Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 16-17, pro předplatitele
Jestli nás v ochraně něco pálí obzvláště, jsou to invazní druhy. Rok od roku jsou jejich dopady stále větší. Mění se celkové myšlení jak v ochraně chráněných území samotných, tak i ve volné krajině. Dokonce se někteří ochránci...

Ekodukty: Přispívají k řešení fragmentace krajiny, nebo jde jen o zbytečně předražené stavby?


Veronika Šimáčková, č. 4/2024, s. 23-26, pro předplatitele
Realizace liniových staveb, zejména dálnic či vysokorychlostních železnic a čím dál hustější rozpínání lidských sídel, vedou k rozčleňování krajiny do menších nepropojených celků, tedy fragmentů, což může potrápit nejednoho...

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny


Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele
Keď som začal písať tento článok, uvedomil som si, že cintorínmi sa zaoberám už viac ako 60 rokov. Aj keď zo začiatku tak trochu nedobrovoľne. Mnohí príslušníci našej dosť široko rozvetvenej rodiny sú pochovaní na cintoríne v...

Zpráva o stavu v Česku


Karel Chobot, č. 5/2010, str. 4-5
Z pojmu biodiverzita se stala poměrně běžná součást především politického slovníku - a to i před letošním, jí věnovaným rokem, který její výskyt ještě zmnohonásobil. Nemusí znít nejliběji, ale často jde o velmi užitečné a...

Pietní biocentrum


Blanka Solár, č. 1/2025, str. 9, pro předplatitele
Hřbitovy jsou nedílnou součástí naší historie, kulturního dědictví a architektonického bohatství. Tyto prostory, často vnímané jako místa klidu a úcty, jsou zároveň i významnými urbanistickými prvky, které formují krajinný ráz a...

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu


Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32
Před časem jsem ve Veronice (č. 3/2020, 1/2021) psal o Svárovské aleji poblíž Velkých Opatovic, která byla v hlasování vybrána jako Alej roku 2020 (šlo o jubilejní desátý ročník ankety). Ohrožená alej, která měla z větší části...

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima


č. 1/2025, str. 36
Rádi bychom se ještě vrátili k poslednímu loňskému čtvrtému číslu prostřednictvím tří reakcí na článek Tomáše Grima Tragikomedie ochrany přírody. Reakcí se sešlo nakonec více. Z došlých jsme vybrali ty věcné a zdravě...

MŽP pro pestrou přírodu


Dagmar Zíková, č. 5/2010, str. 4-5
Ministerstvo životního prostředí připravilo při příležitosti Mezinárodního roku biodiverzity několik akcí. Především se jedná o informační kampaň, v rámci které se lidé dozví, co je biologická rozmanitost, proč je pro člověka...

Návraty vody v pramenných oblastech


Ivana Bufková, č. 2/2025, str. 17, pro předplatitele
Problémy s vodou v krajině jsou dnes velkým tématem. Přicházíme na to, že česká krajina je spíš než na zadržování vody nastavena na její rychlý odtok. A nástup klimatické změny tento nesoulad ještě prohloubil. Roste četnost...

Ekokritika a literatura jako vyjednávání o přírodě


Michal Hořejší, Veronika Faktorová, č. 3/2025, str. 2, pro předplatitele
Ekokritické čtení je způsobem, jak se prostřednictvím rozsáhlé sítě literárních děl dozvědět, v čem tkví náš vztah k tomu, co nazýváme přírodou. Ekokritika je analýzou i terapií, která nás zároveň upozorňuje na to, že čtení...

Každý včelař je svědkem tvůrčího potenciálu včel


Jan Karpíšek, Petr Čermáček, Radek Štěpánek, č. 3/2025, str. 14, pro předplatitele
Rozhovor s Janem Karpíškem vedli Petr Čermáček a Radek Štěpánek. Ve vaší tvorbě je výrazným prvkem interakce - dialog s okolím, se včelami, s paradigmaty. Snaha o navázání vztahu i vymezení se. Vnucuje se mi otázka: Co pro vás...

Poezie v časech klimatické katastrofy


Jakub Vaněk, č. 3/2025, str. 17, pro předplatitele
V tomto krátkém textu se pokusím nastínit možný pohled na specifika „klimatického obratu“ v oblasti současné české poezie. Nejprve představím základní kontury diskuse, z níž do velké míry vychází současné užívání pojmů...

Umění v antropocénu (Environmentální kontexty současného umění)


Ondřej Navrátil, č. 3/2025, str. 26, pro předplatitele
Setkáváte-li se se současným uměním jen občas, může se jevit jako záhadný nepřehledný terén. Nicméně i ono sleduje určité trendy, které nezřídka reagují na širší dění. Pochopitelně, ani umění nemůže uniknout svým...

Česká Kanada, drsný kraj lesů, rybníků a žulových obrů


Martin Slunečko, č. 3/2025, str. 31, pro předplatitele
Není to vlak, spíše vláček, nejrozkošnější, jaký zbyl… Trať vede krajinou mezi rybníky s rákosem ostrým jako touba, okolo vesnic s chalupami zazděnými do sebe a s takovými stodolami, že by se do nich vešlo na sta bohatých životů....

Genetickými modifikacemi za svět zelenější?


Renata Placková, č. 3/2025, str. 37
V počátcích vývoje a pěstování geneticky modifikovaných plodin se hodně mluvilo o tom, jak ulehčí světu od nejrůznějších pesticidů. Protože se budou pěstovat takové plodiny, které jsou - díky zpřeházeným nebo odjinud přeneseným...

Jak se vyhlašovala chráněná krajinná oblast Soutok


Pavel Pešout, č. 4/2025, str. 2
Po dvou letech projednávání byla nařízením vlády z 15. ledna 2025 s účinností od 1. července 2025 vyhlášena chráněná krajinná oblast Soutok, a to jako 27. chráněná krajinná oblast v České republice. Lužní krajina v oblasti soutoku...

Kam jsme se dostali na Soutoku


Mojmír Vlašín, č. 4/2025, str. 11
Díky bohatství rodu Liechtensteinů se na soutoku řek Dyje a Moravy zachovala území s pralesovitým charakterem. V území, které bylo po celá staletí na jaře zaplavované povodněmi, se hospodařilo jen extenzivně. Po druhé světové válce byly...

Opatření ke zlepšení vodního režimu v plánu péče CHKO Soutok


Tomáš Havlíček, č. 4/2025, str. 14
Vodní režim je pro další uchování a zlepšení hodnot Soutoku natolik zásadní, že přípravě plánu péče předcházela obsáhlá studie, která mj. shromáždila všechny dostupné podklady a poznatky získané při jednáních s partnery...

Systém regulace komářích kalamit na Břeclavsku


Jan Brus, č. 4/2025, str. 16
Nově vyhlášená chráněná krajinná oblast Soutok leží na soutoku Moravy, Dyje a Kyjovky. Patří k největším komplexům lužních lesů a mokřadů ve střední Evropě a představuje jedinečné útočiště pro řadu ohrožených druhů rostlin i...

Step uprostřed luhu aneb Podmanivý svět hrúdů


Libor Ambrozek, č. 4/2025, str. 18
Cesta na jih. Klidná hladina meandrujících vodních toků. Chladivý stín tmavého lužního lesa. Svěží zeleň dříve zaplavovaných luk. A pojednou - vlající péra kavylů! Není to snad nějaký přelud? Kde se vzal uprostřed „Moravské...

Úspory od A do G


Renata Placková, č. 4/2025, str. 40
Poznáte energetický štítek, víte, jakou nese informaci? Pak patříte mezi 93 % Evropanů, kteří je znají. A téměř 80 % se jimi řídí při výběru elektrospotřebičů. Což je slušný kus práce od roku 1979, kdy označování a třídění...

Tořiče u Ždánic


Jaroslav Podhorný, č. 5/2010, str. 9
ZO ČSOP Hořepník v Prostějově využívá program ochrany biodiverzity vypisovaný každoročně Českým svazem ochránců přírody a finančně podpořený ministerstvem životního prostředí již několik let. Kromě menších monitorovacích...

Zelený dům v Brně


Miroslav Kundrata, č. 2/1989, str. 32
V dubnu 1989 byla zprovozněna část domu MěV ČSOP v Brně na Panské ulici č. 9. Zatím funguje sekretariát denně od 9 do 17 hodin, ve středu od 12 do 20 hodin (telefon 22704). Aby mohla budova sloužit všem potřebám členské základny, je nutno...

Naše pralesy do našich škol


Vítek Urban, č. 5/2010, str. 24-25
O tropických deštných pralesích slýcháme nebo čteme velmi často, neboť zprávy o jejich pokračujícím ničení se bohužel staly zpravodajským evergreenem. Naše děti se o nich podrobně učí ve školách a obvykle právě na jejich příkladu...

Krajina pre ľudí


Juraj Lukáč, č. 5/2010, str. 28
Kvasnica, J. M.: Krajina s vlky. Kniha I a II. Élysion, České Budějovice 2009. 247 a 229 s. Vlk je mimoriadne magické zviera, ktoré fascinuje ľudí už tisícročia. Vlkov a ľudí niečo k sebe priťahuje tak silne, že vlk sa stal naším prvým...

Významný přínos k ekologizaci ochrany vinic (Dravý roztoč Typhlodromus pyri)


Milan Hluchý, č. 3/1989, str. 22-23
Jedním z typických rysů charakterizujících krajinu na jihu Moravy je sousedství vinic a unikátních xerotermních biotopů. Tento téměř idylický rys jihomoravské přírody však začne ztrácet na svém kouzlu, když si uvědomíme, co vlastně...

Proměny krajiny


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2008, str. 1
Které nejvýznamnější změny přetvořily naši krajinu v postglaciálu? První byl zřejmě ústup studeného bezlesí kolem čela severského ledovce, kdy z naší krajiny zmizela severská fauna. Její zbytky dnes představují arktoalpinní druhy...

Kůrovec na Šumavě aneb nebezpečná ztráta komunikace


Antonín Buček, č. 1/1997, str. 1
Tak jako byl rok 1995 ve znamení Evropského roku ochrany přírody, byl rok 1996 v české ochraně přírody ve znamení kůrovce. Nové vedení Správy národního parku Šumava zahájilo s pomocí lesnické techniky rozsáhlou akci směřující k...

Návrat krkavců


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 4/1993, str. 33-34
Přestože u nás není mnoho lidí, kteří kdy viděli a zejména poznali v přírodě krkavce, patří tento pták k nejznámějším. Vzhledem je to velká černá vrána s mohutným zobákem, v letu s klínovitým ocasem. Na jeho výskyt v přírodě...

Velká výzva – nenechat ležet příležitosti ladem


Martin Mikeska, č. 5/2009, str. 15
Hnutí DUHA prosazuje nový zákon, který závazně stanoví, že Česká republika bude snižovat exhalace skleníkových plynů o 2 % ročně - krok po kroku, rok po roku. Rozhýbe tak investice do moderních zelených řešení, jako je zateplování...

Energeticky soběstačná obec Kněžice


Hana Machů, č. 5/2009, str. 19
Příjemné teplo v domácnostech celé obce, stabilní ceny paliva, čisté ovzduší bez dýmu a zápachu ze spalování uhlí, nezávislost na dovozu plynu, práce pro místní občany, úspora financí a navíc podpora místních podnikatelů - že to...

Žofínský prales a hrabě J. F. Buquoy


Veronika Tvardková, č. 4/2010, str. 21
V dnešní době uznáváme estetické hodnoty přírody a většina z nás pokládá za samozřejmé, že je třeba ji chránit. K tomuto názoru však evropská civilizace dospěla až v novověku. Stalo se tak výsledkem dlouhého kulturního vývoje, při...

Oskeruše v Českém středohoří


Rudolf Dundr, č. 4/2010, str. 28
Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica L.) je vzácný strom. Je po staletí pěstován v teplejších oblastech jako kulturní dřevina, která poskytuje drobné ovoce - malvičky, ale i tvrdé kvalitní dřevo. V současné době ještě roste na jihovýchodě...

Ibis posvátný u Ponětovic


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 4/2010, str. 29
Především mezi zájemci o ptactvo, ale i v širší veřejnosti kolem Brna vzbudily zájem zprávy o výskytu ibisa posvátného v Ponětovicích, komentované i v denním tisku. U Ponětovického rybníka se jeden ibis zdržuje nejméně od 11. června, a...

Jak se chodí na užovky


Mojmír Vlašín, č. 4/2010, str. 30
Práce herpetologa v terénu je nelehká a člověk musí být připraven v zájmu vědy na leccos. Na rozdíl od ornitologie a dalších zoologických věd s metodami standardizovaného průzkumu není pro sledování hadů publikovaná žádná...

Kudy na sinice?


Jindřich Duras, č. 3/2010, str. 2-3
Otázka, jak se vypořádat se sinicemi, vzrušuje jak přemýšlivé podnikatele, tak řadu volených funkcionářů. Bohužel je třeba říci, že spolehlivé, nebo dokonce laciné či hned a trvale působící prostředky omezující rozvoj sinic k...

Jak jsme (částečně) vyhráli nad přehradami


Jan Beránek, č. 3/2010, str. 10-11
Začalo to docela nevinně na jaře 2006. Naše obec chystala územní plán a najednou nám do něj krajský úřad vnutil přehradu na říčce Libochovce u Tišnova. Kvůli ní měla být vyhlášena stavební uzávěra. Šlo o projekt, o kterém se...

Potřebujeme generel přehrad?


Michal Krejčí, č. 3/2010, str. 13
K prokázání potřeby ochrany přehradních lokalit je zneužívána problematika změny klimatu, a s tím souvisejících delších období sucha či častějších povodní. Dlouhodobý nedostatek vody nebo její krátkodobý přebytek lze dle...

První odstraněná přehrada v Německu


Helena Králová (Podroužková), č. 3/2010, str. 18
Přehrada Krebsbach v okresu Greiz ve východní části Durynska byla postavena v letech 1962-64 za účelem zajištění dodávky užitkové vody pro zpracování uranové rudy. Jde o 18,5 m vysokou a 168 m dlouhou sypanou hráz s jílovitým těsněním, s...

Fontánka připravená osvěžit každého


Jiří Roupec, č. 3/2010, str. 27
Vodní zdroj byl odjakživa jedním ze základních vybavení lidských sídel a nezřídka se lidé usazovali právě v místech, kde pramen vody byl nebo se tam alespoň předpokládal. V takových případech osídlenci kopali studny. S rostoucím počtem...

Přírodní krásy Slovenska – stromy


Pavel Kyzlík, č. 3/2010, str. 29
Hanzel, P., Ondrejka, K.: Stromy. Dajama, Bratislava 2008, 128 s. Na Slovensku byla před časem vydána kniha Stromy. Ve stejné edici Prírodné krásy Slovenska vyšly Najkrajšie vrchy, Najvyššie vrchy, Kamene, Národné parky, Chránené krajinné...

Selské cesty


Václav Štěpánek, č. 2/1993, str. 34
Jedním z drastických zásahů do historické struktury naší krajiny, úzce souvisejícím s kolektivizací zemědělství, bylo zrušení staletími budované sítě cest, spojujících jednak obce, jednak jednotlivé hony či tratě. Rozoráním mezí...

Možnosti rekultivácie kameňolomov


Jana Ružičková, č. 1/2006, s. 5-7
Rozširovanie kameňolomov, problematika ťažby štrku a piesku na Slovensku je z hľadiska ochrany prírody a krajiny zložitá a rozporuplná téma. Laik možno zbadá, ako miznú kopce z krajiny, odborník často musí zaujať stanovisko. Nové zámery a...

Problémy CHKO Beskydy


Dana Bartošová, č. 2/2011, str. 14
Chráněná krajinná oblast Beskydy byla založena v roce 1973 s posláním ochrany hodnot krajiny, jejího vzhledu a typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. Chránit území, kde se nachází 72 obcí,...

U nás vespolek


Lucie Černická, č. 2/2011, str. 24-25
Krajinou srdce bývá asi nejčastěji krajina, kterou jsme navštívili jako děti. Kde jsme začínali objevovat svět. Takovým místem je pro mě kus kraje na Třeboňsku. Od rozvodí na Starou a Novou řeku, přes Novořecké močály po vesnice Lutová...

Nenaplnené ciele


Erik Baláž, č. 1/2011, str. 4-5
Pri pohľade na mapu Slovenskej republiky musí byť každý zahraničný milovník prírody nadšený. Na takom malom území máme až deväť národných parkov! Ich návšteva už nemusí byť zďaleka taká príjemná. Rozdiel medzi národným parkom...

Národní parky v Maďarsku


Jana Táborská, č. 1/2011, str. 7
Na území Maďarska se nachází deset národních parků. Nejstarší NP Hortobágy, založený v roce 1973, chrání rozlehlé prostory maďarské pusty. NP Aggtelek je krasový národní park s jedním z největších jeskynních systémů v Evropě. Mezi...

Neuvěřitelná budoucnost


Jan Labohý, č. 4/2012, str. 32
Konference OSN o životním prostředí Rio+20, která se konala koncem června v brazilském Rio de Janeiru, nepřinesla nic jiného než další velké zklamání z mezinárodních vyjednávání. Ještě horší výsledek přináší návrh tzv. druhé...

Pila jako nástroj ochrany přírody


Tomáš Salov, č. 1/2011, str. 16
České Švýcarsko je synonymem pro divokou a romantickou krajinu, která ohromí návštěvníka svou jedinečnou členitostí, strhujícími skalními vyhlídkami i množstvím tajemných zákoutí v hlubokých roklích. Více stranou zájmu veřejnosti...

Jak se chová les ponechaný samovolnému vývoji


Pavla Čížková, č. 1/2011, str. 17
Správa NP a CHKO Šumava v roce 2008 zahájila projekt Biomonitoring. Jeho cílem je sledovat lesní ekosystémy na území ponechaném samovolnému vývoji. Postupně vznikne 1 111 trvalých monitoračních ploch, na kterých budou zaměřeny a podrobně...

Jak jsem potkával křečka


Antonín Kintl, č. 1/2011, str. 26-27
Když vyjdu ze svého bydliště do polí, začínám vnímat změny v naší krajině. Kam oko dohlédne samá monokultura, žádná mez a žádná strouha. Nic, kde by se mohl objevit malý kvítek, kde bych mohl spatřit odpočívajícího motýla....

Český čtenář a rouhačství slavného časopisu


Hana Librová, č. 2/1992, str. 39
Do středisek našich ekologických hnutí začaly docházet zahraniční ekologické časopisy. Český ochránce přírody či ekologický aktivista má možnost, ovšem za předpokladu, že čte v cizím jazyce, porovnat své vědomosti a názory s...

Zpráva o ekofeminismu


Hana Librová, č. 3/1992, str. 18-19
V posledních letech k nám přijíždějí západoevropské feministky v roli misionářek. Jsou znepokojeny tím, že české ženy a dívky jsou vůči jejich učení, organizaci a aktivitám nepochopitelně imunní. Musím se přiznat, že sdílím...

Na Porážky po desáté ...


Vlastimil Kostkan, č. 4/1989, str. 26-27
Státní přírodní rezervace Porážky u Horního Němčí je mezi ochranářskou veřejností známá. Neuvážená rekultivace, sesuv půdy a následné zničení 99 % populace všivce statného (Pedicularis exaltata) znamenalo skoro vyhynutí tohoto...

Úvahy delegáta


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/1990, str. 31
Druhý sjezd ČSOP se konal v kulturním domě v Praze-Ďáblicích ve dnech 19.-20. listopadu 1989. Soudě nejen podle rozsahu všech základních materiálů, které dostalo předem všech 195 delegátů sjezdu, členové odstupujícího ÚV i další...

Autointerview Veroniky na úvod nového ročníku


Miroslav Kundrata, č. 1/1990, str. 1-4
V: Co přinese nová politická situace ekologickému hnutí? V: Především informovanost a prostor rostoucímu zájmu o ekologické problémy, které už značná část populace začíná chápat jako existenční. Dnes pracuje minimálně dvacet...

Hansenova kostka


Jan Labohý, č. 5/2012, str. 32
Poprvé se sešel tzv. Zelený klimatický fond, který by měl shromažďovat příspěvky ekonomicky vyspělých zemí určené na projekty, které rozvojovým zemím pomůžou v boji proti změnám klimatu. Ačkoliv je fond prozatím prázdný, je nutné...

Dvě variace na téma Pálava se zamyšlením nad ekologickou odpovědností


Milena Rychnovská, č. 2/1990, str. 14-16
Časy se mění a my se měníme s nimi. Neplatí to však zřejmě o ekologickém povědomí technicky zaměřených odborníků, kteří svými projekty zasahují do tvářnosti a fungování jihomoravské krajiny: je stále stejně nízké....

Kanál DOL - projekt, který zaspal dobu


Miroslav Kundrata, č. 1/1993, str. 1-3
„Máme-li dostatečnou vůli něčeho dosáhnout, pak toho dosáhneme.“ Toto heslo platilo a platí pro každou zájmovou skupinu v dějinách lidstva. Dvojnásob se jím řídí akciová společnost EKOTRANS MORAVIA, pozdně předlistopadové...

Kdo to zaplatí?


Miroslav Kundrata, č. 4/1994, str. 1-2
Novomlýnské nádrže zaplavily na 3 000 hektarů půdy - vysoce produktivní lužní les, louky, pole, mokřady, archeologická naleziště a vesnici Mušov. Zničily hodnoty, které se těžko dají vyčíslit. Byly prosazeny silou proti vůli místních...

Nepůvodní druhy flóry a fauny v Podyjí


Martin Škorpík, č. 2/2013, s. 11
Jak pokračuje civilizační pokrok, globalizace a celosvětově sílí doprava lidí i zboží, rychle přibývá druhů zavlečených mimo místa svého původního výskytu. Již dlouho je známo, že pro přírodu může znamenat zavlečení nepůvodního...

Získat, půjčit, darovat


Veronika Fišerová, č. 1/2012, str. 29
Nábytek, knihy, oblečení, spotřebiče, dekorace, hračky. Většinou nám něco z toho doma přebývá a pro něco jiného se chystáme vyrazit do obchodu. Jednosměrná cesta zboží je nám prezentována jako správná, protože oživuje ekonomiku a...

Co je skutečná přírodní kosmetika? Prospěšné a zátěžové složky přípravků


Zuzana Julinková, č. 2/2011, str. 30
Péče o kůži je přirozenou součástí péče o tělo. Na spotřebitelském trhu je dnes množství kosmetických přípravků, zejména v posledních letech totiž jde o celosvětově velmi dobrý prodejní artikl. Povědomí o tom kterém výrobku...

16 doporučení pro živou zahradu


Petr Stýblo, č. 5/2010, str. 29
1. Používejte metody organického zahradnictví - vyvarujte se jakýchkoliv chemických přípravků, používejte organická hnojiva - kompost, hnůj, biologické způsoby ochrany rostlin. Pamatujte, že i plevel má na vaší zahradě své místo, proto...

Bod obratu


Pavel Floss, č. 2/1990, str. 22
V roce 1982 vyšla kniha atomového fytzika a filozofického publicisty Fritjofa Capry The Turning Point, která se stala bestsellerem první poloviny osmdesátých let. Byla přeložena do mnoha jazyků - údajně se připravuje i české vydání....

K tiskové zprávě ze Šumavy


Petr Čermáček, č. 4/2012, str. 15
Nové zásahy u Ptačího potoka na Šumavě mohou oddálit návrat přirozeného horského lesa o několik století Tisková zpráva SVR NPŠ z 27. 7. 2012 Stínová vědecká rada národního parku Šumava zareagovala na úmysl Správy NP Šumava znovu...

Básně


Slavomír Kudláček, č. 2/2013, s. 40 aj.
Předjaří I  Vstoupit do světelné země,za řadou holých stromů,v srdci můru,v poli důlek, v důlku jitrocel. V ruce křivou hůl,k zahnání sněhových bouří,do času nad krajinou. Předjaří II K vodě sbíhají chlapcis hořícími...

Biovíno z Kutné Hory


Zdeněk Lipský, č. 4/2012, str. 20
Kutnohorsko a Čáslavsko patří k málo známým, ale přesto tradičním oblastem pěstování vína v Čechách. Většina ze současných 60 ha vinohradů byla obnovena teprve nedávno.

Chuť babího léta


Václav Štěpánek, č. 4/2012, str. 21
Mám rád ten čas, kdy se lomí srpen a září. Vysoké jasné průzračné modré nebe otevírá pohledy do dálky, které byly v parném létě tak mlhavé a nezřetelné. Otevírá podzim. A ještě raději se v ten čas procházím v krajině vinorodé....

„Bezplenkovka“ – jiný pohled na děti i na svět


Hana Zuchnická, č. 4/2012, str. 26
Hned na začátku musím říct, že mateřství změnilo můj pohled na ledacos, ale rozhodně mě nutí přemýšlet, jakým směrem se naše společnost ubírá. A ne vždy jsem přesvědčená, že správným. V životě ráda zkouším nové věci a u...

Prostupnost krajiny


Jiří Mrtka, Marie Borkovcová, č. 4/2012, str. 27
Krajinná prostupnost usnadňuje pohyb zvířat a dalších ekologických toků krajinou. Můžeme pozorovat její různé stupně odvislé od působení člověka na krajinu. Obvykle zde platí nepřímá úměra. Krajinná prostupnost je ovlivněna zejména...

Vánoční dárek pro obojživelníky – nová nádrž


Mojmír Vlašín, č. 6/2009, str. 30
Obojživelníci jsou nezbytnou součástí přírodní zahrady. Nejenže svou přítomností indikují dobrý stav přírodního prostředí, ale jsou i dobrými přáteli zahradníka. Na oplátku za konzumaci kvant hmyzu jim můžeme nabídnout nádrže,...

Jak se sázejí stromy


Miroslava Drobílková, č. 2/2008, str. 28
V první chvíli bude dobré se zastavit a rozhlédnout se. Promyšlený výběr místa pro výsadbu aleje či stromořadí je totiž zajisté krokem číslo jedna. Je třeba uvážit, že nové stromořadí se sice stane důležitým ekologickým prvkem...

Jak vylepšit okna a dveře? II. část


Ludvík Trnka, č. 5/2007, str. 21
Na úvod krátká poznámka. Okna dvojitá jsou známá jako špaletová či skříňová nebo kastlová. Důvodů pro opravu oken je několik: Kastlové okno je pěkné, škoda vyhodit. Na českém trhu nejsou nijak zvlášť kvalitní nová okna,...

Eko(v)ložky


Hana Chalupská, Jana Jerglová, č. 6/2006, str. 27
Začátkem tohoto roku napsal Martin Mach do Ekolistu článek Vložky pro ekoložky. Sympatické je, že se tohoto tématu ujal muž. Jedná se o spotřebitelské téma velmi blízké nakupování a výběru dětských plenek, tedy zboží, které je pro...

K třídění odpadů je třeba motivovat


Ivo Kropáček, č. 5/2006, str. 30
Kontejnery na tříděný odpad se staly běžnou součástí našich měst a obcí. Odpady třídí většina domácností. Přesto není systém sběru odpadků dostatečný a musí se změnit, otázka je: jak? Neskládkovat kompostovatelný odpad V ČR...

Najít si svou komunitu. Naděje drobného hospodaření u nás


Miloslava Kettnerová, č. 5/2012, str. 10-11
Zemědělství podporované místní komunitou je snad jednou z cest vedoucích ze zemědělsko-potravinářsko-obchodnické mašinerie. V tzv. komunitou podporovaném zemědělství si totiž nekupujete hrušky nebo jablka, ale podporujete zemědělské hospodaření se všemi jeho přínosy pro společnost a krajinu. V ČR je komunitou podporované zemědělství zatím téměř neznámé, letos se ale situace začala nadějně měnit.

Rodák volbou. Antonínu Bučkovi k 70. narozeninám


Miroslav Kundrata, č. 5/2012, str. 13
Neznám Antonína Bučka tak dlouho jako jeho kolegové ze studentských časů. Jen od počátku osmdesátých let, kdy jsem pracoval na brněnském územním plánu a pan Buček za zdmi kláštera na Mendlově náměstí v Brně, kde tehdy sídlila...

Co říkají značky


Jitka Doubnerová, č. 5/2012, str. 26
Odpovědný spotřebitel, jemuž ke spokojenosti nestačí nejnižší cena, hledá na výrobku řadu označení. Jistě se soustředí především na složení a snaží se, aby se vyhnul nebezpečným a zbytečně přidávaným látkám. Může si povšimnout i místa původu a uvažovat, z jaké vzdálenosti k němu věc přicestovala a jakou dopravní zátěž s sebou tedy nese.

Co přilétá s husami


Vlasta Škorpíková, č. 5/2012, str. 28-29
Vstup do Evropské unie nám přinesl kromě nových práv i nové povinnosti. Jednou z nich bylo vyhlášení lokalit významných z hlediska ochrany přírody, které spoluvytvářejí celoevropskou soustavu přírodně cenných území Natura 2000. Dělí...

Stříbrné léto i Tanec trav


Ondřej Feit, č. 5/2012, str. 30
Baroš, A., Martinek, J.: Trvalkové výsadby s vyšším stupněm autoregulace a extenzivní údržbou. Plánování, zakládání, údržba, doporučené směsi. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice 2011, 84...

Tajemství Ledových slují


Lenka Reiterová, č. 2/2013, s. 51
Stáří a vlastnosti jednotlivých podzemních prostor unikátních podyjských Ledových slují pomáhá odhalit nová metoda pozemního laserového skenování. Odborníci s ním začali v roce 2012 a letos budou pokračovat a provedou i několik...

Komu se zaběhl ÚSES?


Antonín Buček, č. 6/2008, s. 14
Vyjádření Františka Pelce k územním systémům ekologické stability krajiny stojí za pozornost (Veronica 2/2008, s. 10). Náměstek ministra životního prostředí konstatuje, že ÚSES "se do života až tak nezaběhl", že "profesionální...

Nová muška z Podyjí


Robert Stejskal, č. 2/2013, s. 51
Entomologové z Masarykovy univerzity, z České zemědělské univerzity a Národního muzea v Praze při výzkumu prováděném na počátku tisíciletí získali mj. vzorek hmyzu, který nyní identifikovali jako nový druh mouchy koutule, která žije...

Tis červený v Lužických horách


Alexandr Hrozek, Jan Hlaváček, č. 6/2012, str. 9
Jak dlouho se věnujete péči o tis? Tisu se věnujeme od svého vzniku, práce s tímto druhem byla jedním z důvodů založení naší základní organizace. Na jaře 1999 jsme poprvé vyzvedávali semenáčky, abychom získali sazenice pro výsadbu...

Jilm drsný v Novohradských horách


Jitka Šáchová, č. 6/2012, str. 12
Dlouhodobě se zabýváte výsadbou jilmu drsného v Novohradských horách. Proč jste si vybrali právě tento druh? Jilm drsný (stejně jako jilm habrolistý a jilm vaz) byl v minulém století v několika vlnách postižen tracheomykózním...

Rok 1909 a ochrana domoviny


Dana Zajoncová, č. 1/2009, str. 16
Rok "osmičkových" výročí nadobro odezněl. Významná jubilea lze však s trochou úsilí nalézt v každém roce. Zkusme se proto v roce 2009 zaměřit na data, která symbolizují jednotlivé úseky dějin české ochrany přírody. Snad si na...

Křídla na vinici


Václav Prášek, č. 1/2013, s. 6-7
Nosnou myšlenkou ekologického vinohradnictví je „zapojení více přírody“ do českých, tedy především moravských vinic. Pro podporu těchto změn a zdůvodnění jejich bezesporu většinou příznivých dopadů byl v roce 2008 zahájen projekt Studie biodiverzity různě obhospodařovaných vinic.

Vinařství v rychle se měnícím klimatu


Jan Hollan, č. 1/2013, s. 17
Jak to bylo dříve I když homo sapiens sapiens, člověk dvakrát moudrý, obydlil pohostinné oblasti kromě Ameriky už před desítkami tisíc let, civilizace se vyvinula až během ustáleného klimatu v době poledové. Tehdy se vyhranily podnebné...

Vztah vinařství a ochrany přírody v CHKO Pálava


Jiří Matuška, č. 1/2013, s. 19
Pálava je spojena s dlouholetou ochranou přírody i vztahem k vínu a vinohradnictví.

O ledňáčkovi


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 2/2013, s. 16-17
Ledňáček říční (Alcedo atthis), jehož kresba od Jana Dungla zdobí obálku tohoto čísla, není u nás právě běžným ptákem, ale zná ho patrně každý. A to ne proto, že jeho jméno je v novější době často použito jako obecný název...

Krajina pod vodou


Olga Lepšová-Skácelová, roz. Bauerová, č. 2/2015, s. 1
Veronica, kterou jste právě otevřeli, Vás bude provázet krajinami pod vodou zmizelými nebo zaplavením ovlivněnými. Směrem západním to bude „srdce Vltavy“ Lipno, na pomezí Moravy a Čech Chudobín zaplavený Vírskou přehradou. Vše z...

Lesní hospodářské plánování v NP Podyjí aneb Může to jít i jinak


Jaroslav Ponikelský, č. 2/2013, s. 26-28
Pro státní lesy a lesy ostatních vlastníků s výměrou větší než 50 ha je v ČR zákonem stanovena povinnost mít tyto lesy zařazeny v lesním hospodářském plánu (LHP). LHP slouží vlastníkům (správcům) lesa jako plánovací nástroj k...

Větrníky a ochrana přírody


Antonín Buček, č. 4/2015, s. 19
Italská firma Enel se postarala o změnu krajinného rázu a významné ovlivnění přírody v okolí vesnice Svatá Helena (Sfânta Elena) v Banátských horách. Na krasové planině bylo v roce 2012 dokončeno 21 větrných elektráren,...

Těžko porazitelný soupeř: trnovník akát


Milan Pořízka, č. 2/2013, s. 29
Jedním ze základních úkolů Správy NP Podyjí je tzv. obnovní management, jehož prvotním cílem je rekonstrukce člověkem přeměněných lesních porostů na porosty s původními dřevinami. Jako nejnáročnější se v tomto směru jeví přeměny...

Život v Dyji změnily přehrady. Pomůžou řece malé elektrárny?


Martina Kosová, č. 2/2013, s. 34-35
Národní park Podyjí a Nationalpark Thayatal byly vyhlášeny k ochraně výjimečně zachovalého hluboce zaříznutého říčního údolí s četnými meandry a s množstvím geomorfologických útvarů ve skalních horninách. Mezi Vranovem nad Dyjí a...

Svědectví Charlese Sealsfielda


Jiří Poláček, č. 2/2013, s. 38
Na pravém břehu Dyje západně od Popic u Znojma je vyhlídka na skalnatém ostrohu zvaná Sealsfieldův kámen. Byla pojmenována po muži, který se v Popicích narodil 3. března 1793 jako Karl Postl, jenž je však mnohem známější jako Charles...

Ovoce pro poutníka


Lenka Reiterová, č. 2/2013, s. 41
První třešně v Podyjí červenají většinou u silnice z Hradiště do Mašovic. Není potom cyklisty, který by nezastavil a alespoň hrstičku neochutnal. Dokonce i řidiči, kteří jindy stromy nevšímavě míjejí, občas odstaví auto na polní...

Dvě úrody do roka


Ivo Dostál, č. 1/2016, s. 34
Loňské sucho pozoruhodně zapůsobilo na vegetaci svou délkou trvání a znovu potvrdilo, že mnohé rostliny upadnou do jakéhosi vegetačního klidu, někdy včetně úplné ztráty olistění, pokud rovnou neuschnou. Loni trvalo takřka bezesrážkové...

Šikoušek zelený – mech se zvláštním životním cyklem


Eva Holá, č. 2/2013, s. 53
Mechorosty, nejjednodušší vyšší rostliny, mohou při vší své nenápadnosti překvapit nejen druhovou bohatostí, ale také zajímavým způsobem rozmnožování. Na tom je nejzajímavější skutečnost, že v jejich životním cyklu jako u jediných...

Dvojí úroda a Havrani myslí na horší časy


Ivo Dostál, č. 1/2010, s. 16
Dvojí úroda V minulém roce byla zaznamenána dvojí úroda jablek. Stalo se tak ve Svitávce mezi Blanskem a Letovicemi u odrůdy Průsvitné letní. Můj přítel po opadu listů objevil ve větvích nové plody, ačkoli úrodu sklidil již v létě....

Krajina mého srdce


Jaromír Zemina, č. 2/2009, str. 18
Kraj pod Zvičinou je plný přírody, štědré a pořád ještě víc kultivované než civilizované. Rozmanitost jeho rostlin a lidský zájem a péče o ně poznamenaly také jména zdejších osad: Bukovina, Vřesník, Bezník, Borek, Borovnice,...

Dvakrát měř, jednou řež


č. 1/2010, s. 32
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny s platností od 1. prosince loňského roku zavádí povinnost mít ke kácení dřevin na silničních pozemcích a u železničních drah povolení od obecního či městského úřadu, vždy po dohodě s...

Od divadla věcí k dramatu člověka aneb Hvězda a slza. Otilie Demelová-Šuterová


Tomáš Mazáč, č. 6/2008, str. 21
Sochaře si představuji jako hromotluka od rány, jenž svou silou poroučí dřevu či kameni, aby z nich začala růst socha. Sám Michelangelo podle Julia Zeyera dokonce postavil v neočekávaném sněžení ve Florencii sochu ze sněhu… Inu, kdo...

Projekt Ochrana velkých šelem v Beskydech


František Šulgan, č. 1/2008, s. 16
ZO ČSOP Radhošť se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm a působností ve Zlínském a Moravskoslezském kraji (okres Vsetín, Nový Jičín a Frýdek-Místek) se problematikou ochrany velkých šelem zabývá od roku 1994. Za 13 let činnosti...

Darkovské moře – docela povedená rekultivace


Věra Koutecká, č. 5/2013, s. 18-19
Vodní plocha Darkovské moře vznikla koncem 80. let 20. století postupným upadáním území v centrální poklesové kotlině dolu Darkov. S postupující hlubinnou těžbou černého uhlí se terén stále více dostával do kontaktu s podzemní vodou,...

Lom jako komunitní centrum


Václav Cílek, č. 5/2013, s. 28-29
Budování oázy Lom svaté Anny leží na okraji nové zástavby v Táboře-Měšicích v prostředí nově rozvíjené suburbie pod místní vodárnou na ploše necelých 4 500 čtverečních metrů. Lom je vyvinut ve zvětralých...

O řece upravené a neupravené


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 5/2013, s. 46-47
Omlouvám se zejména Povodí Moravy za tento článek, ale snad si mohu dovolit pár slov k řekám i jako nehydrolog. Přes tuto nekvalifikaci jsem se u vody pohyboval - z velké části jako biolog - po více než 70 let. Spolupracoval jsem občas také...

Do pískoven – za vlhami


Lukáš Viktora, č. 5/2013, s. 48-49
Je teplý květnový den. Slunce už vystoupalo vysoko nad obzor a personál jedné z povltavských pískoven již vyhledal místa, skýtající naději na aspoň kousek stínu. Také šéf zdejšího provozu už je myšlenkami v přítmí kanceláře. V...

Břehule říční – pták roku 2013


Zdeněk Vermouzek, č. 5/2013, s. 52
Ptákem roku 2013 vyhlásila Česká společnost ornitologická břehuli říční. Břehule je naší nejmenší vlaštovkou a se svými známějšími sestřenicemi jiřičkou a vlaštovkou sdílí většinu základních životních projevů: živí se...

Gaisler J., Zima J.: Zoologie obratlovců


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 2/2008, s. 31
Gaisler J., Zima J.: Zoologie obratlovců. Academia, Praha 2007, 692 stran, 176 obrazů. 495 Kč Profesor Dr. Jiří Gaisler přišel v 60. letech 20. stol. na Katedru zoologie Přírodovědecké fakulty MU (tehdejší UJEP) v Brně s úkolem zajistit výuku...

Jizvy krajiny?


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 5/2013, s. 56-57
Kuncová, S., Tyller, R.: Romantické cesty neznámým Sokolovskem. Fornica, Sokolov 2009, 144 s. Bývaly doby, kdy rozmanitá těžební území byla jednoznačně považována pouze za jizvy, ba bolestivé rány krajiny. Vnímali jsme je jako ošklivá a...

37. ročník Východoslovenského tábora ochránců přírody


Marta Hrešová, č. 5/2013, s. 61-62
Z pohledu jednoho z organizátorů Vyše dve stovky ochranárov sa stretli na prelome júla a augusta na 37. ročníku Východoslovenského tábora ochrancov prírody v lokalite Bokšov medzi obcami Malá a Veľká Lodina. Miesto konania tábora sa...

Vlastnická práva, ochrana přírody a báňská legislativa aneb Anabáze jedné cihelny


Jan Moravec, č. 5/2013, s. 66-67
Bylo to někdy z jara roku 2009, pokud si dobře vzpomínám, kdy k nám na ústředí Českého svazu ochránců přírody volala pracovnice odboru životního prostředí Městského úřadu v Kutné Hoře, že mají v území své rozšířené působnosti...

Aby byl mokřad aspoň zjara mokrý


Jaromír Blažejovský, č. 1/2014,
Pavel Klvač, Mojmír Vlašín: Žumpa. Premiéra 7. února 2014 na Nové scéně CED v Brně v podání souboru Verdis. Do žhavé diskuse o angažovaném umění zasáhl soubor Verdis, když v pátek 7. února odehrál na Nové scéně Centra...

Kniha o bohatství bělokarpatských luk


Antonín Buček, č. 1/2014, s. 43
Jongepierová, I. (ed.): Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains). ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou 2008. 461 s. Editorce Ivaně Jongepierové se podařilo koncipovat obdivuhodně rozsáhlé a komplexní dílo,...

Laskavý tulák krajinami sedmdesátiletý


Antonín Buček, č. 1/2014, s. 47-48
Jana Lacinu všichni čtenáři časopisu Veronica dobře znají. Úvodníkem v roce 1986 zahájil první číslo a v následujících 27 ročnících vyšlo 140 jeho článků, fejetonů, esejů, sloupků, zpráv i recenzí - vždy psaných nezaměnitelně...

Host, vetřelec, běženec


Petr Čermák (Čermáček), č. 2/2014, s. 1
Druhé letošní číslo časopisu Veronica je věnováno šíření organismů a jeho důsledkům, zejména pak šíření tzv. invazních/invazivních druhů. Jak je patrno již ze dvou variant tohoto klíčového pojmu, není to téma jednoduché a...

Boj s invazními rostlinami v národním parku Podyjí


Lenka Reiterová, Petr Vančura, č. 2/2014, s. 22-23
Nebezpečnost invazních druhů v Podyjí byla stanovena jako kombinace dvou kritérií: agresivity druhu a frekvence jeho výskytu v území. Nejnebezpečnějšími invazními druhy v Podyjí jsou trnovník akát, netýkavka žláznatá a křídlatka...

Cena Energy Globe 2007 pro obec Hostětín


č. 5/2008, s. 32
V pondělí 26. května 2008 byly při slavnostním ceremoniálu v plénu Evropského parlamentu v Bruselu vyhlášeny výsledky 9. ročníku Energy Globe Awards, které oceňují lokální a regionální projekty přispívající k úsporám energie,...

Nezvaný host vroubenka americká


Jakub Beránek, č. 2/2014, s. 32-34
Charakteristika druhu Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis Heidemann, 1910) je nápadná, téměř 2 cm velká, červenohnědě zbarvená ploštice s nápadnými bílými klikatými příčnými liniemi na polokrovkách. Charakteristickým znakem...

Panská zahrada v Pozořicích


Aleš Tinka, č. 6/2008, s. 25
Pozořice byly v minulosti významným hospodářským centrem Liechtensteinů. K panskému dvoru přiléhala rozsáhlá zahrada, které lidé dodnes říkají Panská. Významnou část této lokality v centru městyse získala obec po roce 1989 od státu...

Sledování jakosti podzemních vod v ČHMÚ


Vít Kodeš, č. 1/2009, s. 12-14
Historie sledování Historie sledování jakosti podzemních vod ve státní síti sledování podzemních vod provozované Českým hydrometeorologickým ústavem sahá do počátku 60. let. Organizaci, uložení v databázi, zpracování a...

Osvětlení sjezdovek vs. ptáci


Jiří Flousek, Jan Hora, č. 1/2009, s. 28
Kočvara, R., Křenek, D.: Vliv provozu osvětlených a neosvětlených sjezdovek na lesní druhy ptáků v Beskydách (Česká republika). Časopis Slezského Muzea, Opava (A), 56, 2007, s. 63-72 Citovaný článek, otištěný ve výše uvedeném odborném...

Spolkový život českého včelařství


Petr Texl, č. 2/2009, s. 4-5
České spolkové včelařství tu je již 130 let, moravské dokonce přes 150 let. V 2. polovině 19. století pociťovali včelaři potřebu sdružovat se a předávat si zkušenosti. Bylo to v období velkého rozvoje techniky nejen v průmyslových...

Neobvyklý nález kruštíku širolistého


Antonín Krása, č. 2/2009, s. 25
Orchideje jsou vnímány jako klenoty mezi rostlinami. Jejich tvarově i barevně neobvyklé květy nevídáme v naší přírodě příliš často, většinou jen v nejcennějších územích. Jaké tedy bylo moje překvapení, když jsem na několik...

Pawpaw a jeho pěstování u nás


Zdeněk Černoch, č. 3/2014, s. 15-19
Pawpaw aneb muďoul trojlaločný (Asimina triloba) má přes svůj původ v hodně vzdálené části světa (USA a Kanada) překvapivě dobré předpoklady pro pěstování u nás, zejména poměrně dlouhou požadovanou dobu vegetačního klidu okolo 1 500...

Archivní odrůdy na internetu


Martin Lípa, č. 3/2014, s. 20-21
Ekologické centrum Meluzína - Regionální centrum Asociace Brontosaura pracuje na záchraně velkých ovocných stromů již od roku 1998. Během let jsme si zavedli pojem archivní odrůda. Je to praktický termín, který nemá oporu v pomologické...

Vcházení do obrazů II


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 3/2014, s. 44-45
Ve 4. čísle loňského ročníku Veroniky jsme zahájili cyklus srovnávání krajinomaleb se současným stavem zobrazované krajiny na příkladu děl Josefa Jambora (1887-1964), oblíbeného klasika zejména vrcholových poloh Vysočiny. Stejně jako...

Jak žije prales


Tomáš Vrška, č. 4/2009, s. 4-5
Při návštěvě pralesní rezervace se nám v kontrastu s našimi uspěchanými životy může zdát vše trvalé a neměnné. Časové řady fotografií však dokumentují životní dynamiku pralesa velmi přesvědčivě. Stačí se podívat po 14 letech...

Co nám dávají volně žijící ptáci


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 4/2014, s. 20-21
Pokud už nám ptáci žijící ve volné přírodě něco dávají, je to vesměs darování nepříliš dobrovolné. V každém případě jsou však zřejmě lidé ze strany ptáků obdarováváni odedávna. Zda to byly nejdříve dary povahy materiální...

Představujeme se...


Jan Dušek, Tomáš Rothröckl, č. 4/2014, s. 26
Vážení čtenáři, myslíme si, že založení nové rubriky ve „starém“ dobrém časopisu je natolik vážná věc, že je v prvé řadě vhodné tento krok vysvětlit. Vlastně je to jednoduché. Jedná se o představení Fóra ochrany...

Lipka dospělá


č. 5/2009, s. 32
Pracovníci Lipky se už 18. rokem snaží především pro Jihomoravský kraj naplňovat konkrétním obsahem poněkud tajemnou zkratku EVVO, pod kterou se skrývá environmentální vzdělávání, výchova a osvěta. Děje se tak prostřednictvím...

O potřebných stavbách rychle a spravedlivě


Daniel Vondrouš, č. 1/2000, s. 41-42
Právě si připomínáme čtvrt století od pádu totalitního režimu, který devastoval životní prostředí a násilně potlačoval občanská práva. Také proto první zákony demokratického státu zajistily občanům právo připomínkovat stavby s...

Asfodel, čertkus, nadmutice…


Jiří Poláček, č. 4/2014, s. 46
Thomas Schauer: Svět rostlin. Překlad Miroslav Volf, odborná spolupráce Václav Větvička, ilustrace Claus Casparini. Rebo, Čestlice 2013. 496 s. Na knižním trhu se objevilo již čtvrté (a letos i páté - pozn. red.) vydání Světa rostlin...

Lesní inventura


Mojmír Vlašín, č. 1/2007, s. 31
Nově publikované výsledky inventury, kterou provedla správa národního parku Bavorský les, ukázaly, že horské smrkové lesy na bavorské straně Šumavy se nečekaně rychle obnovují: počet stromků se během tří let zvýšil o 70 procent. Stromy...

Plán hlavních povodí


Mojmír Vlašín, č. 1/2007, s. 32
Ministerstvo zemědělství koncem roku 2006 oficiálně informovalo, že společně s Ministerstvem životního prostředí stahují návrh Plánu hlavních povodí, který obsahuje kontroverzní seznam dvou stovek přehrad na území ČR, a vládě jej...

Jak Jarek Blahuj nesfajroval v Pakostnici


Bedřich Vypera, č. 4/2014, s. 48
Když jsem dostal pozvánku od německé nadace Euronatur na předávání výroční ceny v Konstanz (Kostnici) u Bodamského jezera, vytanula mi na mysli vyprávěnka v brněnském nářečí zvaném hantec: „Jak Žanek Husuj sfajroval v...

Nejlepší je naděje


Ivo Dostál, č. 1/2015, s. 1
Ohlas na loňské 3. číslo Veroniky byl velmi příznivý a také letošní první číslo je věnováno ovocnářství. Doufáme, že bude přijato podobně. Stejnému tématu se věnujeme opakovaně, protože až na malé výjimky všichni oslovení...

Péče o ovocné dřeviny v NP Podyjí


Veronika Dubovská, č. 1/2015, s. 6-8
V národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu probíhá již delší dobu program na obnovu starých ovocných sadů včetně péče o zachování původního genofondu ovocných dřevin. Situace je o to složitější, že nejprve bylo z této úrodné...

Obecní sad ve Křtinách a Habrůvce


Petr Jelínek, č. 1/2015, s. 6-9
Staré vysokokmenné odrůdy ovocných stromů nenávratně mizí z naší krajiny. Jsou přitom přirozeným prostředím, s kterým venkov tradičně sžíval, krásné na jaře při květu, v létě při sklizni ovoce a na podzim barevným listím....

Existuje divočina?


Mojmír Vlašín, č. 1/2015, s. 29-30
V roce 2009 přijal Evropský parlament rezoluci o Evropské divočině (Wilderness in Europe), ve které jsou vyzdviženy ekonomické, kulturní a environmentální přínosy divočiny pro společnost. Co to vlastně ale ta divočina je? No, s tím si...

Resilience aneb Proměňme hrozbu v příležitost


Hana Machů, Yvonna Gaillyová, č. 1/2015, s. 31
Nejen ve světě, ale i v České republice přináší klimatická změna již nyní dopady, na které se musíme připravit. I když se u nás neprojeví třeba zvýšená hladina oceánů, můžeme jistě očekávat větší sucha, vlny veder a extrémní...

Krajina mého srdce


Karel Pavlištík, č. 1/2008, s. 23
Mému srdci blízkých je mnoho koutů v této zemi, nejbližší však krajina kolem Zlína, Vizovic, Lukova, Fryštáku, Kašavy a Jasenné. Krajina zvlněná Hostýnskými vrchy, Vizovickou a Zlínskou vrchovinou, zbrázděná údolími, jimiž protéká...

Krajina mého srdce aneb Chvála kopců


Josef Ruszelák, č. 4/2008, s. 24
… pamatuji ještě 2. světovou… tehdy jsem prožíval dětská léta v Těšnovicích u Kroměříže. Vesnička s malebným kostelíkem a zvonicí leží snad na posledním svahu Chřibů. Anebo na prvním ze svahů? … bydleli jsme v...

Příroda a sjezdovky


Mojmír Vlašín, č. 2/2015, s. 48
V roce 2014 společnost Capital group service u lyžařského areálu v Dolní Lomné v CHKO Beskydy ilegálně vykácela zhruba 1,5 hektaru lesa a provedla terénní úpravy za účelem provozu nové sjezdové tratě. Povrch sjezdovky upravila rolba, a...

Ochranné síťky na korunách stromů v brněnských ulicích


Jozef Kasala, č. 3/2007, s. 27
V letošním roce přistoupila Veřejná zeleň města Brna k instalaci ochranných sítěk na koruny vybraných druhů nově vysazených listnatých stromů. V předešlých letech docházelo v prvním roce po výsadbě navzdory závlaze či přihnojení...

Louky a jejich ptáci


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 3/2015, s. 25-26
Nějak shrnout na dvou stránkách vše, co by se dalo vědecky o vztahu ptáků a luk napsat, je obtížné. Vždyť již sám pojem „louky“ by bylo nutné definovat přesněji. A snad mi redakce odpustí, že se vyznám nevědecky ke své lásce...

Po stopách mravenců: myrmekochorie z pohledu rostlin


Marie Konečná, č. 3/2015, s. 27-28
Šíření semen rostlin pomocí mravenců (myrmekochorie) je oboustranně prospěšný vztah. Rostliny platí za roznos svých semen mravencům tzv. masíčky - přívěsky na semenech, které jsou odborně nazývány elaiosomy (český překlad - tuková...

Mechorosty v Botanické zahradě PřF MU v Brně


Daniela Wallnerová, Svatava Kubešová, č. 3/2015, s. 47-48
V brněnské botanické zahradě na Kotlářské ulici, která byla založena roku 1922 a patří k Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, můžeme vedle pěstovaných bylin a dřevin nalézt na mnoha místech také mechorosty. Jejich drobné...

Kdo stráží Jeseníky


Eliška Bartošová, č. 3/2015, s. 55
Když na začátku roku 2012 nastoupila do čela Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky nová vedoucí, začaly se na jesenických kopcích dít neobvyklé věci. Dva dlouholetí strážci přírody - Stanislav Zámečník a Karel Crhonek - si...

Pomníky světových válek 20. století


Antonín Okleštěk, Zdeněk Surýnek, č. 3/2007, s. 27
Při vstupu do nového období života - věku důchodcovského, byla snaha zaplnit relativně nabytý čas novou činností. Přišel čas digitalizace fotografie a současně i možnost navštěvovat kurzy práce s počítači pro seniory. Z tohoto spojení...

Krajina mého žití


František Všetička, č. 4/1996, s. 18-19
Myslím tím poněkud, i když nepříliš vzdálenou krajinu, neboť bezprostřední „krajinou“ mého žití je natěsnané panelákové uskupení na okraji Olomouce. Proto za opravdovou krajinu považuji tu, kterou dennodenně vidím z...

Krajina mého srdce


Jan Hollan, č. 3/2002, s. 16
Mluví-li lidé o svém domově, okolí či krajině, nejspíš se zabývají jen její polovinou - tím, co máme pod nohama či před sebou. To je ale pouze půlka našeho okolí, druhou polovinu máme totiž nad sebou: nebe. Na nebe se dnes lidé dívají...

Krajina mého srdce


Jaromír Ráb, č. 4/2003, s. 17
Na počátku mne oslovily potoky. Hned tři se spojují na Zlatníku v bystřinu Mohelnice. A ten, který byl slyšet až za okny myslivny a ve dne v noci zpíval svou jednotvárnou, a přece tak působivou písničku, mne oslovil nejvíce. Znal jsem...

Krajina mého srdce


Milena Rychnovská, č. 2/2004, s. 19
Krajina mého srdce žije už jen v mých vzpomínkách a paměti. Neexistuje už ve skutečnosti. Zastavěná, změněná. Krajina mého srdce…? Je to něco jako mateřská řeč. Vnímána jako primární vtisk do duše dítěte a časného...

Krajina mého srdce


Miroslav Kundrata, č. 5/2004, s. 17
Která jiná než krajina domova, dětství a dospívání? Obzory mé krajiny dětství byly dlouho vymezené z jedné strany zvedajícími se svahy Bílých Karpat s tisícibarevným lesem za humny na východě a vzdáleným ježatým hřebínkem...

Krajina môjho srdca


Jana Ružičková, č. 1/2006, s. 18
Vysoké Tatry sú určite krajinou srdca pre mnohých a uvedomili si to intenzívnejšie v novembri minulý rok, po vetrovej kalamite. A ešte aj ten augustový požiar. K Tatrám mám veľmi blízko, ako ekosozológ si myslím, že ochrana prírody v...

Krajina Kloboucka


Veronika Terezie Huková, č. 2/2007, s. 22
Je-li Pálava často označována jako ostrov, lze krajinu Kloboucka přirovnat k části poloostrova. Poloostrova, jenž tvoří výběžek Ždánického lesa svým měkce modelovaným reliéfem a mozaikovitou strukturou polí, lesů, remízků, vinic a...

Proměny sportu


Jan Keller, č. 3/2006, s. 1-3
Ve starém Řecku patřily sport a sportování k těm nejúctyhodnějším činnostem. Tvořily součást života antické polis a především součást posvátných rituálů, které stály v základu celého společenského dění. Ať již se jednalo o...

Lesní hospodářský plán – závaznost a možnost ovlivnění


Jaroslav Simon, č. 4/2015, s. 41-44
S lesními hospodářskými plány se z našeho území můžeme seznámit už z období 14. století (v redukované podobě), v komplexní formě již více než šest desetiletí. Aktuální formu, obsah a závaznost pro vlastníka lesa určuje zákon č....

Zkamenělé moře uprostřed jesenických hor. Výprava do přírodní rezervace Borek u Domašova


Marek Banaš, č. 4/2015, s. 48
Život pradávného moře Silné vlny neúnavně oplachují kamenité pobřeží, v teplé, slané vodě se prohání stovky ryb, měkkýšů, pobřežní skály jsou oblepeny koberci ramenonožců. Plavce na dovolené byste zde však hledali marně,...

Aleje a historik Petr Placák


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 3/2007, s. 30
V Mladé frontě Dnes jsem nedávno s potěšením četl článek Petra Placáka o kácení alejí. Pro ty, kdo tento článek nečetli, jen souhrn - Petr Placák se postavil proti kácení alejí podél silnic, které v poslední době nastalo a o němž...

Tomel viržinský (Diospyros virginiana)


Zdeněk Černoch, č. 4/2015, s. 49
Tomel viržinský je ovocná dřevina a pochází ze státu na východním pobřeží USA. Jeho původní rozšíření zasahuje ze severní Floridy a Texasu na jihu po jižní Ontario na severu a Kansas na západě. V podstatě se dá napsat, že by měl...

Proč právě Veronica po 30 letech


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 1/2016, s. 1-2
Některé nápady, které se časem ukáží být dobré a perspektivní, se rodí nikoliv na oficiálních zasedáních a poradách, ale třeba i v hlučné hospodě IV. cenové skupiny. Tak nějak to bylo i s časopisem Veronica. Vymysleli jsme si ji s...

Sucho venku, sucho v nás


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 1/2016, s. 2-4
Vzpomínám si, jak začátkem padesátých let nám, žáčkům sotva osmiletým, vyprávěl pan učitel B. o suchém a neúrodném roce 1947. Sugestivně nám líčil horkem a suchem rozpukaná pole, žhavé slunce, které usušilo obilí dříve, než...

Byť krajinou


Andrea Uherková, č. 2/2016, s. 1
Krajina pre mňa vždy predstavovala čosi sčasti abstraktné, sčasti konkrétne. Môžem sa v nej pohybovať, skúmať jej štruktúry a prvky, no najmä ju môžem vnímať. Ak v nej viem čítať, pomáha mi pochopiť samú seba, hovorí...

Přirozený odchov supa bělohlavého


Mojmír Vlašín, č. 1/2000,
Areál rozšíření supa bělohlavého sahá od jižní Evropy a severní Afriky až po Mongolsko a severní Indii. Potravu supů tvoří výhradně mrtvá zvířata, zejména střední až velcí savci. Dříve byl v Evropě relativně hojný, dnes se na...

Ochrana prírody a krajiny nie je luxus, ale nevyhnutnosť


Martina Paulíková, č. 2/2016, s. 11
Je vôbec ochrana prírody a krajiny dôležitá pre kvalitu života nás, ľudí? Sú naozaj dôležité kadejaké ryby, stromy či väzby v ekosystémoch, vari sú posledné na celom svete? Nie je to tak, že najskôr si musíme na...

Zachránci, či nevědomí ničitelé?


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 6/2007, s. 28
V brněnské Rovnosti byl 1. 10. 2007 pod tímto titulem otištěn příspěvek Kamila Peslara z Kladerub nad Oslavou. Příspěvek by si zasloužil přetisknout zde celý a doslova. Jeho souhrn je asi ten: Ochránci přírody ochranou škůdců - špačků,...

Letní chodec na lesní cestě


Pavel Švanda, č. 4/2016, s. 19
Brzy tomu bude dvě stě let od chvíle, kdy do našich lesů vyrazil první chodec ze záliby, bez viditelného účelu a cíle. Byl to romantik a přišel k nám, jako tenkrát leckterá móda, z Německa. Od té doby nás už neopustil. Je ale pravda, že...

Chvála (trochu prostořeké) paní architektky


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 4/2016, s. 48
Probíral jsem se nedávno starými ročníky Veroniky a byl trochu sentimentální. Třicet let je třicet let! Co se všechno za tu dobu událo! Kolik lidí z okruhu Veroniky odešlo, a kolik nových přišlo! Zakladatelský hlouček časopisu však zůstal...

Za Adri van Westerop


Yvonna Gaillyová, Raymond Aendekerk, č. 1/2010, s. 32
Těsně před Štědrým dnem zemřela ve věku 52 let Adri van Westerop. Holanďanka, žijící v Lucembursku, vystudovaná chemická inženýrka, první lucemburská ekologická poradkyně, žena, která od roku 1990 byla svou činností přítomná i na...

Tunel do mechu a kapradí zastaven


Vratislav Vozník, č. 3/2010, s. 32
Lidová moudrost praví: Řeči se vedou a voda teče. V případě lesních megatendrů to neplatí. Stovky lidí před ministerstvem zemědělství přiměly generální ředitelství Lesů ČR tunel zastavit. Otázka zní, jak s ním politikové naloží...

Klíčový Keystone


Jan Labohý, č. 5/2011, s. 32
Dobré zprávy v poslední době přicházejí z Německa. Nejnovější říká, že v první polovině roku zajistily obnovitelné zdroje přes 20 % německé energie. Největší podíl přitom pocházel z větrných elektráren, na druhém místě se...

Měsíce očima básníků


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 1/2017, s. 45
Jiří Poláček: Básnický rok. Masarykova univerzita, Brno 2016, 105 s. Literární historik a kritik, ale také milovník přírody Jiří Poláček spolupracuje s Veronikou od jejích začátků. Připomeňme alespoň jeho několikaletý cyklus Galerie...

Cena Josefa Vavrouška 2011


Jiří Dlouhý, č. 6/2011, s. 10
V letošním patnáctém ročníku se sešlo více než 42 nominací na 21 různých osobností. Cenu nakonec obdržel architekt a odborník na územní plánování Martin Říha.

Filip Knopf: Obce, právo a moc, 1904 – heslo „Silnice“


č. 2/2008, s. 2-3
§ 1Podél veškerých silnic říšských, zemských, okresních a obecních musejí být aleje, nebo kde nemohly by býti, aspoň jednoduchá stromořadí, vyjímajíc části, které vedou osadami s uzavřenými řadami domů nebo lesy. §...

Užovka stromová


Mojmír Vlašín, č. 1/2006, s. 24
Ve Veronice 2/2002 byly publikovány některé nové nálezy užovky stromové (Elaphe longissima). Jak taková užovka vypadá? Je to štíhlý dlouhý had, dosahující 160 cm, vzácně až dva metry. Svrchní strana těla je světle hnědá až...

Jak dál s vegetačním doprovodem venkovských silnic


Jiří Mareček, č. 2/2008, s. 16-17
Důvod k této otázce [v nadpisu] má stále širší okruh občanů, kterým není lhostejný stav naší venkovské krajiny. Celkový stav vegetačního doprovodu venkovských komunikací, to je travnatého pásu s výsadbou dřevin, se velmi výrazně...

Aleje Kamenicka a Počátecka


Dana Prokopová, č. 2/2008, s. 21
Ukázkovými městy, v jejichž okolí se nalézají mohutné staré aleje, jsou Kamenice nad Lipou a Počátky (kraj Vysočina). Převážně se jedná o aleje neovocné, což je dáno přírodními podmínkami. Typickým stromem Kamenicka byla od nepaměti...

Kateřina Mojžíšová: Veveřácká kronika


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 2/2006, s. 28
Kateřina Mojžíšová: Veveřácká kronika. Vydala Zóna Kolín, Skagen 2005. Doporučená cena 330 Kč Vzhledem k mému neskrývanému zájmu o veverky jsem knihu dostal darem, za což bych se rád odvděčil autorce pozitivním referováním. Což rád...

Netrpělivost malířova srdce. Skica k portrétu Františka Květoně


Tomáš Mazáč, č. 2/2008, s. 22
Zlín je zvláštní, tak trochu rozptýlené město. Jednotlivé budovy, včetně těch monumentálních, se zde téměř nedotýkají, majíce mezi sebou ostrovy zeleně a kopce. Sem, konkrétně do Zlína-Příluk, jsem se vydal za malířem Františkem...

Vzpomínání na Ivana Dejmala


Antonín Buček, Václav Petříček, č. 2/2008, s. 26
V říjnu 1991 v úvodu Míchalovy knihy o ekologické stabilitě (Veronica 1992, 1994) shrnul Ivan Dejmal svůj postoj ke krajině takto: „Krajina je i prostorem duchovního života. V tomto ohledu je čímsi mnohem víc, než lze vtěsnat do vědecké...

Sněženka předjarní – populace přesazených rostlin


Martina Brodská, č. 2/2008, s. 27
Již před výstavbou novomlýnských nádrží bylo zpracováno mnoho studií a odborných posudků, v nichž si neodpovídají ani závěry odborníků stejných vědních disciplín. Nebylo jednoduché vytvořit ucelený názor na budoucí vliv nádrží...

Místo strany Zelených


Miroslav Kundrata, č. 3/2006, s. 30
Potěšil mě nedávný postesk komunistického politika, že česká strana Zelených směřuje napravo od politického spektra, místo aby se držela svých levicověji orientovaných vzorů v Německu. Nemůže být lepší reklamy pro nové vedení...

Ochrana ovzduší z ministerského pohledu


Aleš Kuták, č. 3/2008, s. 4-6
Hlavní zdroje znečištění Z analýz, které byly provedeny při přípravě Národního programu snižování emisí ČR (NPSE), který byl přijat usnesením vlády č. 630 ze dne 11. června 2007, vyplývá, že hlavním zdrojem emisí primárních...

Konference o kvalitě ovzduší v Ostravě


Dana Zajoncová, č. 3/2008, s. 7-8
Zdravotní rizika nelze zrušit Setkání, které v Ostravě proběhlo 14. dubna 2008, bylo již druhou konferencí k otázkám a možnostem zlepšení kvality ovzduší v Ostravě. Stav ovzduší se podařilo výrazně zlepšit v 90. letech odsířením....

Tolstolobik bílý - likvidátor sinic?


Radovan Kopp, č. 4/2006, s. 16
Tolstolobik bílý je v podmínkách ČR jedinou běžně se vyskytující nepůvodní rybou, jejíž hlavní potravní spektrum tvoří sinice a řasy. Již v minulosti byly snahy využít schopnost těchto ryb živit se sinicemi k omezení nežádoucích...

Systém ekologických kompenzačních ploch


Karolína Dytrtová, č. 4/2008, s. 8-10
Evropská unie podmiňuje vyplácení většiny zemědělských dotací dodržováním zákonných požadavků na hospodaření, které jsou definovány sadou 19 předpisů práva EU, které pokrývají oblasti životního prostředí, bezpečnosti práce,...

Česká společnost pro ekologii konečně založena


Olga Skácelová, č. 4/2008, s. 31
25.-27. dubna 2008 se v Třeboni konala ustavující konference České společnosti pro ekologii (ČSPE) Ekologie ve 21. století. Snaha založit vědeckou ekologickou společnost se u nás datuje již od přelomu 60. a 70. let 20. století, kdy ve...

Centrum Veronica Hostětín dostavěno


Věra Pospíšilíková, č. 5/2006, s. 32
V březnu tohoto roku započala stavba vzdělávacího střediska Centrum Veronica v obci Hostětín (Zlínský kraj). Po šesti měsících usilovné stavební, organizační a koordinační činnosti je budova připravena na slavnostní otevření, které...

Květoslava Burešová (1933–2008)


Jiří Bureš, č. 4/2008, s. 32
20. července 2008 po krátké těžké nemoci zemřela nestorka ekologické výchovy a její neúnavná propagátorka, paní Květa Burešová. Květoslava Burešová vystudovala Pedagogický institut Jihlava, aprobace biologie, pěstitelské práce a...

Neregulováno!


Dana Zajoncová, Antonín Dufek, Tomáš Vrška, č. 5/2008, s. 16-17
Prales ve fotografii Jedním z oborů, jež spolu s proměnou citlivosti vůči okolnímu světu připravily půdu pro docenění plného významu přírody, je výtvarné umění. Fotografie přitom zaujímá specifické postavení, neboť se ve vztahu k...

Golfová hřiště v krajině


Václav Petříček, č. 6/2008, s. 32
Na jaře tohoto roku jsem byl překvapivě osloven milou dámou z managementu klánovického klubu Pro-Golf, abych se aktivně zúčastnil připravované konference Golfová hřiště v krajině. Kromě občanského sdružení Pro-Golf 2005 konferenci s...

Krajina města – domy na kraji


Magdalena Hledíková, č. 2/2009, s. 28
Při úvahách o ochraně krajiny a jejího rázu někdy narazíme na názor, že město je něco jiného než krajina, a tudíž jeho ráz, vzhled a charakter nepotřebuje ochranu. Nebo se předpokládá, že tato ochrana probíhá jiným způsobem než v...

Yetti a Mauglí


Ivo Dostál, č. 2/2009, s. 33
V divadle Husa na provázku měla 8. únoru 2009 premiéru a derniéru zároveň hra Mojmíra Vlašína Y a M aneb Tisková konference z prvního setkání Yettiho a Mauglího v Nepálu. Záštitu nad uvedením převzal Ekologický institut Veronica, Nadace...

Chaotické financování dopravních staveb pokračuje


Miroslav Patrik, č. 4/2009, s. 32
Česká republika chce příští rok za dopravní stavby utratit téměř 85 mld. korun a dalších 35,5 mld. korun si ještě půjčit. Přitom ale pokračuje v bezkoncepční praxi, kdy chybí stanovení pořadí prioritních staveb, takže se financuje...

Úvaha o psu a blechách


Jaroslav Erik Frič, č. 5/2009, s. 20-21
další autor v rubrice Neviditelná řečiště: Roman Szpuk

"Urban sprawl" a biodiverzita


Václav Cílek, č. 1/2007, s. 5-6
Anglický výraz „urban sprawl“ označuje téměř nekontrolované rozšiřování, doslova „rozlézání“ se města do svého okolí. Běžně se začal používat v 60. letech, kdy zejména v Anglii a USA vznikaly suburbie -...

Vážení a milí čtenáři


Bohdana Fabiánová, č. 4/2017, s. 1
Vážení a milí čtenáři, letošní poslední číslo časopisu VERONICA je ponejvíce ptačí a má trošku jiný charakter, než je běžné. Připravili jsme je jako gratulaci k významnému životnímu jubileu jednoho ze zakladatelů časopisu,...

Jak se do Brna volá… o zahrádkách


Olga Skácelová, č. 1/2007, s. 29-30
Na počátku června 2006 se uskutečnila na brněnské Vaňkovce v rámci cyklu „Jak se do Brna volá…“ diskuse o zahrádkářských koloniích v připravovaném Územním plánu města Brna. Agentura připravující studii o...

Kraj podpořil studenty a studentky


Hana Chalupská, č. 1/2007, s. 32
Čtvrtého ročníku soutěže bakalářských a diplomových studentských prací se zaměřením na životní prostředí Jihomoravského kraje se letos zúčastnilo 33 studentů a studentek z nejrůznějších studijních oborů. Soutěž byla vyhlášena...

Jak jsem chtěl chránit bytel


Petr Halas, č. 2/2007, s. 5-6
Po dva roky jsem občas chodíval po rozpálených pražcích přerovské železniční trati, která lemuje úpatí Staré hory - dominanty Újezdu u Brna, než se mně podařilo „objevit si“ lokalitu vzácného bytele rozprostřeného. Díky...

Odešel Václav Mezřický


Bedřich Moldan, č. 2/2018, s. 48
V evangelickém kostele v Kutné Hoře se pozůstalí naposled rozloučili s doc. JUDr. Václavem Mezřickým, který zemřel 26. března 2018 ve věku 83 let. Václav byl více než 40 let jednou z nejvýraznějších osobností českého environmentálního...

Náš rozhovor s Martinem Bursíkem


Martin Bursík, č. 3/2007, s. 6-7
V loňských červnových volbách se poprvé podařilo s novým vedením dostat straně zelených do Parlamentu. Předseda strany Martin Bursík se po mnohaměsíčním čekání na novou vládu stal ministrem životního prostředí. Bylo tedy pouze...

Galerie také o věcech zapomenutých. Malíř, kreslíř a grafik Josef Ruszelák


Tomáš Mazáč, č. 3/2007, s. 20
Nejtěžší bývá napsat úplně první a úplně poslední větu. Mně se nicméně začíná snadno. V rytmu dobré vzpomínky rekapituluji naši cestu autem z Brna až na okraj Zlína, kde J. Ruszelák žije. Na samém konci této cesty jsme míjeli...

Čejč. Dějiny slovácké obce


Dana Zajoncová, č. 3/2007, s. 29
Libor, Jan - Šalé, František - Štěpánek, Václav (ed.): Čejč. Dějiny slovácké obceČejč, Boskovice: Obecní úřad v Čejči v nakladatelství František Šalé - ALBERT 2006, 523 s. ISBN 80-7326-089-1 Obsáhlá pětisetstránková publikace...

Stvořitel zázračných světů. Na okraj osobnosti a díla Pavla Piekara


Tomáš Mazáč, č. 4/2007, s. 25
Stvořit nový svět. Nový ráj, neb peklo. A snad i nové nebe a zemi. Toto, nic méně a nic více je úkolem každého opravdového umělce. Kteréhokoliv a lhostejno v jaké době. Malíř, kreslíř a grafik Pavel Piekar (nar. 1960) pro svou cestu za...

Počasí jaké bylo, jaké je a jaké bude. Pokus o laický návod


Ivo Dostál, č. 5/2007, s. 24
Počasí se dotýká každého z nás a každý o něm mluví. A proto nebude jistě nikomu vadit, pokud může získat více a podrobnějších informací, než nám je nabízeno z hromadných sdělovacích prostředků. Ideálním prostředkem k jejich...

Dva největší ptáci Evropy navštívili jih Moravy


Jiří Šafránek, č. 3/2019, s. 37
Uprostřed prázdnin se objevil pelikán bílý na střední nádrži vodního díla Nové Mlýny. Ornitologové zjistili, že k nám přiletěl až z Izraele. Dalším výjimečným ptačím návštěvníkem je drop velký, který před lety hnízdíval na...

Vodní květy na Jihlavce (v časech mlýnů)


Olga Skácelová, č. 5/2007, s. 27
V příspěvku do Veronicy (2004/3) Život na mlýnských kolech popisuji bohatost života na těchto zvláštních, člověkem vytvořených mikrobiotopech na pomezí vody a vzduchu, tak jak je zachytili doboví badatelé (učitelé R. Dvořák z Mohelna a...

Alternativní zdroje – ano či ne?


Václav Psota, č. 5/2007, s. 30
Výzkum a zavádění alternativních zdrojů energie ať už té elektrické nebo energie pro pohon motorových vozidel prochází v dnešní době silně progresivním vývojem. Patrná je i snaha tyto zdroje a technologie zpopularizovat a přiblížit...

Vypouštět vodu není racionální. Rozhovor s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem


Petr Gandalovič, č. 6/2007, s. 2-3
Před lety jste byl náměstkem ministra životního prostředí. Za vašeho působení se hladina Nových Mlýnů spouštěla, aby se po obnažení břehů udělal prostor pro biokoridory. Nyní, když jste ministrem zemědělství, je váš přístup k...

Dochovaná kamenná hranice


Václav Štěpánek, č. 4/2019, s. 20
Hranečníky patří v naší krajině k velmi cenným historickým strukturám. Dříve byly nedílnou součástí každého katastru obce, neboť označovaly a vymezovaly spolu s jinými znaky (např. náspy, příkopy či významnými stromy) jejich...

Lokální biokoridor Vracov


Luboš Úradníček, č. 6/2007, s. 4-5
V roce 1991 byly na základě požadavku zvýšení ekologické stability krajiny jižní Moravy vysazeny první lokální biokoridory na území ČR. Některé zdárně odrůstají, např. Radějov, Vracov, Ivanovice na Hané, jiné naopak bez další péče...

Místo vína švestky


č. 4/2019, s. 48
V Mistřicích na Slovácku vysadili vedle zaniklého vinohradu švestkovou alej a starostu obce těší, že s nápadem na vysazení stromů přišli zahrádkáři, kterým se v poslední době daří a patří k tahounům obecního života. Vybudovali...

Rostliny a živočichové Bílých Karpat


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 6/2007, s. 31
Jongepier J.W., Jongepierová I.: Komentovaný seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat. 108 s.Jongepier J.W., Pechanec V.: Atlas rozšíření cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty. 208 s. Horal D., Jagoš B., Resl K., Uřičář J., Jongepier J.W.,...

Stromy žalují


Jiří Poláček, č. 1/2020, s. 40
V pondělí 2. března 2020 uplynulo sto čtyřicet let od narození Arna Nováka (1880-1939). V obecném povědomí je tento litomyšlský rodák a syn Terézy Novákové zapsán jako literární historik a kritik, od roku 1920 až do své smrti působící...

Prase divoké všudypřítomné


Marta Heroldová, Jaroslav Zeman, č. 1/2017, s. 7-11
Prase divoké (Sus scrofa) je kopytník, který má jedno z nejširších geografických rozšíření na světě. Je původem z Eurasie, nyní je ale rozšířené na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy a některých ostrovů. U nás je to původní...

Územní ekologické limity těžby - naděje pro podkrušnohorskou krajinu


Marie Lafarová, č. 1/2006, s. 13-14
Devastace podkrušnohorské krajiny a osídlení v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP) je - pod názvem měsíční krajina - známa v celé Evropě. Do těžební jámy od zámku Jezeří na svahu Krušných hor už s údivem shlížel i princ Charles a...

Krajina a revoluce


Ivo Dostál, č. 1/2006, s. 30
Krajina a revoluce. Autoři J. Sádlo, P. Pokorný, P. Hájek, D. Dreslerová, V. Cílek, fotografie J. Daňhel, vydalo nakladatelství Malá Skála, Praha 2005, 248 s., náklad a cena neuvedeny Uvedená kniha sice pojednává o revolučních změnách v...

Hmyzí invaze


Hana Šefrová, č. 2/2006, s. 4-7
Invazní druhy hmyzu mají v mnoha případech značný význam. Většina systematických skupin hmyzu je intenzivněji studována teprve 100-150 let, některé taxony až od druhé poloviny 20. století. Historické údaje o výskytu jsou tedy mnohem...

Invazní neofyty v krajině


Antonín Buček, č. 2/2006, s. 14
Za neofyty jsou považovány ty rostlinné druhy, které se přičiněním člověka v naší krajině postupně rozšířily po roce 1500, tedy po objevení Ameriky. Pro úplnost dodejme, že ty rostlinné druhy, které byly člověkem zavlečeny předtím,...

Pálava a sport


Jiří Matuška, č. 3/2006, s. 4-5
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava je nejen místo výjimečné z biologického nebo přírodovědného hlediska, ale má výrazné postavení i ve vztahu ke sportovnímu využití. Na mnoha úrovních se zde setkáme s několika druhy sportů a...

Hlemýždík zahradní ze Středomoří nedaleko Pražského hradu


Jiří X. Doležal, č. 3/2020, s. 43
Zásadní změna ekosystému způsobená globálním oteplením již není hrozbou, ale realitou. Po dvanácti letech od prvního záchytu jihoevropského hlemýždíka kropenatého (Cornu aspersum) v Praze byla nalezena další populace. Na pražském...

Lyžařské vleky v CHKO


Jaromír Kosejk, č. 3/2006, s. 8-9
Po vzniku chráněné krajinné oblasti Český les v loňském roce je v současné době v České republice 24 CHKO. Některé jsou vyhlášeny v horách, jiné na vrchovinách či pahorkatinách, v krasových oblastech, oblastech skalních měst či...

Platan profesora Chudoby


Bohdana Fabiánová, č. 1/2022, s. 46
Platan javorolistý na nároží ulic Veveří a Pekárenská byl prohlášen za památný strom již v listopadu 2002. Rozhodnutím Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna ze dne 15. prosince 2021 byl přejmenován na Platan profesora...

Proti záplavám jsou přehrady nejlepší


Pavel Mylbachr, č. 3/2006, s. 18-19
Sotva jsme se vzpamatovali z minulých povodní, letos jsme opět zažili další velkou vodu. Téměř všichni si začínáme pomalu přiznávat, že vlivem změn v krajině a následkem globálního oteplování se povodně mohou u nás vyskytovat každý...

Exkurze Moravského ornitologického spolku v době covidové


Jiří Šafránek, č. 1/2022, s. 47
Pořádání ornitologických exkurzí pro veřejnost v roce 2020 omezila a později i zatrhla vládní opatření proti šíření covidové epidemie. Koncem roku 2020 bylo jasné, že i v následujícím roce to může dopadnout podobně, a tak vznikl...

Příběh fotbalového hřiště


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 3/2006, s. 22
Dodnes nevím, co je ofsajd, a pouze tuším, co je aut. Přesto mám fotbal rád. Patří stejně jako pivo k naší kultuře. Když se tak o víkendech skrývám v lesích nebo na šípkové mezi, libuji si, že se rozmanité výkřiky koncentrují u...

Vzpomínka na Sedlicu


Bohdana Fabiánová, č. 3/2022, s. 55
V roce 1978 jsme s kamarádkami odjely na východní Slovensko na „puťák“. Z dnešního pohledu věc zcela nepředstavitelná, dvě dospělé dívky a čtyři šestnáctileté odjedou vlakem do Sniny a pak putují krajinou Vihorlatu a dále na...

Trvalá udržitelnost v ochraně přírody


Antonín Martiník, č. 3/2006, s. 30
Velice jsem přivítal článek uveřejněný na stránkách minulého čísla, ve kterém Zdeněk Laštůvka kritizuje přílišnou péči o chráněná území. Domnívám se, že tato problematika je natolik závažná, že by zasloužila rozsáhlejší...

Co je pouť?


Jan Hanák, č. 4/2023, s. 6
Jedna noha míjí druhou, jedna je ve vzduchu a druhá spojená se zemí, jedna má ideály a vizi a druhá stojí pevně, hmota na hmotě. Posvátné vychází z přirozeného, učil ve vrcholném středověku Tomáš Akvinský a vyhraňoval se tak vůči...

Seminář "Implementace soustavy Natura 2000"


Jan Brandejs, č. 4/2006, s. 12-14
Ve dnech 3.-5. dubna 2006 se konal v Židlochovicích mezinárodní seminář nazvaný Implementace soustavy Natura 2000 u organizací státních lesů v EU. Jeho pořadatelem byly Lesy České republiky, s. p. Seminář byl zaměřen k aktuálním otázkám...

Novela zákona o myslivosti: Zákaz vstupu do lesa je opět aktuální!


Petr Stýblo, č. 1/2024, s. 22-23
Ministerstvo zemědělství navrhuje v novele zákona o myslivosti zjednodušení při zakládání mysliveckých obor a úplný zákaz vstupu do nich. Výsledkem může být, že si každý větší vlastník může svůj les o rozloze 50 a více hektarů...

V chrámu koláží. Zastavení s Pavlem Holekou


Tomáš Mazáč, č. 4/2006, s. 17
Není těžšího umění, než je umění koláže. Koláž totiž lze nejsnadněji napodobit. To se vezme několik barevných časopisů, pinzeta (týká se minucióznějších povah), nůžky a patřičné lepidlo. Dá se do toho ještě špetka...

Jak se dělá biocentrum


Lenka Šprtová, č. 4/2006, s. 25
Asi v půli cesty po dálnici D1 z Brna do Vyškova si po pravé straně jistě leckdo povšiml vesnice, u které se před třemi lety objevily dva rybníky. Jsou to Velešovice. Velký rybník a menší mokřad jsou součástí rozsáhlého biocentra o...

Příroda ve městě


Jarmila Kubíková, č. 5/2006, s. 2-4
Je nesporné, že prostředí v místech, kde se soustřeďují lidská sídla, je pro další živé tvory zcela odlišné od míst, kde lidé nežijí. Neznamená to však, že ve městech žijí pouze lidé. Změněné prostředí měst s nimi sdílí...

Príroda v meste


Marianna Molnárová, č. 5/2006, s. 5-6
Téma príroda v meste sa stáva asi najaktuálnejšou práve v horúcich dňoch. Keď človek ide mestom a hľadá kúsok tieňa. Keď hľadá miesto, kde by sa osviežil. Keď ide unavený po práci asfaltovými chodníkmi, dopravou s rozohriatym vzduchom a...

Ing. arch. Jarmila Kocourková (27. 10. 1931 – 29. 8. 2024)


Redakce , č. 4/2024, s. 45-46
Paní architektka Jarmila Kocourková strávila svůj profesní život ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury v Brně. Z pohledu architekta se věnovala městské a hlavně venkovské krajině, střežila její estetické kvality, její zeleň. A...

Vrh kostek vylučuje náhodu. Skica k portrétu malíře a spisovatele Václava Vokolka


Tomáš Mazáč, č. 5/2006, s. 23
Na počátku bylo slovo a to slovo byl Bůh. Není to moc? Bůh Slovem a Slovo Bohem? Nevím. Každopádně si vážím slova, neboť každé může být mým posledním. Naše řeč ve slovech vzpomíná a přemýšlí. Slova ji zobrazují. Obraz obrazu,...

Měnící se role


Miroslav Kundrata, č. 6/2006, s. 1-2
V tomto období plném globálních změn všechny sektory občanské společnosti znovu definují své role. Netýká se to jenom neziskových organizací, ale i státní správy a samosprávy, firemního sektoru, médií či akademické sféry. Výzvy...

Málo známé projekty Nadace Veronica


Jasna Flamiková, č. 6/2006, s. 5-7
Nadace Veronica vznikla v roce 1992 s cílem podporovat projekty zaměřené na ochranu přírody a krajiny v programu "Zachování přírodních a kulturních hodnot krajiny". Od roku 2003 nadace vyhlašuje otevřené grantové řízení, ve kterém jsou...

Zajímavé projekty Nadace Partnerství


František Brückner, č. 6/2006, s. 11-13
Nadace Partnerství podpořila během patnácti let své existence na 1 900 projektů celkovou částkou 169 milionů korun. Bylo tedy poměrně obtížné určit, podle jakého klíče vybrat právě ty nejpozoruhodnější. Nakonec jsem se zaměřil na...

Občanovo předjaří aneb O nepořádku, co a jak


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 6/2006, s. 19-21
Donedávna byla pro občana kalamitní jednotlivá, ale postupně všechna roční období. Ta doba minula, a tak pro vzácný typ městského občana - pořádného a čistotného, a to nikoliv pouze podle svého mínění - je asi nejhorší dobou...

Mojmír Hampl: Vyčerpání zdrojů - skvěle prodejný mýtus


Mojmír Vlašín, č. 6/2006, s. 28
CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku (správní radu tvoří Václav Klaus, Jiří Weigel a Karel Steigerwald) vydalo knížku mladého ekonoma České spořitelny, který kriticky rozebírá hypotézu vyčerpání zdrojů (Praha 2004, vydání první)....

Centrum v Hostětíně slavnostně otevřeno


Radka Jarušková, č. 6/2006, s. 30
Nová seminární budova, stavěná podle kritérií pasivního domu, byla slavnostně otevřena 24. října. Její energetická náročnost bude přibližně šestkrát až sedmkrát nižší než u průměrného domu, a to díky rekuperačnímu systému,...

Hřbitovní turistika


David Veselý, č. 1/2025, str. 15
Když se vypravíte za hranice svého města či vesnice, nebo dokonce za hranice svého státu, dostanete přehršel rad, jak navštívené nové město, novou oblast či stát nejlépe poznat. Brožované bedekry nabízí nekonečnou řadu zaručených...

Paradoxní holina neboli O paradoxech kalamit


Antonín Martiník, č. 2/2017, s. 14-15
Lze nacházet nějaká pozitiva na kalamitních jevech postihujících hospodářské lesy? Pokud ano, tak v čem. A proč jinak nahlížíme na kalamity v lesích hospodářských a na velkoplošné disturbance v lesích přírodních? Při hledání...

Tvorba malých vodních nádrží pomocí trhacích prací


Josef Hájek, č. 2/2017, s. 19-20
V krajině CHKO Orlické hory voda nechybí. Vyskytuje se však skoro výlučně ve formě tekoucí, ať to jsou stružky, potůčky, potoky, řeky. V dřívějších dobách byla rozptýlená zástavba v Orlických horách a především v Zaorlicku (Sudety)...

Ochrana přírody pomocí herbicidů


Vilém Jurek, č. 2/2017, s. 21
Ochranu přírody je možné provádět účinně. Pro efektivitu jsme si vymysleli řadu zlepšení a jedním z nich jsou herbicidy. Přitom to jsou jedy, které mají vliv nejen na rostliny a živočichy, ale i na lidské zdraví. Proto se musíme ptát: je...

Jak jsme si řekli o ticho (příběh písně)


David Veselý, Tomáš Havlíček, č. 2/2017, s. 40
Každá zkušenost je v životě k nezaplacení, a dokud se člověk nepokusí zorganizovat vlastní kampaň, neví, zač je toho loket. Na začátku bylo divadelní představení Příliš velká cena, herecká zkouška trvající dlouho do noci a...

Radon – podceňovaný zabiják bez barvy a zápachu


Miroslav Šuta, č. 2/2017, s. 45-46
Odkud se radon bere a proč se jím máme zabývat? Jak radon škodí? Máme se bát radonu v domě nebo bytě? Jak se radon měří a lze se ho zbavit? A kde hledat pomoc? Proč se radonem zabývat? Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je radon...

Přehrady nejsou všelék


Tomáš Havlíček, č. 3/2017, s. 1
V červenci letošního roku vláda schválila a představila Koncepci ochrany před následky sucha. Navazuje tak na dva roky starý obdobný dokument. Dobrá zpráva je, že tato koncepce počítá s celoplošnými opatřeními a (velké) vodní nádrže...

Co se děje s vodou v přehradách?


Olga Lepšová-Skácelová, roz. Bauerová, č. 3/2017, s. 13
„Konec žízně v kraji pod Pálavou“ - ale opravdu jsou přehradní nádrže záchranou proti žízni krajiny i člověka, jak v dobré víře napsal Jan Skácel (a jeho jméno bylo zprofanováno vytesáním tohoto citátu do hráze...

Objevujte s námi život mokřadů


č. 1/2025, str. 34
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil pro rok 2025 celostátní akci „3x 30 DNŮ PRO MOKŘADY“. Zájemci z řad široké veřejnosti si ve svém okolí najdou mokřad a v aspoň jedné ze tří etap budou pozorovat, co zajímavého v...

Valná hromada Unie pro řeku Moravu


Tomáš Havlíček, č. 3/2017, s. 25
Dne 29. 6. 2017 se v Brně konala valná hromada Unie pro řeku Moravu (UPRM). To je občanské sdružení (spolek) založené v roce 1993 za účelem ochrany přírody a krajiny, přičemž hlavní důraz činnosti je kladen na ochranu řek, niv a říční...

Objevujte s námi život mokřadů: pozorujeme vážky


Zuzana Kučerová, č. 2/2025, str. 33
Po úspěšné první etapě akce 3x 30 dnů pro mokřady, ve které účastníci ze všech koutů České republiky zaslali stovky pozorování obojživelníků, pokračuje Český svaz ochránců přírody v druhé etapě s hledáčkem zamířeným na...

Vše, co jsem potřeboval vědět o přehradách, jsem se naučil v mateřské školce (z leporela)


David Veselý, č. 3/2017, s. 26-27
V roce 1940 byla pod dívčím jménem Kníničská přehrada postavena vodní nádrž Brno. S touto nádrží začíná období přehradního boomu, kdy po půl století byla téměř každý rok dokončena jedna přehrada. A když se nějaký rok náhodou...

Obnovení pastvy ovcí v okolí chaty Ovčárna v Hrubém Jeseníku


Marie Štýbnarová, Radek Štencl, č. 3/2017, s. 36-37
Krátce k historii chaty Ovčárna a pastevnímu hospodaření v jejím okolí Alpínské trávníky Hrubého Jeseníku byly dlouhodobě využívány v rámci zemědělského hospodaření, konkrétně jako pastviny nebo sečené louky. Počátky...

Ropáci již dvacet pět let na scéně


Miroslav Patrik, č. 3/2017, s. 44
Anketa Ropák roku letos oslavila už dvacet pět let své existence. První informace o ní pocházejí z článku Spolku krušnohorských ropáků, který byl v roce 1992 otištěn v časopise Alternativa a který vydaly Děti Země. Ovšem i tak byl...

Zatopené krajiny


Antonín Buček, č. 3/2017, s. 45-46
Mlejnková, H. a kol.: Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha, Brno, 2016. 264 s. Na zpracování první české monografie o hodnotách území zaplavených vodními nádržemi...

75 let docenta Antonína Bučka


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 3/2017, s. 47
Kdybychom hledali příklad člověka, který dokázal cílevědomě a systematicky od studentských let až doposud s vysokým nasazením výzkumně, pedagogicky i organizačně působit ve prospěch poznání a ochrany přírody a krajiny, určitě bychom...

Živá půda je nadějí


Jaroslav Záhora, Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 1
Pozvolna se měnící prostředí kolem nás, zejména současné způsoby zemědělského hospodaření mění i prostředí půdní. Pomalu, nepozorovaně, zpočátku jen během mimořádných shod okolností se umírající půda zbavuje nevyužitých...

Havrani přiletěli


Jitka Havlová, č. 4/2025, str. 36
Ve druhém letošním čísle Veroniky si Jan Skořepa povzdechl, zda se po špatné zkušenosti havrani vrátí zpátky na svá brněnská nocoviště. Výtvarnice, fotografka a filmařka Jitka Havlová vyfotila černá křídla nad řekou Svratkou 31....

Jak založit vlastní kompost?


Mojmír Vlašín, č. 1/2018, s. 25
V první řadě je potřeba vybrat vhodné místo a kompostovací zařízení. Kompost by měl být situován tam, kde nebude vystaven přímému slunci a větru. Důležité je také plánované množství kompostovaného materiálu, pro menší zahrádky se...

Krtek, unikátní mistr tunelář


Alena Fornůsková, č. 1/2018, s. 26-27
Krtek obecný neboli Talpa europaea je všeobecně známým kamarádem všech dětí v Čechách a díky jeho expanzi skrze televizní obrazovky rovněž v Číně, kde je jeho parťákem populární panda. Tento podzemní hmyzožravec žije na území,...

Ta jiná místa v našem městě…


Radoslava Krylová, č. 2/2018, s. 2-4
Jako Jižní centrum bývá nazývána nevyužívaná plocha rozkládající se jižně od brněnského hlavního nádraží. Toto označení, objevující se od devadesátých let minulého století, je v jistém smyslu ironické. Podíváme-li se na to, jak...

Vyloučená společenstva a skupiny


Klára Zahradníčková, č. 2/2018, s. 16-18
Jižní centrum Než nám České dráhy ukončily pronájmy ateliérů v budově Dolního nádraží Jižního centra, každý den jsem absolvovala cestu do práce přes rušné a vytížené, v Brně ne moc atraktivně označované lokality. Hlavní...

Voda a krajina – kniha o životě s vodou a návratu k přirozené krajině


David Veselý, č. 2/2018, s. 45
Prvotní otázka zní: Proč si knihu s názvem „Voda a krajina“ vlastně přečíst. Poslední dobou se totiž s knihami „o vodě“ doslova roztrhl pytel a mnohdy jsou spíše „na vodě“ nebo dokonce „vaří z...

Ráz na ráz


David Veselý, č. 4/2018, s. 36
Hlavní cenu letošního Ekofilmu získal film „Děkujeme za déšť“. Farmář Kisilu se v Keni snaží vysazovat stromy v zemědělské krajině. Bojuje tak svým prostým způsobem proti škodám způsobeným klimatickou změnou. A musí při...

O hlošinách a jejich chutném ovoci


Jiří Rádl, č. 4/2018, s. 42-43
Hlošiny druhů h. okoličnatá (Eleagnus umbellata), h. mnohokvětá (E. multiflora), h. úzkolistá (E. angustifolia) a h. stříbrná (E. commutata) jsou u nás pěstovány dlouho jako okrasné dřeviny. Nejčastěji se u nás setkáme s hlošinou...

Od Tasmánie po Koppang. Stromy svobody zakořenily po celém světě


David Kopecký, č. 4/2018, s. 47
Kampaň Stromy svobody Nadace Partnerství 1918-2018 na oslavu stého výročí založení Československa sklízí úspěchy. Díky zapojení stovek českých a slovenských komunit se podařilo objevit přes 4 tisíce historických stromů a zejména během...

Šumava vítězná


Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4
Geolog a popularizátor vědy Václav Cílek je na Šumavě často. Boubínský prales, Prameny Vltavy, Židovský les. To je jen několik míst ponechaných samovolnému vývoji, která za dva červnové dny roku 2018 stihl navštívit Václav Cílek, se...

Zpracování použitých baterií je věda, ale vyplatí se


č. 1/2019, s. 46-47
I přes vyšší výkon a životnost moderních typů baterií se jejich celková spotřeba v ČR meziročně neustále zvyšuje, za posledních sedm let narostla o 19 %. Zcela jistě za to může rostoucí počet elektronických zařízení poháněných...

Zeleň mezi domy v dobách klimatické změny


Vilém Jurek, č. 2/2019, s. 1
Vlivem globální změny klimatu se začíná měnit pohled na zeleň nejen ve volné krajině, ale i ve městech. Znovu si připomínáme, co že je to ta zeleň, jaký má pro nás význam a proč její funkce mají nepopíratelný vliv na lidské zdraví a...

Chromé kočky a bosé nohy


David Veselý, č. 2/2019, s. 30-32
Tak se to stalo. Toho jsem se bál. Mám popsat krajinu svého srdce. Mám pocit jako na předávání Oskarů. Komu poděkovat? Na koho proboha nezapomenout? Tak to vezměme pěkně po pořádku. První krajina mého srdce má rozmlžené a šedivé obrysy,...

Obrazy lesa v české próze - Jan Vrba


Veronika Trnková, č. 2/2019, s. 40
Doposud byla v Obrazech lesa v české próze pozornost věnována autorům, kteří se ve svých dílech soustředili na lidské osudy i přírodní dění rovnocenně či přírodní tematiku do svých děl začlenili pouze okrajově. Jan Vrba (1889-1961)...

Kůrovec čili broučková doba


Karel Klostermann, Petr Čermák (Čermáček), č. 3/2019, s. 2-5
Karel Klostermann: Črty ze Šumavy. Západočeské nakladatelství, 1986 (2. vydání, 1. vydání česky 1923 pod názvem Ze Šumavy u J. R. Vilímka v Praze, 1. vydání německy 1890 pod názvem Böhmerwaldskizzen je souborem textů psaných německy...

Po Rejvízu kritizované rozhodnutí CHKO Jeseníky i v případě Suchého vrchu


č. 3/2019, s. 26-27
V prvním letošním čísle Veroniky jsme aktuálně informovali o zrušení rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky ze září 2018 Ministerstvem životního prostředí na základě odvolání Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha v případě asanace...

Mezi špičkami ledovců


Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29
Vítězná esej 6. ročníku Vyšehradské literární soutěže pro rok 2019 „Ve stopách Grety Thunbergové“ Inspirováni mladou aktivistkou Gretou Thunbergovou jsme se i my a naši soutěžící tento rok zapojili do celosvětového dění a...

Program Ohrožené druhy dřevin oslavil 20 let


Karel Kříž, č. 3/2019, s. 34
V loňském roce se uzavřelo druhé desetiletí fungování programu „Ohrožené druhy dřevin“, který je součástí celostátního programu Českého svazu ochránců přírody „Ochrana biodiverzity“. Za těch 20 let byly...

Skalický Ropákem za „Čuba“ kanál


Miroslav Patrik, č. 3/2019, s. 40-41
Hlavním tématem ankety o největšího ničitele životního prostředí za rok 2018 se stala vodní dopravní infrastruktura v podobě neměnných plánů na výstavbu „Čuba“ kanálu Dunaj-Odra-Labe za 582 miliard korun a asi třicítky staveb...

Průvodce faunou, 2. vydání


Marta Heroldová, č. 3/2019, s. 43
Jiří Kolibáč, Karel Hudec, Zdeněk Laštůvka, Milan Peňáz a kolektiv: Příroda České republiky - Průvodce faunou. Academia, 2. vydání, Praha 2019, 468 stran. Široká obec čtenářů Veroniky jistě s radostí přijme zprávu, že v prvních...

Ozeleňovat, nikoli zalesňovat


Vilém Jurek, č. 4/2019, s. 10
V mé ochranářské profesi se často potýkám s problémem, kde má a nemá smysl sázet dřeviny. V krajině jsou místa, kde stromy a keře chybí a je potřeba se tam vydat a chyby napravit. Naopak se setkáme s místy, kde je výsadba dřevin více ke...

S Madlenkou do Polynézie


č. 4/2019, s. 45
Přemysl Janýr: Princezna z Tapiti. Ilustrace Lucie Rašková. Brkola, 1. vydání, Praha 2019, 328 stran. Šestiletá Madlenka se chce za každou cenu stát princeznou. Z náhodné známosti vysvitne možnost, že by se tatínek mohl stát králem a ona...

Člověk a krajina I


Bohdana Fabiánová, č. 1/2020, s. 34-35
V Evropě najdeme jen málo míst, o nichž by se dalo hovořit jako o divočině, o krajině nedotčené lidskou činností. Ale existují. Domnívám se však, že na našem území neexistuje žádný kout, který by si člověk alespoň částečně...

Výsadba větrolamu v Hruškách na Břeclavsku


Aneta Blažejová, Antonín Martiník, č. 1/2020, s. 46-47
Impulsem pro zakládání větrolamů v zemědělských oblastech v 50.-60. letech 20. století bylo sucho v roce 1947 a zejména scelování honů po roce 1948, které bylo spojeno s řadou negativ - vysýchání půdy, větrná eroze aj. Větrolamy jsou...

Kámen a kamení


Michal Friedl, č. 2/2020, s. 1
Bylo mi asi tak sedm let, když se celá naše rodina přestěhovala z bytu do nově postaveného rodinného domku s velkou zahradou. Dodnes si velmi živě pamatuji, jak jsem na ní musel pravidelně sbírat kamení. Bylo ho tolik, že ta práce snad nikdy...

Vápenec – mimořádná hornina


Rudolf Musil, č. 2/2020, s. 9-12
Vápence vznikaly biochemickými procesy v mělkém teplém moři, ve kterém panoval velmi bohatý život rostlin, prvoků, bezobratlých živočichů a obratlovců. Jen pro představu množství tam žijících organismů uvádím, že např. schránek...

Les je svébytný prostor…


Jiří Poláček, č. 2/2020, s. 47
Les. Literární archiv 51/2019. Editor Lukáš Prokop, 1. vydání. Památník národního písemnictví, Praha 2019, 304 stran. Památník národního písemnictví vydává každoročně sborník s názvem Literární archiv, který zahrnuje vždy...

Motýlárium Votice pomáhá při ochraně hmyzu


Ondřej Sedláček, č. 3/2020, s. 25-26
Skleníky bývalého zahradnictví ve Voticích více než čtvrt století chátraly a zarůstaly. Čekaly na nápad. Ten se zrodil na počátku roku 2015: udělat z opuštěných skleníků motýlárium, tedy zařízení, kde by návštěvníci měli...

Ropáka Dostálové, Zelenou perlu Babišovi


Miroslav Patrik, č. 3/2020, s. 29
Hlavními tématy ankety o největšího ničitele životního prostředí za rok 2019 se stal nový stavební zákon s novelou liniového zákona a dále výstavba dálnic, dopravních staveb na Labi a plavební kanál Dunaj-Odra-Labe. V anketě o...

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce


Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31
První krajina mého srdce bylo určitě Vřešťovsko. Většině z vás to asi nic moc neříká. Je to okolí Velkého Vřešťova - ale ten asi také neznáte. Je to území mezi Dvorem Králové nad Labem, mým rodištěm a bydlištěm než jsem odešel...

Hlemýždík zahradní (Cornu aspersum) ze Středomoří nedaleko Pražského hradu (nálezová zpráva)


Jiří X. Doležal, č. 3/2020, jen na webu
Zásadní změna ekosystému a diverzity způsobená globálním oteplením již není hrozbou, ale panující realitou. Po dvanácti letech od prvního záchytu jihoevropského hlemýždíka kropenatého Cornu aspersum (O.F. Műller, 1774) v Praze byla...

Mykologický herbář


Tereza Tejklová, č. 4/2020, s. 28-29
Jak to v něm vlastně vypadá? Když se řekne herbář, spousta z nás si představí vylisované květiny nalepené na papír. V mykologických herbářích, nově také fungáriích, to tak ale nevypadá. Většinou jsou tam uloženy usušené celé...

Krajina Jakuba Demla


Václav Štěpánek, č. 4/2020, s. 37
Byl jsem nedávno, a přiznám se hned, že asi po třiceti letech, několik dní opět v krajině Jakuba Demla. V krajině rozkládající se mezi Budišovem a Tasovem, jejíž zvlněný ráz a daleké horizonty rozděluje ve dví jen údolí Oslavy. To zde...

RNDr. Vojen Ložek, DrSc.


Igor Míchal, č. 4/2020, s. 47-48
Dne 15. 8. 2020 zemřel v motolské nemocnici, krátce po svých 95. narozeninách, Vojen Ložek, zakladatelská osobnost moderní evropské malakologie a komplexního výzkumu čtvrtohor, jeden z nejvšestrannějších českých přírodovědců a...

Vášnivý ochránce přírody


č. 1/2005, s. 32
V loňském roce, kdy Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně oslavila 85. výročí založení, dožil se 85 let také doc. Ing. Jaroslav Horák, CSc., významný lesnický geobiocenolog a vášnivý ochránce přírody, jehož vědecká...

Ať život má více síly…


Michala Mariňáková, č. 1/2021, s. 58-59
Od svého narození žiju ve městě, a moje srdce tak nemá žádnou krajinu, kterou by považovalo za svoji domovskou. Možná o to snáz nachází svůj vlastní odraz v různorodých krajinách, aniž by se snažilo v některé z nich trvale zakotvit. O...

Invazní sinice – nájezdníci z jihu a východu


Olga Lepšová-Skácelová, roz. Bauerová, č. 2/2021, s. 26, 28
Klimatická změna ve střední Evropě přeje nejen živočichům (například u nás dříve vzácné kudlance nábožné, tu můžeme stále častěji potkat nejen na jižní Moravě) a rostlinám, ale i přivandrovalcům z řad vodních...

Proměna nábřeží Svratky. Více místa pro řeku, více místa pro lidi


Bibiana Janebová, Radim Vítek, č. 2/2021, s. 30-31
V letošním roce začne dlouho očekávané oživení řeky Svratky v úseku od Riviéry k železničnímu viaduktu na Uhelné ulici, které se tak stane prvním realizovaným úsekem strategického projektu města zaměřeného na výstavbu přírodě...

Krajina města


Jiří X. Doležal, č. 2/2021, s. 44
Chodívám, když to počasí a roční období umožňuje, chytat šneky. Konkrétně loni a letos západoevropské páskovky, ty malé pruhované šnečky, co úspěšně vytlačují jiné, původní a jim skoro k nerozeznání podobné středoevropské...

Pozvěme si do zahrádky přátele z divoké přírody


Olga Lepšová-Skácelová, roz. Bauerová, č. 2/2021, s. 45
Moje přespolní zahrádka (Veronica č. 2/2019, s. 37) se stále více blíží přírodnímu nebo spíše postagrárnímu obrazu. Hlavně vlivem vzdálenosti není reálné při občasném dojíždění přes tři kraje opečovávat záhony třeba s mrkví....

Chceš-li rozumět krajině, přečti si Sádla


Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 47
Jiří Sádlo: Krajina! Průchod okolím v příkladech. Praha: Kodudek, 2019 Jiřího Sádla není potřeba čtenářům Veroniky zvlášť představovat. Vzděláním i povoláním (socio)botanik, vědec s mnoha přesahy svého oboru. Známý je...

Znovuzrození CHKO Moravský kras


Dominik Franc, č. 3/2021, s. 13-15
Nejstarší chráněná krajinná oblast na Moravě (a druhá nejstarší na území ČR) byla zřízena výnosem Ministerstva školství a kultury ČSR dne 4. července 1956. Od 1. 4. 2019 vešlo v platnost nařízení vlády, jímž se vyhlašuje...

Ochrana vybraných jeskyní a krasových jevů


Zuzana Stanzelová, č. 3/2021, s. 21-23
Každá jeskyně představuje unikátní přírodní jev dochovávající složité vazby mezi živou a neživou přírodou. Krasové jevy a zejména jeskyně jsou významné pro konzervační schopnost vývojových fází zemského povrchu, pro...

Péče o jeskyně


Antonín Tůma, č. 3/2021, s. 24-25
Na území CHKO Moravský kras vykonává prostřednictvím své Správy CHKO Moravský kras v oblasti jeskyní i povrchových krasových jevů státní správu a praktickou péči Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Ta vydává výjimky ze...

Poustevníci, žvýkačky a krém na opalování


David Veselý, , č. 3/2021, s. 28
Jednou jsem potkal poustevníka. Bylo to uprostřed Moravského krasu. Tatínek mi sice vždycky říkal, že v Pustém žlebu přepadají povozy loupežníci, a já měl v dětství krásné mrazení v zádech, kdykoli jsme tudy na výletech projížděli....

Obojživelníci a plazi v jeskyních Moravského krasu


Antonín Krása, č. 3/2021, s. 29
Jeskyně jsou živočichy využívány hojně a od pradávna. Neplatí to však pro všechny klasifikované skupiny a mezi jeskyněmi existují velké lokální rozdíly, stejně jako se mění jejich osídlení v průběhu historie. V dnešní ČR jsou tak...

Zatravnění ploch v Moravském krasu


Marie Kotyzová, č. 3/2021, s. 32-33
Zatravnění I. zóny ochrany přírody proběhlo v letech 2019 a 2020 na intenzivně obhospodařovaných krasových plošinách v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras. Historicky byly krasové plošiny obhospodařovány, protože zde byl...

Hugo Václav Sáňka (1859–1929)


Bohdana Fabiánová, č. 3/2021, s. 36
Vedle slavné trojice badatelů Moravského krasu Wankel - Kříž - Absolon se zapomíná na osobnost rudického nadučitele H. V. Sáňky, který získával vzdělání nejprve na nově založeném Slovanském gymnáziu v Brně, ale dokončil je mnohem...

Karel Absolon


Petr Zajíček, č. 3/2021, s. 40-41
V letošním roce vyšla v nakladatelství Academia obsáhlá publikace, která podrobně pojednává o životě a díle Karla Absolona. Jeho osobnost je spojena především s objevováním a zpřístupňováním jeskyní Moravského krasu a také s...

Speleoterapie v Moravském krasu


Hana Zmrzlá, č. 3/2021, s. 42-43
Speleoterapie je speciální klimatická léčebná metoda využívající jako přírodní léčivý zdroj jeskynní prostředí. Specifické jeskynní klima napomáhá v léčbě dětí trpících chronickými a recidivujícími nemocemi dýchacích cest,...

Souzvuk humoru a hry. Jan Steklík v revui ROK


Jiří Poláček, č. 3/2021, s. 51-52
S Janem Steklíkem jsem se seznámil někdy ve druhé polovině sedmdesátých let. Vídali jsme se v různých brněnských hospodách a postupně nás spojovalo několik periodik. Prvním z nich byl Brněnský večerník, v němž jsem v letech 1980 až...

Cestou na Grotleské písky


Tomas Espedal, č. 4/2021, s. 29
Na pevninu vystoupíme v Bremangeru. Vyrážíme směrem ke Grotle. Zpátky na pobřeží. Je teplo, jdeme po cestě, všímáme si zahrad a domů, garáží a aut, v šude známky zbohatlictví. Jsme bohatší a stavíme ošklivější domy. Nové domy jsou...

Starostenské trápení nejen s kůrovcem


Dana Daňová, č. 4/2021, s. 39
Kůrovcová kalamita mění jak charakter naší krajiny, tak významným způsobem i charakter práce na obecních úřadech. Kalamitní těžba, prodej dříví, následný úklid lesa a jeho nové vysázení - to jsou starosti, které na obcích běžně...

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději


Petr Čermák (Čermáček), č. 1/2022, s. 2-3
Sedím u našeho stolu a dívám se na obraz Josefa Vondráčka. Je na něm Petrkov na Vysočině - chalupy, plaňkové ploty, křivolaké švestky a ústí cesty z pole do vsi. Scenerie, které mi jsou od dětství blízké. Segmenty krajiny, které už za...

Zachytit krajinu


Petr Čermáček, č. 1/2022, s. 16-17
Jana Táborská (1973) po studiu oborů ochrana životního prostředí na Masarykově univerzitě a krajinná ekologie na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně pracovala jako botanička v NP Podyjí ve Znojmě. Od roku 2003 žije v...

Chorvatský Velebit


Roman Barták, č. 1/2022, s. 18-19
Co je vlastně pro lidi nejvíce fascinující na cizích krajinách? Je to uchvácení u nás nevídaným zásadním skladebným prvkem krajiny, jako je třeba moře nebo poušť? Nebo je to exotika jiných druhů zvířat a rostlin? Mě osobně na cizích...

Skalická Morávka


Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45
Shodou okolností je to letos 20 let, co mě oslovil František Mana (tehdy vedoucí ostravské AOPK) s nabídkou spolupráce na návrhu plánu péče pro chystané vyhlášení Skalické Morávky národní přírodní památkou. Neměl jsem tehdy ani...

Hacienda na Stříbrné řece aneb Co se přihodilo ve Vlašském Meziřití a co ukázaly vzorky z Hustotečí nad Bečkou


Jiří Guth, č. 2/2022, s. 55
Mojmír Vlašín a spol. se nenechávají stavem životního prostředí a společnosti frustrovat, ale promítají ho do divadelních komedií, insitních, ale nikoliv neumětelských. Společenská sezona ochránců přírody má už tradičně, a to více...

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022


Olga Lepšová-Skácelová, roz. Bauerová, č. 2/2022, s. 56-57
S Vítkem jsem se seznámila na táboře Natura semper viva ve Stráži nad Nežárkou těsně po maturitě (tábor účastníků celostátní biologické olympiády, samostatných juvenilních vědeckých prací středoškoláků). Sešli jsme se tam čtyři...

Podpora výskytu lososovitých ryb v České republice


Markéta Křesinová, č. 3/2022, 23-27
Informace o tom, že losos obecný je náš původní rybí druh, který se až do 20. století běžně vyskytoval nejen v českých řekách, ale i na talířích, se k mnohým lidem již dostala. Méně lidí zná důvody, proč k vymizení lososa z...

O migraci ryb a životě „po řecku“


Tomáš Lotocki, č. 3/2022, s. 28
Ve starořeckých městských státech existovala místa zvaná shromaždiště neboli agory. Kolem nich se soustředil život svobodných řeckých občanů (svobodnějších než jakýkoli člověk své doby byl a než bude ještě dlouho potom). Řešil se...

Světlo z Jupitera


David Veselý, č. 4/2022, s. 2-3
Připadá mi to jako dnes, při cestě z odpoledního vyučování 7. třídy základní školy jsem si za peníze ušetřené z kapesného koupil na stánku PNS časopis Letectví a kosmonautika. Na titulní straně byla obrovská oranžovo-hnědě žíhaná...

Mozaiková seč na Hojkovském rašeliništi


Tomáš Krásenský, č. 4/2022, s. 23-24
ZO ČSOP Margarita vznikla v roce 1995. Počátky sahají o deset let hlouběji. Tehdy se několik ze současných členů, ještě vysokoškoláků, setkalo v Třeboni na Prázdninách s Brontosaurem. Od té doby pořádali vlastní ochranářská setkání...

Ochrana plazů


Roman Barták, č. 4/2022, s. 41-42
Autoři Blanka Mikátová, Mojmír Vlašín, Karel Kodejš, Zdeněk Knotek, barevné ilustrace Jan Dungel, perokresby Šárka Mikátová, 300 stran. Pro práci terénního ochránce přírody je vždy žádoucí všeobecný biologický přehled botanikou...

Vážení čtenáři, ...


Bohdana Fabiánová, č. 1/2023, s. 1
Vážení čtenáři, dovolte, abych se s Vámi přivítala v roce 2023 nabídkou z čísla, které nepřináší žádné vyhraněné téma, ale je velmi pestré. Ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl nás hned v prvním textu reálně...

Vzácný biotop na okraji velkoměsta. 70. výročí založ. brněnské zoo – I


Eduard Stuchlík, č. 1/2023, s. 10-12
Podle biogeografického členění krajiny České republiky je Mniší hora součástí Panonské pánve, jejíž centrum leží na území Maďarska. Severozápadním výběžkem pánev zasahuje až na jižní Moravu. Charakteristickým rostlinným pokryvem...

Ptačí parky České společnosti ornitologické


Eliška Valinová, č. 1/2023, s. 20-21
Kromě státem chráněných území existují stále častěji i soukromé rezervace, ať již vlastněné organizacemi nebo jednotlivci. Jedním z příkladů jsou ptačí parky, které s pomocí dárců a podporovatelů od roku 2008 budujeme v České...

Jména šumavské vody


Renata Placková, č. 1/2023, s. 22
Voda si ze svých jmen málo dělá, plyne si. Leč jména vodě daná mění naše vnímání, naše postoje, činy. Močálu je třeba se bát (a nejlépe jej ovládnout, vysušením zabít). Pramen je milý na pohled i na poslech, dostane spíše korýtko...

Zajíci, utíkej


David Veselý, č. 1/2023, s. 29
Za našich mladých let býval zajíc zajícem obecným. Teď je zajícem polním a pěkně na to nové jméno doplácí. Z našich polí si totiž vyžírá jen to nejhorší a v tomto směru skutečně hladem netrpí. K ničení posledních zbytků mezí...

Jiří Mahen v množném čísle


Jiří Poláček, č. 1/2023, s. 31
Ve dnech 21. a 22. května 2019 se v brněnské Knihovně Jiřího Mahena konala konference s názvem Jiří Mahen v množném čísle, věnovaná osmdesátému výročí spisovatelova úmrtí. Z většiny přednesených referátů se postupně staly kapitoly...

Specifika vlivu výstavby vysokorychlostních tratí na krajinu České republiky


Lucie Peterková, č. 2/2023, s. 5-8
Plánovaná výstavba vysokorychlostních tratí (VRT) na území naší republiky se neobejde bez negativních vlivů na životní prostředí. Předpokládané negativní vlivy na krajinu jsou dány jednak samotným technickým řešením stavby, která je...

Co je třeba před zahájením stavební činnosti na železnici


Milan Bussinow, č. 2/2023, s. 10
Státní organizace působící dnes pod názvem Správa železnic (SŽ) vznikla 1. 1. 2003. Jejím základním posláním je plnit funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu. Zajišťuje zejména...

Hluk a vysokorychlostní tratě v ČR


Daniel Bednář, Jiří Tuscher, Jan Mrštný, Jaromír Cápal, č. 2/2023, s. 15-16
Výstavba vysokorychlostní trati (VRT), stejně jako výstavba každé jiné liniové dopravní stavby, přináší samozřejmě určité negativní aspekty. Kromě značného zásahu do krajiny a nevyhnutelného konfliktu se zájmy ochrany životního...

V záňadří krajiny


Petr Čermák (Čermáček), č. 2/2023, s. 23
Pohled z okna vlaku do krajiny mám rád od klukovských let. Důvěrný, velkoformátový pohled, svým orámováním evokující políčka celuloidového filmu. Nesrovnatelný s jakýmkoliv jiným cestovatelským pohledem. Železniční trati prochází...

O jedné úzkokolejce


Mojmír Vlašín, č. 2/2023, s. 32-33
Úzkokolejka, tj. železnice s užším než „normálním“ rozchodem, vlastně začala železniční dopravu v historických zemích. První koněspřežná úzkokolejka na českém území zahájila provoz už v roce 1827 a teprve roku 1839 byla...

Společně s dětmi proti suchu


Jiří Malík, č. 2/2023, s. 44-45
Motto: Svět i klima se rychle mění, a proto už nyní je třeba učit i děti, jak těmto procesům rozumět, jak se negativním změnám bránit či přizpůsobit. Unikátní projekt Společně s dětmi proti suchu vznikl ve spolupráci jihomoravské...

Šok na divadle!


Barbora Antonová, č. 2/2023, s. 46
Sedmého března tohoto roku, v předvečer velkého svátku nás žen, jsem se na pozvání přátel vydala do divadla. Člověk se občas musí duchovně občerstvit, poveselit se, vyčistit si hlavu kulturou. K mému překvapení ale toho dne na Provázku...

Databáze mokřadů


Karel Chobot, č. 3/2023, s. 25
Mokřady jsou ekosystémy vodou zaplavené či nasycené, cenné lokality výskytu řady druhů, plochy s významnou ekologickou rolí, tedy i důležití poskytovatelé ekosystémových služeb. V hledáčku ochrany přírody jsou dlouho. Jako jedny z mála...

Života pouť se smrtí. O trvale nedoceněné práci


Michal Bartoš, č. 4/2023, s. 23-25
Tady mi nedávno Lenka řekla: „toto je náš ráj“. Neprotestoval jsem. Dnes jsem tu byl sám. Z Lipinky většina lidí směřuje k bájnému Bradlu, já to mám raději tady, na opačné straně. I dnes. Po průchodu lesem k Pískovu, když se...

Tisíc a jedno slovo o Náčelníkovi


Roman Frühauf, č. 4/2023, s. 44-45
V naší zemi máme tradičně silný vztah k cestování a poznávání okolního světa. Ve středověku i na počátku novověku to byli především šlechticové, kteří v královských nebo císařských službách konali diplomatické mise, vydávali...

Ještě k železnici aneb z Brna do Znojma za 25 minut…


Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 24-25
Občas si člověk přečte i něco, co mu přijde jaksi nechtěně do schránky, co se tiskne z peněz daňových poplatníků a rozdává se zadarmo. Jedním z takových tiskovin jsou i Jihomoravské noviny, periodický tisk územního samosprávného...

Koprofilní houby


Aleš Jirsa, č. 1/2024, s. 25-26
Houby patří mezi časté kolonizátory exkrementů zvířat, hlavně býložravců. Tato ekologická skupina je označována jako houby koprofilní. Jedná se o dekompozitory (rozkladače), jejichž úkolem je podílet se na rozkladu trusu až na...

Milí čtenáři a čtenářky Veroniky! (Editorial)


Mojmír Vlašín, č. 2/2024, s. 1
Milí čtenáři a čtenářky Veroniky! Vězte, že není počet jako počet a když vám někdo říká, že z naší krajiny zmizelo něčeho osmdesát procent, tak se ho musíte ptát, jestli myslí druhy nebo jedince. V těchto kategoriích dělají...

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko


Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele
Díky projektu zaměřenému na rozvoj ochrany přírody v Arménii, který realizovala v letech 2021-2023 AOPK ČR a Finský institut pro životní prostředí SYKE, se naskytla příležitost mj. nahlédnout do způsobu práce s daty o výskytu druhů v...

Není všechno ochrana přírody, co se třpytí


Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 1
Téma paradoxů v tomto čísle ne zcela navazuje na stejnojmenné číslo z roku 2017. Oproti „jedničce“ je tentokrát cílem prohloubit problematiku a zkusit se zanořit i do teoretické hladiny neznámých ochranářských vod. Od minule...

Dostat pořádný kartáč není na škodu


Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12, pro předplatitele
Mnoho druhů, ba i celé biotopy jsou závislé na narušování půdního krytu. To kdysi dokonale zajišťovala pastva, často i orba. V dnešní době se už tolik nepase, a to je špatně. Pasoucí se zvířata narušovala kopýtky drn i zapojené...

Lepší stavět byty, než mít pole…


Miroslav Patrik, č. 4/2024, s. 47
Děti Země v pátek 28. června 2024 na základě hlasování osmdesáti členek a členů odborné komise z celkových devadesáti dvou zveřejnily výsledky 29. ročníku ankety o antiekologický výrok Zelená perla. Veřejnost zaslala třicet výroků od...

Krajinou vděčně vzpomínající


Vilém Jurek, č. 1/2025, str. 13, pro předplatitele
Myšlenka pietních biocenter není zas tak novým pojmem. V zahraničí jsou už první vlaštovky, v našich podmínkách zatím ještě nic takového nemáme. Legislativa hovoří jednoznačně a k uložení ostatků našich blízkých slouží stále jen...

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele
Nebylo by možné opomenout ornitologa Karla Hudce v čísle věnovaném místům posledního odpočinku člověka, hřbitovům. Dlouhá léta se zabýval výskytem nejen ptačích druhů na některých brněnských hřbitovech, zvláště pak na hřbitově...

Zelený hadr na býka


Renata Placková, č. 1/2025, str. 39
Množství prodaného textilu se zdvojnásobilo, doba používání (nebo alespoň ležení ve skříni) se zkrátila na polovinu. V zásadě tedy doma máme stále stejné množství oblečení. Asi je to tou neuvěřitelnou rychlostí výroby. Od prvního...

Vláda schválila vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok


č. 2/2025, str. 35
Jedinečný komplex lužních lesů a luk se dočká celoplošné ochrany. Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex...

Korsika – ostrov vůní, hor a mlčenlivých stezek


Roman Barták, č. 3/2025, str. 34, pro předplatitele
Když jsem psal minulou evropskou krajinu o Korfu, netušil jsem, že ta další bude mít tolik podobností. Ač tentokrát Francie, a ne Řecko, tak opět Středomoří, opět ostrov, a dokonce i první tři písmena názvu úplně stejná. No, ještě...

Obyvatelé dvou živlů


Richard Kabelka, č. 3/2025, str. 44
Jen málokterá prostředí jsou tak odlišná jako voda a souš. Každé z nich vyžaduje zcela odlišné adaptace a strategie přežití. S tímto kontrastem si dokázali nejlépe poradit obojživelníci. Přesto však zůstávají úzce spjati s vodou. A...


Tomáš Růžička, č. 4/2025, str. 1
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, letošní poslední číslo vašeho časopisu uzavírá již 39. ročník periodika, které se k vám poprvé dostalo v roce 1986. Jeho obsah se z větší části týká ochrany oblasti, které nikdo neřekne...

Dům přírody Soutoku v Břeclavi


Jakub Matuška, Martin Václavík, č. 4/2025, str. 10
Po desetiletích úvah a snah se v roce 2025 povedlo vyhlásit chráněnou krajinnou oblast Soutok. Lužní lesy v nejjižnějším cípu Moravy dostaly konečně ochranu, kterou si zaslouží. Od července nově funguje v Břeclavi Správa CHKO Soutok s...

Louky na soutoku Moravy a Dyje


Sabina Smetanová, Petr Slavík, č. 4/2025, str. 21
Území od samotného soutoku řek Moravy a Dyje až po Tvrdonicko a Břeclav je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lužních luk a lesů ve střední Evropě. Luční porosty představují vedle lužních lesů jeden z nejvýraznějších fenoménů na...

Možnosti úprav návštěvnické infrastruktury v Lednicko-valtickém areálu


Sylva Holanová, č. 4/2025, str. 23
Již před vyhlášením CHKO Soutok jsme na území Lednicko-valtického areálu dlouhodobě sledovali problém overturismu a potřebu usměrňování návštěvníků zejména v obci Lednice a v zámeckém parku, stejně jako v navazující části LVA,...

Starodub – symbol Soutoku v ohrožení


Pavel Dedek, č. 4/2025, str. 28
V červenci letošního roku se stalo něco, na co široká odborná i laická přírodymilná veřejnost čekala po desítky let. Území biologicky unikátní v celoevropském měřítku se konečně dočkalo adekvátní územní ochrany - nad soutokem řek...

Soutok jako inspirace pro digitální umění


Daniel Burda, č. 4/2025, str. 32, pro předplatitele
Signal Festival je umělecký festival, který představuje primárně digitální umění a světelné instalace ve veřejném prostoru se v minulosti spojil s několika podobnými festivaly napříč Evropou a přihlásil se do programu Kreativní Evropa s...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu